Runy
Runy podle severského mýtu vytvořil nejvyšší severský bůh - hrdina Odin. Stejnou moc pak dal i lidem, kteří se naučili runy používat.
Runy, tajemné symboly vyryté do kamenů (skal), zbraní nebo kouzelných runových hůlek, se objevují všude, kam při svých výbojích dorazili obávaní germánští válečníci.
Slovem runy označujeme písmo které začaly Germáni používat přibližně před 1 500 lety.
Runy jsou ekvivalentem římské, řecké a hebrejské abecedy či cyrilice.
Runové symboly se podle historiků vyvinuly z etruského písma (které bylo zároveň předchůdcem latinky) v podhůří Alp a rozšířily se zejména na sever, ale také do dnešního Rumunska. Nejstarší nalezené artefakty s runovými znaky jsou datovány do 1. století našeho letopočtu, ale předpokládá se, že runy se používaly už o 200 let dříve.
Konec používání tzv. staršího futharku (nejznámější ucelená runová řada) pak můžeme umístit do 7. nebo 8. století n.l.Později na svých kořistních cestách do celého světa rozšířili svou vlastní verzi run Vikingové.
Značně zjednodušená runová řada se v severských zemích používala až do 18. století při tisku kalendářů.Na přelomu devatenáctého a dvacátého století pak runy prožily svůj návrat v péči německého mystika Guido von Lista a jeho následovníků. Tyto "badatele" ovšem více než runová magie zajímalo pozvednutí německé národní hrdosti a co o runách nevěděli, prostě si vymysleli a co se jim nehodilo zkrátka vypustily.
Výsledkem byla směs historické skutečnosti a pustých výmyslů, kterou později použilo ve své ideologii vedení nacistického Německa. Po dlouhé nadvládě křesťanství, jehož představitelé "ďábelské" runy potírali na každém kroku, dostal tento zajímavý magický systém navíc nálepku "nacistická symbolika" a informací o něm je dodnes k sehnání poskrovnu
Staroseverské slovo "rún" znamená tajemství a je příbuzné německému raunen (šeptat).
Tajemství a moc přisuzované runám částečně pramení ze skutečnosti , že čtení a psaní bylo výsadou vzdělanců. Navíc ovšem každá runa představuje rovněž nějaký předmět či pojem a je tak symbolem s hlubším významem. Ty to hlubší významy vytvářejí z run důležitý věštecký a magický systém.
Každý runový znak zároveň patří některému ze severských bohů.
Ve zkratce, runy vytvořil podle mýtu Odin. Runy = písmo, dále runové písmo - vyvinulo se z etruského písma.
Podle mythologie znalost runového písma přinesl bohům i lidem sám nejvyšší starogermánský bůh Odin, jenž dobrovolně pověšen za nohy na posvátném stromě Yggdrasilu devět dní a nocí, proboden vlastním kopím sám sobě za oběť trpěl, aby přežil a na pokraji smrti získal osvícení a znalost magických run.Skutečnost bývá však mnohem prozaičtější. Šlo o starogermánské písmo, kterým se však zpravidla nepsalo, ale rylo se do kamenů, dřeva, kostí a pod. - a z toho také vychází i základní tvar písmen - run - rovné přímé linie. Původ runového písma není dodnes bezezbytku doložen, dříve se usuzovalo, že bylo odvozeno přímo z Latiny, ale nyní se jako pravděpodobnější jeví teorie, že bylo odvozeno od mladších podob severoetruských abeced používaných v jižním podhůří Alp přibližně od 4. století př.n.l. do 1. století n.l. Při sledování vývoje runového písma Germánů je třeba vrátit se hluboko do starověku:Fénické písmo:Původ všech moderních Evropských písem je třeba hledat v nejstarším hláskovém písmu Středomoří - Fénickém písmu. Féničané své písmo používali přibližně od 2 tisíciletí př.n.l. do 3. století př.n.l., prvotně k obchodním zápisům a rozšířili jej po celém Středomoří, kam sahal jejich vliv a kolonie. Sloužilo tak jako základ písma řeckého, etruského, iberského či písma užívaného v Cartagu tzv. punské kurzívy. Féničané psali zprava doleva.Etruské písmo: písma Féničanů vychází další z důležitých písem starověku - písmo Etrusků. Dle stáří a vývoje lze rozdělit písmo Etrusků do tří fází - nejstarší ranná podoba byla užívaná asi od 7. století do 5. století př.n.l. Pozdní podoba znaků byla užívaná přibližně od 4. století př.n.l. do 1. století př.n.l. a poslední tzv. "normalizovaná" nejmladší podoba byla užívána před nahrazením Latinou. Poslední - normalizovaná forma je také Latině již nejvíce podobná. Narozdíl od Latiny se však ještě etruské písmo jako u Féničanů psalo zprava doleva. Latina sama vznikla odvozením z písma etruského po opanování jejich území Římany