Kaple sv. Trojice
Kaple Nejsvětější Trojice
na hřbitově třebenickém
Měli bychom vlastně psát kostel, protože ve století XVII. se tu říkalo kostel „dolení“ a „kostel hoření“.
Na dolním hřbitově, jak se tehdy říkalo „krchově pohřebním“ stála malá kaplička už asi od pradávna a byla roku 1678 v ssutinách.
Našli jsme o ní zmínku již roku 1568 i jinde (x/22-126 a.j.) Proto bylo vsessi radní úřadu konšelského dne 20.XII. 1678 usneseno, „že se co nejdříve kaplička svaté Trojice stavěti počínati bude.“
Rada se dala hned do shánění stavebního nákladu. Ze spisů bylo nalezeno, že matka Václava Trmala odkázala k tomu účelu 20 kopm. jež má vyplatiti dědic Václav Mayer. Protože se k tomu nemá, bude se na něm obnos přísně vymáhati, i kdyby se mu mělo něco prodati. (x/10-9) Obnosem 20 kop m. přispěla také Kateřina Benátská, dříve Vostrovská, manželka Václava Benátského z domu nyní číslo 69. (x/11-100,101)
Obec oznámila svůj úmysl vrchnosti a žádala o schválení a také o příspěvek. JMK vyslovila podivení, co že chce obec dělati s kapličkou na hřbitově u sv. Trojice, když prý tam již nějaká je. Podivení se ale proměnilo v potěšení, když JMK zvěděla, že stará kaplička již dávno leží v ssutinách. Připojila ale hned pohotový dotaz, kam se podělo těch 100 kop m., které k tomu účelu složil Jan Štruboch. Obec má přitáhnouti k zodpovědnosti kostelníky, kteří jich snad užili ke stavbě věže horního kostela. Stalo-li se to, pak to bylo bez vědomí vrchnosti, což není správné. (x/32-269) Od úmyslu ke skutkům nebylo daleko. V červnu roku 1692 se už stavělo. Nebyla to žádná přestavba nebo oprava, ale stavba od základů nová. Obec vybídla sousedy- potažníky, aby pilně vozili kámen, písek a jiné potřeby, protože zedníci již započali pracovati. (x/11=159, 161, 168, 214) Pracovní síly sbíraly se i dle tehdejších mravů: Tak na příklad „vražedník“ Kristián Hüller, poddaný teplického pana hraběte de Calri „uranil“ nožem v obecní pastoušce svou ženu. Protože se vyléčila, „nedostal“ pro tak lehkomyslný skutek tak přísný trest, ale bude 6 neděl vždy po 6 dní pracovati na kapli sv. Trojice a bude i se ženou z města vypovězen. (x/11-204)
Každý potažník musel týdně aspoň jednu fůru kamene přivézti, aby zedníci nezaháleli, a 14. a 15. října 1692 se mají dostavit všichni se svými potahy najednou, aby přivezli dlaždičské kameny od čížkovické cihelny. (x/11-217, 234) V lednu 1693 pojedou zase všichni najednou k Velemínu pro „štuky.“ (x/11-248)
K stavbě museli přispět i všelijakcí hříšníci: Tak roku 1693 Matyáš Mayer už podruhé „smilně zhřešil“ a zkazil holku Ludmilu Seligkrovou. Se schválením vrchnosti dostal za trest, aby dal udělati svým nákladem dvoje dubové dveře do kaple sv. Trojice. (přitom musel ale dáti svedené na vychování 15 kop m.) (x/11-257) Matouš Polner má místo pokuty za to, že neprávem vykácel ořech u své vinice, „ze své ruiny a ze svého domu“ odvézti nějaký kámen ke kapli svaté Trojice. (x/11-259) Ani bez nepoctivosti se to neodbylo: Matěj Jelínek se jednou opil a nařkl zednického tovaryšeVáclavava Malýho, že odcizil na stavbě kaple sv. Trojice prejzy, a kryl s nimi kamna či záhrobec u J. Slavětínskýho. Václav Malý mu za to dal po hubě. Rychtář se dlouho nezabýval meritem věci a vsadil oba na 3 dny do šatlavy. (x/11-274)
Roku 1695 už se kaple zevně omítala a uvnitř klenula. Lešení se pak hned přenášelo ke kostelu hořenímu, který se začal opravovati. (x/11-320, 329) Snad až příliš velkou péči věnovali naši stavitelé důkladnému sklenutí kruchty, netušíce, že tím stavbu velmi poškozují. Budoucnost musela jejich chybu draho opravovati a kapli svírati kleštinami.
Přes zimu 1695 už se uklízel nespotřebovaný materiál a stavební rum.(x/11-340) Zjara 1696 se pracovalo již jen na vnitřním zařízení. S malířem O r l i t z e r e m se učinily námluvy o vymalování kaple. „Něco na způsob mramoru ,něco alabastru a něco paicované“.Všecko za 20 zl. (x/12-115) K vnitřnímu zařízení kaple přispěli zámožní sousedé i obec. Obrazy do nového oltáře, pořízeného z milodarů dal dělati vlastním nákladem soused Tomáš P e ř i n a , (majitel domu,jež stál v místech měšťanské školy) (x/12-121) Obec dala svým nákladem dělati u zdejšího truhláře stolice, t.j. lavice. Opatrní a moudří otcové však nezapomněli podotknouti „Nechť by se s ním učinilo, co by zasloužil“ (x/21-121) „Almaru na kostelní věci“ dala obec dělati u truhláře Andresa Schonwaldera,který bydlel v nyní sbořeném domě č. 89./x/12-56).
Konaly se přípravy k vysvěcení kaple. O provedení svěcení byl požádán litoměřický biskup , a byl k jeho potřebě vypracován latinský spis o stavbě a.t.d. Svěcení bylo konáno dne 25. XII.1695 a k oslavě dostal pan farář od obce 2 vědra piva. (x/12-56)
Na kůr kaple svaté Trojice byl umístěn i p o s i t i v, asi jako naše harmonium, na který přispěl latinský sbor literátů. Ti se k tomu účelu zřekli obvyklé odměny za léta 1690-1698, t.j. celkem po 4 kopách m- (x/12-121,124)
Jako každá nová věc tak i novostavba kaple musela prodělati své dětské nemoci. Následkem špatného oplechování věžičky zatékalo na klenutí, jež tím bylo poškozeno. Už roku 1699 se muselo přikročiti k opravě.(x/12-153)
Zvonice asi v dnešním stavu stála již tehdy opodál. Praví se, že již roku 1678 se tam zvonívalo na pohřbu.
Stavba z roku 1696 nebyla asi zvlášť bytedlná, protože už roku 1835 byla ve stavu zuboženém. Kaplan Jan K r e j č í sebral toho roku po městě a okolí 200 zl, aby byla dána nová střecha a kaple vybílena. Občané sami při práci horlivě pomáhali. Pak sebral ještě týž kaplan 40 zl na ozdobení oltářů.
V roce 1863 byla po podnět starosty Františka Petricha podniknuta oprava důkladná. Obvodové zdi byly částečně vyspraveny částečně znovu vyvedeny. Obojí dvéře byly obnoveny. Nade dveřmi pořídil učitel Pavel Š t u m p f český nápis: „Co jsme byli-to jste vy, co my jsme-vy budete a tak budem rovni sobě na hřbitově v chladném hrobě.“
Roku 1874 byla návodem Dr. Václava P a ř í k a obronzována soška Nejsvětější Trojice nade vchodem. Práci provedli výběrčí daní Josef K u č e r a a obchodník Josef P r e i s s bezplatně.
Roku 1879 byla kaple znovu obílena. Práci vydražil zedník Antonín P e t r i ch a Antonín B r u n e c k ý za 34 zl.
Roku 1880 byla kaple uvnitř (i oltáře a nábytek) znovu vymalována. Provedl to malíř H e j k a l , který maloval před tím novou Radnici. Další důkladná oprava kaple byla provedena roku 1896. Obec zadala práci smlouvou ze dne 30.IV.1896 zedníkům Felixu a Františku N o v á k o v i za 200 zl. Byla sražena veškerá stará omítka
a nahrazena novou, kaple celá obílena. Současně byla opravena omítka hřbitovní zdi, pitevny a zvonice.
Roku 1928 byla nákladem obce kaple zevně zušlechtěna tím, že byla ostříkána „břízolitem“. Při tom byla důkladně opravena střecha. Při tom dala paní Marie Husáková, majitelka pekařského závodu v Praze vnitřek kaple znovu vymalovati fermežovým nátěrem.
Roku 1921 ! vypukl spor o užívání kaple k účelům bohoslužebným. Obec ji svým usnesením propůjčila církvi československé okresní úřad usnesení zastavil, jako nezákonné a odpor obce proti tomuto zákroku zamítl zemský úřad s odvoláním na platné zákony.
V létech 1975 – 1976 byla kaple upravena na smuteční obřadní síň (omítky, střecha, věžička).
Komentáře
Přehled komentářů
Z dotací se nám podařilo v letošním roce získat 200 000,- Kč na dokončení rekonstrukce dřevěné zvoničky na starém hřbitově. Projekt má název „Restaurování dřevěné zvonice Třebenice – 2. etapa“. Dotace je hrazena z Programu na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje pro rok 2015. Město již vyčlenilo ve svém rozpočtu na spolupodíl cca 300 tisíc korun.
Oprava
(Deník LT , 7. 3. 2016 12:51)
Zvonice u hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice v Třebenicích
Dřevěná hranolová zvonice na zděné podezdívce na třebenickém hřbitově pochází zřejmě z konce 17. století, opravena byla spolu se sousední kaplí roku 1896. Zvon od Brikcího z Cimperka (1576) dokládá nápisem, udávajícím určení pro třebenický kostel, existenci starší obdobné stavby. Nelze ovšem vyloučit jeho transfer z věže farního kostela.
Ivan Grisa, dle K. Kuča: Města a městečka..., 7. díl, Libri 2008, 17.8. 2009
FOTOGALERIE: Třebeničtí opraví poškozenou zvonici
6.listopadu » Litoměřický deník
Třebenice - Poškozenou zvonici zřejmě ze 17. století ve středu na starém třebenickém hřbitově rozebrali tesaři. Město ji nechá zrestaurovat.
Zvonice
(Zpravodaj ČG 02/2015, 7. 3. 2016 12:59)