Když už tady vyprávíme všechno o naší Arky, musíme se také trochu představit my. Já i manžel jsme bydleli v Praze a v roce 1973 jsme si pořídili chalupu na Šumavě. Trávili jsme tady s dětmi téměř všechny víkendy, jejich prázdniny i naše dovolené. Neustále tady budujeme, přestavujeme i přistavujeme. Je to nekonečná činnost, která nás ale baví. Jak tak utíkal čas, tak jsme se dopracovali až do důchodu a v roce 2008 definitivně opustili Prahu a trvale se zabydleli na Šumavě. Já jsem jako koníčka opravovala starý nábytek po babičce a zařizovala si s ním chalupu a manžel zase rád zahradničil. Prvního psa jsme si pořídili v roce 1992, byla to dalmatinka Kendy, která s námi prožila neuvěřitelných krásných 17 let. Po celý svůj život nás doprovázela na dlouhých vyjížďkách na kole, procházkách po Šumavě a v zimě na běžkách. Protože jsme viděli, že už nám stárne a nemůže už běhat s námi, začali jsme přemýšlet o dalším psím společníkovi. Já jsem na internetu objevila úžasná štěňátka leopardího psa s modrýma očima, o kterém jsem předtím nikdy neslyšela. Začali jsme se o toto plemeno zajímat, navštívili chovatele a sraz leopardů, abychom se něco o nich dozvěděli. A zjistili jsme, že to je přesně takový pes, jakého bychom chtěli. Byla to pro mně výzva. Potřebovala jsem motor, který mně donutí k tomu, abych se náhodou v důchodu nechtěla věnovat pouze televizi a povalování po zahradě. Protože jsme celý život na chalupě jenom pracovali, tak by možná i hrozilo, že si budeme chtít dáchnout. Ale takhle to bude zase jenom aktivní odpočinek. A tak k nám přišla v dubnu 2008 Arky od Hanky Koutkové z chovatelské stanice nedaleko nás. A s Arky si plníme sen aktivního důchodu. Jezdíme na srazy leopardů, různé psí akce , výstavy a získali jsme nové přátele. Kendynka nás už opustila, ale s Arky ještě prožila celý rok, kdy se vzájemně respektovaly. Arky pochopila, že s Kendy už si nemůže hrát, honit se s ní a okusovat jí, tak se k ní jenom tulila v pelíšku a Kendy byla spokojená. Teď dokončujeme snad poslední přístavbu naší chalupy a pak uvažujeme, že pořídíme Arky kamarádku, zase bysme chtěli sem tam tečku dalmatinku. Tak uvidíme, jestli se to uskuteční. No a manžel ještě chce kočičku, ale z toho mám jisté obavy. Arky není na kočky zvyklá a když nějakou vidí, tak kočka skončí na stromě a Arky se šrámem na nose. No a taky uvažoval o slepičkách, ale to tedy opravdu nevím. Uvidíme, co se v příštích měsících z toho podaří.
Zatím se podařila kočička, nový psí přírůstek je zatím ve hvězdách. Máme přírůstek člověčí, panička si vzala k sobě svého 88 letého tatínka. Mezi námi zvířaty se mu tady líbí.