2012

Vánoční koncert ve Lhenicích

Tento koncert byl naším posledním v tomto roce. Především nás v kostele upoutal velký betlém na jednom postranním oltáři, zvláště hezké byly figury zvířat. Koncert proběhl úspěšně, vydařil se. Na cestu zpět jsme obdrželi pravý lhenický zelňák a aby toho nebylo dost, do autobusu přinesla Marcela zase od nějaké dámy skvělé droboučké vánoční cukroví. Hezké zakončení, že.

Koncert 4. adventní neděle

Dne 23.12. 2012 se uskutečnil koncert ve Společenském sále Národního domu. Byl převážně složený z koled. Posluchačů bylo dost. Každý z nás tam měl jisté známé. Jen Marcelka nám trochu "stávkovala". Podle Vaška se jí nechtělo hrát Romanci štědrovečerní. Věříme, že jsme v sále navodili krásnou vánoční atmosféru a přítomné v sále příjemně potěšili.

Rybova mše v Prachaticích

Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby má v našem městě už letitou tradici. Koná se obvykle 22.12., letos podruhé ve Společenském sále Národního domu. Sál byl zaplněný až po balkón, potěšilo nás, že bylo přítomno hodně mladých lidí. Koncertem prováděl Dárek, nezapomněl přivítat i paní Maidlovou, vdovu po zakladateli České písně a Pošumavské komorní filharmonie. Mezi posluchači jsme měli řadu svých věrných návštěvníků. Zavítal mezi nás i František Jančík se svou ženou a další "skalní" příznivci. Přišel nás podpořit i dirigent České písně Vašek Kraus. Program byl stejný (včetně sólistů) jako v Kamenném Újezdě. Po velkém aplausu a květinových darech prohlásil dirigent Karel Haymann k publiku: "A teď budeme koledovat. Zazpívejte si s námi". Následovalo pásmo Krčkových koled. Na závěr opět tradičně nechyběla koleda Narodil se Kristus Pán. Posluchači zpívali a dokonce i povstali. Koncert se opravdu vydařil, hlavně pánové pocítili posilu ve vlastních řadách, a to díky bývalým členům!

Rybova mše v Kamenném Újezdě

Tradiční "Rybovka" v Kamenné Újezdě se letos konala ve čtvrtek 20.12.2012. Cesta probíhala v klidu, tedy téměř až na malé detaily, ale i přesto jsme do "Kameňáku" dorazili rozezpívaní z autobusu. Prostředí v kostele již dobře známe. Trochu jsme zapomněli na "neposlušné" dveře ze sakristie, které nemají kliku ani z jedné strany. Letos zůstal zavřený v sakristii Pepa Malý, který byl na pokyn dirigenta pana Haymanna osvobozen zvenčí. Zahájení koncertu proběhlo úvodní skladbou z Te Deum Laudamus (Charpertier), pak Adeste fideles, odezpívalo se Jesus bleibet s dětmi (Oujezdskými pištci), pár slov promluvil p. Haymann (výtěžek byl určen na SOS vesničku). Následovala Rybova mše se sólisty Marií Weissovou (soprán), Martinou Pivoňkovou (alt), Václavem Janovským (tenor), Viktorem Tomsem (bas). Na závěr tradičně zazněla koleda Narodil se Kristus Pán.

Česko zpívá koledy

Akce na prachatickém Velkém náměstí 12.12.2012 v 18.00 hod. se zúčastnili i členové sboru Česká píseň. Na této akci se sešlo cca 17 členů včetně bývalých členů sboru.

Dva koncerty v jednom dni (2v1)

Vánoční koncert ve zbytinském kostele sv.Víta se konal v neděli 9.12.2012, zúčastnilo se nás 25. Počasí opravdu prosincové, ledové. V kostele se nám srážela pára před ústy, naštěstí pan starosta zajistil barel horkého čaje. (Sláva oběma.) V pořadu s námi účinkovaly i děti z místní ZŠ za doprovodu paní ředitelky. Jejich pásmo bylo laděno do folklóru a pranostik. Kostel byl téměř zaplněný a posluchačům se vybrané koledy líbily a nakonec si s námi všichni zazpívali.

Po rozehřátí jsme pokračovali do Strunkovic nad Blanicí. Ve Strunkovicích jsme měli vystoupení v kinosále, kde bylo trochu tepleji, ale za to téměř tma. I tady s námi vystupovaly děti z místní MŠ pod vedením Majky Malé (naše členka sboru) , která s nimi dokázala hotové divy. Měla 13 čertíků a čertic . Neodolatelní byli jak oni, tak jejich texty typu “Hudry hudry,dupy dupy, čert nám leze do chalupy ”. Přes poměrný chlad i tmu jsme koncert slušně odezpívali. Snad si na své přišli i posluchači.

Koncert v Chrobolech

(pro důchodce) se uskutečnil v pátek 30.11. 2012. Odpoledne se nás sešlo 24 a po kratičké zkoušce a následné zpívání v autobuse jsme dorazili do Chrobol. (cestou jsme zahlédli Pepu Malých, an kráčí s taškou ke kulturáku, takže díky jemu se vědělo, kde onen kulturák je). Přijeli i Hanka R. s Vaškem T. ze Lhenic. Ten byl s berlemi, neb má po operaci. Díky. Tak nás bylo 27. Pásmo převážně lidových písní (ovšem proložených i spirituály a jinojazyčnými skladbami) uváděl Dárek. Po koncertě pro nás Pepa uspořádal pěší výlet k opravené kapli Panny Marie. Jelikož se již stmívalo (bylo již po páté), popadával sníh a my se houfem hrnuli za Pepou po příkrých schodech. Po jejich zdolání nahoře stála lavička, kde Pepa neopomněl nakreslit (svědomitě) směrovku do sněhu. V kostelíku jsme si zapálili svíčku, usadili do lavic a zaposlouchali se do naší nahrávky Requiem. Pak jsme si v potemělé kapli zazpívali Graduale, Salve Regina a Tichou noc. Nechyběl ani vynikající grog, který pro nás připravila Pepova paní. Když jsme se pomalu oklikou vraceli do obce, připomínali jsme průvod světlušek. Někteří se ještě zdrželi u pramene (údajně léčivého), které se nacházel pod kaplí. Náš průvod světlušek se tedy pěkně táhl. Koncert byl zdařilý, jak prohlásil Vašek dirigent a my prožili krásné a zajímavé odpoledne a podvečer.

Pocta panu Maidlovi

V pátek 23.11.2012 se konal v aule prachatického Gymnázia vzpomínkový večer,věnovaný významné osobnosti,panu Josefu Maidlovi,zakladateli pěveckého sboru Česká píseň (v r.1985) a Pošumavské komorní filharmonie (v r.1998).

Koncert vzešel z iniciativy PKF a konal se ve spolupráci hudebních těles. Programem provázel Jaroslav- Dárek Černý,pohovořil i pan Škácha (jeden ze zakládajících členů PKF i bývalý člen ČP) a první a dosavadní dirigent PKF pan Karel Haymann.

Vzpomínkového večera se účastnila rodina p.Maidla (manželka,2 dcery,vnoučata i pravnoučata). V programu vystoupila i vnučka Marie Weissová,která přednesla skladbu ital.autora Ave Maria,za doprovodu flétnistky Kateřiny Weissové a klavírního doprovodu K.Haymanna.

Náš sbor přednesl 3 části z Mozartova Requiem, Gounodovu mši Missa Breve, lidové písně,italskou Signore delle cime a moravskou Bude večer, 1.část ze Smetanovy České písně a Mozartovo Ave verum.

PKF provedla některé skladby (např. 4.Slovanský tanec apod.)

Posluchači,kteří zaplnili celou aulu, odměnili obě tělesa dlouhotrvajícím,ba i rytmickým potleskem, vyzývajícím k opakování..

Mše v německém Wegscheidu

V neděli 11.11. (na sv. Martina) ráno v půl sedmé se sešlo 24 členů sboru na Malém náměstí k autobusu. Do Wegscheidu jsme dorazili po dvou hodinách. V městečku nás uvítala sbormistryně chrámového sboru a zavedla nás rovnou do místního velikého a velmi vysokého zajímavě řešeného kostela. Společně s členy, tedy členkami, místního chrámového sboru jsme se seřadili na kůru. Zkusili jsme si kánon Ave Maria a kánon Amen. Další společnou skladbou bylo Danket dem Herrn, což o to melodie to byla pěkná, ale přečíst se to nedalo. Rukopis byl sice pěkný, ale místy ne dost dobře čitelný. Za naši stranu zazněly skladby Salve Regina, Tebe pojem, Gloria a Sanctus z Lukášovy mše, Signore delle cime, Ave verum (anonym) a Gradule. Nesmíme zapomenout, že nás přivítal pan farář a závěrem i poděkoval. Po malém občerstvení, na kterém každý objevil něco podle své chuti, jsme našim hostitelům zazpívali kytičku lidových písní a ty rozhodně měly úspěch. Však on Vašek (dirigent) ví, co se bude líbit a zabere. Dokonce jejich dámy zapojil do zpěvu písně Sedlák. A pak už se razilo směr domov. Místy bylo zataženo, na našem území se válela mlha, ale v duši jsme měli zpěvno a slunno.

Kantáta v Hospicu sv. Jana Nepomuka Neumanna

V sobotu 3.11. 2012 se sešlo 25 členů sboru v Hospicu sv. Jana Neumanna v Prachaticích k uctění památky zemřelých. Konala se tam mše za účasti pozůstalých. Kromě představitelů hospice tam byli i někteří místní občané, kteří si přišli poslechnout skvělou skladbu pana Jančíka (našeho dvorního skladatele, i ten byl přítomen). Pár slov úvodem pronesl Dárek Černý, připomněl i zásluhu Jany Holé o zřízení hospicu, i to, že někteří bývalí členové sboru v hospicu strávili důstojně poslední dny svého života. Na klavír doprovázela Marcelka Pehelová, fotodokumentaci pořídil Pepa Malý. Měli jsme s sebou i CD s nahrávkou kantáty.

Koncert v Písku

Dne 27.10. 2012 se ve farním kostele narození Panny Marie v Písku uskutečnil koncert. Jeho časový plán byl opravdu velký. Z Prachatic jsme vyrazili poměrně brzy, už ve 12 hodin, kostel našli poměrně snadno, takže celé odpoledne jsme se pilně věnovali zkoušce. Zázemí jsme našli na faře ve velké místnosti zvané "konírna". Zde jsme si byli "orazit" těsně před koncertem , tedy po velmi náročné odpolední zkoušce. Např. Octnete-li se mezi tympány a trubkami zleva a po pravici máte horny, jste jak tetřev hlušec. Člověk si pak připadá skoro jak sólista, neboť ostatní zpěváky prostě těžko slyší. Před sedmou byl kostel plný a my seřazeni v sakristii. Nejprve nastoupil orchestr, pak sbory, sólisté a dirigent. Koncert uvedla jedna z píseckých představitelek, poté zazněly intrády ze skladby Te Deum, následovala varhanní skladba Mozartovovo Ave verum corpus a pokračovalo se Mozartovým Requiem. Po něm pak přišla na řadu Smetanova Česká píseň. Koncert měl velký úspěch, pro velký potlesk se jako přídavek zopakovala IV.část České písně. Při zpáteční cestě domů začalo sněžit, od Žíchovce začala pravá ladovská zima. Kostel sv. Petra a Pavla na hřbitově byl z dálky celý zasypaný sněhem a když jsme dorazili do Prachatic, bylo zde už 15 cm sněhu.

Zkouška v Písku a Setkání harmonikářů ve Zbytinách

Dvě mouchy jednou ranou, tak bychom mohli nazvat sobotu 20.10. Ráno jsme jeli do Písku, kde se od 10.00 hodin konala v místním divadle zkouška s orchestrem PIKO a se Sonitem. Zkoušelo se na scéně a nás zpěváků bylo přes 60, jen tak tak jsme se tam vešli. Akustika tím pádem nic moc. Skončilo se něco po jedné hodině. V Písku bylo počasí věru nevlídné. Ovšem cestou zpět se obloha vyčistila, slunce zazářilo a udělalo se teplo. Mohli jsme obdivovat krásně dozlata a dočervena vybarvené stromy. Ve Zbytinách jsme se v místní škole převlékli do krojů a pak ještě malé foto před kostelem (osvědčeně Pepa Malý), zazpívali jsme si něco málo lidovek a už jsme pochodovali se vší parádou dovnitř. Průvodního slova se tentokrát ujal Dárek a veselé příběhy ze sboru přidal i Vašek. Asi po třech písních dorazila zbývající ženská část sboru, která mezitim ještě stačila odzpívat s Maravejou v České Krumlově. Nálada v sále i ve sboru byla výborná. Po výkonu jsme šli do místní hospůdky na malé občerstvení, někteří dorazili později neb obdivovali harmonikáře na pódiu. Nakonec to nedalo ani ostatním a nelitovali. Někteří nadšenci vytáčeli v parku polku o sto šest. A jak jim to šlo! Věřte nevěřte, ani se nám nechtělo domů.

Jak jsme se sezpívávali

V neděli 14.10. jsme se sešli v aule na "celodenní maraton". Přišlo nás 33 zpěváků. (13 sopránů, 12 altů a 7 pánů) + Vašek. Naše řady posílili členové Sonitu. Zkouška trvala od 10.00 hodin do 18.00 hodin se čtyřmi pauzami. Zpívali jsme Českou píseň I. a IV. část společně, na II. a III. jsme se rozdělili. Pány si vzal na starost Vašek (to kvůli mužskému sboru) a my, dámy, jsme nacvičovali s Marcelkou. Hlavní náplní bylo samozřejmě Requiem, asi nejvíc času zabrala část Kyrie a potom Rex tremendae. Zkoušku jsme si užili naprosto všichni. (za soprány musím konstatovat, že při dvojčárkovaném "a" a "h" jsme si připadaly jako pricezny Zpěvanky z pohádky Byl jednou jeden král).

Koncert na Libínském Sedle

V pátek 5. 10. 2012 jsme se nejdříve sešli na dolním internátě na zkoušce. Protože bylo slunno (leč větrno), dorazili všichni nalehko oblečeni. Jana H. s námi udělala rozezpívání, zopakovala pár skladeb z repertoáru, pak dorazil sbormistr Vašek a pro jistotu s námi ještě něco "projel". Pak se auty vyrazilo na Sedlo. Kostel byl ještě zavřený, tak Maruška sběhla za paní Weysserovou. Rychle proběhla akustická zkouška (Dárek dovezl jak piano, tak Marcelku) a to už začali do kostela přicházet první posluchači. Samotný koncert měl švih a spád, atmosféra jako vždy výborná. Snad jedna perlička, aneb co přinese život. Když jsme zpívali 2.sloku Bude večer, jak na lúčce u hája zabili tam šuhaja, ozval se kostelní zvon a tklivě doprovázel náš zpěv až po třetí sloku, kde už pod horami ležel zbojník z hor. Pozvali jsme posluchače i na velký koncert 28.10. do Prachatic. Po vystoupení (vlastně ještě před ním) byla možnost osladit si život nějakými sladkostmi v sakristii, i voda na zapití byla. (to zásluhou paní Weysserové, který měla týž den svátek). A tradá zpátky do aut a šupky hupky do Prachatic. ( A že jsme se uháněli před větrem schovat).

Podzimní slavnosti

Dne 22. 9. 2012 se poprvé konaly městské podzimní slavnosti, na nichž vystupovala celá řada prachatických sborů, souborů a zájmových celků. Také náš sbor přispěl svou troškou do mlýna. Vystoupili jsme s pásmem lidových písní. Už před koncertem jsme stihli zkoušku, ovšem samotné vystoupení bylo posunuto pro zdržení našeho sbormistra, který musel dorazit z Písku. Jediným zádrhelem bylo deštivé (a chladné počasí). Nu, co bychom chtěli, podzim začíná. Takže píseň Prší, prší byla svrchovaně aktuální.

Soustředění STOŽEC 31.8. - 2.9.2012

Už potřetí za sebou jsme pobyli ve Stožci. Převážná většina jela vlakem, ostatní auty. Tentokrát naše řady posílili 4 pánové z píseckého Sonitu (Škarka, Váňa, Ebel, Křivánek). Z mateřské dovolené nás i s chlapečkem Markem (9,5 měsíce) svým pobytem potěšila Jindřiška Koutná. Tím jsme dosáhli rozdílu celého třičtvrtě století ve věku účastníků sboru. Někteří členové se účastnili jen části soustředění, ale i za ně jsme byli rádi (čímž máme na mysli hlavně naše tenory). Jako tradičně jsme bydleli v ubytovně " U Pstruha". Hned v pátek se konala první zkouška a po ní posezení (taky tradičně, stejně jako výdrž v ponocování těch čtyř nejodolnějších). V sobotu dopoledne se pokračovalo ve zkoušce. Marcelka nás překvapila dopoledne velkým dortem s nápisem Za prázdninovou spolupráci a logem České písně. Odpoledne do půl čtvrté si nepromokaví vyrazili na naučnou čtyřkilometrovou stezku, ze které se vrátili sice navlhlí, ale nadšení. Po večeři opět byla zkouška. (Ještě musíme pochválit některé pány, kteří místo odpolední relaxace pilně cvičili skladby). Večer jsme si pak díky Pepovi Malému mohli při videích zavzpomínat na Itálii a členy Sonitu jsme překvapili i krásným zpracováním fotografií dam a pánů z basové sekce. Dále se posedělo, vyprávěly se vtipy. Nedělní ráno nás zastihlo opět na můstku, neb společné foto musí být. Po snídani se zkoušelo až do půl jedné. Jana H. podala nutné informace k dalšímu období sboru s výhledem do budoucna. Pro zvědavé: nacvičovalo se celkem 12 hodin a jednalo se o tyto skladby: Píseň česká část I., IV., Requiem - úvod, Lacrymosa, Dies irae, Confutatis, Kyrie (nově), Dona nobis pacem, Contrapunto bestiale, Capriciatta, Signore delle cime, Prší prší, Chodila Maryška, Na horách, Pater noster, Sanctus (Missa brevis Lukáš). V půl třetí jsme se vydali na vlak a tradá domů. Ovšem Stožec se opět osvědčil. Že vy, co jste nejeli, teď litujete?

Dne 16.8. 2012 jsme se na hřbitově sv. Petra a Pavla rozloučili se prvním sbormistrem a zakládajícím "otcem" sboru, panem Josefem Maidlem. 25 členů sboru (mezi nimi i bývalí členové) doprovodilo na poslední cestě skladbami Graduale, Pater noster, Lacrymosa, Largo a Mozartovým Ave verum.

Prázdninové zkoušení

Zkoušky o prázdninách se konaly 2x v bazénu, 7x na internátu SPgŠ, průměrná účast byla 23 zpěváků. Nacvičovala se Smetanova Česká píseň, Halleluja z ital. filmu Don Bosco (v Marcelině úpravě), Dona nobis (kánon), opakovalo se Pater noster, Mozart Ave verum, Janáček Graduale, Ave verum anonym, Bude večer, sborová znělka, z Requiem části Dies Irae, Lacrymosa, Confutatis, Signore delle cime.

Slavnosti Zlaté solné stezky

Slavností se účastnilo 14 krojovaných členů našeho sboru.

Česká píseň reprezentovala na mezinárodní přehlídce pěveckých sborů v Itálii

V době od 2.6. do 11.6.2012 pobýval náš pěvecký sbor Česká píseň v Itálii. Spolu s ním se účastnila přehlídky i část píseckého sboru Sonitus, se kterým řadu let spolupracujeme. Náš pobyt v Itálii podpořilo město Prachatice i Rada Jihočeského kraje.

Rozhodli jsme se, že spojíme příjemné s užitečným, takže jsme nejenom reprezentovali naše město a vlastně celou Českou republiku na celkem 3 koncertech, poznávali krásy Itálie, odpočívali u moře, ale hodně času jsme věnovali i zkouškám. Denně jsme zkoušeli 2,5 hodiny dopoledne a stejně tak dlouho odpoledne. Nejen že jsme dolaďovali koncertní repertoár, ale již jsme nacvičovali na podzimní akce, zejména na slavnostní koncert ke Dni vzniku samostatného československého státu. Na zkouškách jsme celkem strávili 25 hodin. Protože jsme zkoušeli v zahradě, zaujali jsme každého kolemjdoucí a postupně jsme získávali posluchače, kteří na naše zkoušky přicházeli cíleně. Volné chvíle jsme trávili u moře, na pláži se odehrávaly líté boje v pétanque či volejbalu.

Prvních 7 dní pobytu jsme strávili v Lignanu. V neděli 3.6. jsme doprovázeli slavnostní mši v krásném moderním kostele s úžasnou akustikou zcela zaplněném věřícími, kterých odhadem bylo kolem 500. Po úspěšném koncertu nám přišli poděkovat i turisté ze Slovenska. V pondělí byl státní smutek, v kostele (ve spodní kapli) lidé zapalovali svíčky za oběti zemětřesení. Náš pobyt v Lignanu trval do pátku. Pak jsme přejížděli jižněji do Imprunety (u Florencie), družebního města Prachatic. Ubytovali jsme se v mezinárodním kempu Firenze. Ten můžeme každému vřele doporučit. Od tohoto večera jsme již byli hosty pěveckého sboru Coro Polifonico della Societá Corale di M.S. di Impruneta.

V sobotu jsme odjeli do města Volterra, kde jsme si prohlédli citadelu, kostely, vykopávky a zejména dílny na zpracování alabastru. Večer nás přivítal starosta města San Casciano na našem samostatném open air koncertu , který byl součástí XII.ročníku hudební přehlídky „Itinerari Vocali nel Chianti“. Přestože to v moderním amfiteátru silně profukovalo, chladno jsme vydrželi a obstáli se ctí.

V neděli jsme navštívili turisty právem velmi oblíbené město San Gimignano. Je to nádherné město s četnými ohromnými věžemi. Stojí za vidění. Budete-li kdo tam mít někdy cestu, nenechte si je ujít.

Vyvrcholením našeho pobytu byla účast na XXI. ročníku RASSEGNA INTERNAZIONALE DI CANTO CORALE di Impruneta. Vedle imprunetského smíšeného pěveckého sboru vystupoval na koncertě i dětský pěvecký sbor z USA Kirkwood Children’s Chorale z Missouri. Náš sbor vystoupil jako poslední. Velmi pěkně jsme byli přivítáni paní starostkou, která mimo jiné uvítala další pokračování přátelství mezi našimi oběma městy.

Program koncertu byl sestaven ze tří částí – v první jsme uvedli skladby světových a českých autorů v latině (např. části Missy brevis Zdeňka Lukáše či Tebe pojem chorvatského skladatele Bortnianskeho). Druhou část jsme věnovali italským písním - zde jsme celkem pochopitelně měli největší úspěch nejen u italských posluchačů, ale i amerických dětí. Jenom taková malá perlička – jedna píseň pojednává o „koncertu na dvoře“ se zvuky různých zvířat – na společné večeři ke mně přišla klavíristka amerického sboru a smála se, jak jsme napodobovali kočky. Třetí část jsme věnovali českým písním, zejména lidovým, případně jejich úpravám našimi významnými skladateli (Smetana, Dvořák, Lukáš,..). Obstáli jsme výborně. Koncert jsme uváděli v italštině a angličtině, dirigent Václav Kraus svým nadšením celý sbor dovedl k perfektnímu výkonu.

Sbor byl v Imprunetě již vícekrát, poprvé jsme navštívili naše družební město v září roku 1989, naposledy jsme se zúčastnili této mezinárodní přehlídky v roce 2005. Mnozí z nás jsme se setkali se svými dlouholetými italskými přáteli a není divu, že jsme se těžko loučili. Koncerty začínaly kolem půl desáté – imprunetský trval přes půlnoc. Teprve v půl druhé v noci jsme byli schopni se převléci a jet domů. Bezpečně nás dovezl řidič René Šrůtek, který náš sbor často vozívá do zahraničí. V pondělí v pozdním odpoledni jsme se sice unaveni, leč plni krásných dojmů vrátili šťastně domů. Moc se nám v Itálii mezi našimi hudebními i osobními přáteli líbilo. Někdy zase arrivederci!!

Libuše Dortová, Jana Holá

Z Itálie „Mejdan“

Bydlícím v Eddě se nechtělo v pondělí 4.6.za silného deště jít do Podreccy na zkoušku. Požádali tedy Janu Holou, aby ji zrušila. Jana přišla (asi v 17.00 hod) a zkoušku odvolala. Mezitím pánové z přízemí (Dárek , Pepa, Vašek Trnka, Michal Škvarka) pozvali dámy na mejdan.Tak se něco nachystalo a šup k nim. Padlo pár vtipů, ani se nestačilo nalít vínko a přišla Jana, že je škoda , abychom nezkoušeli.

A tak začal nácvik České písně. Marcelka doprovázela na klávesy. Měli jsme jen troje noty ( Věrka znala zpaměti, Libuše koukala do jejich not zblízka, Zdeňka z dálky, Jarka s Mílou odzírali tak usilovně, až si toho Jana všimla a poznamenala, že odzírající jsou neslyšící. A Pepa byl napomenut, aby si neprohlížel fotky na mobilu). Šlo to ztěžka a asi v půl osmé Jana zkoušku ukončila.

Zdeňka se naklonila k Pepovi a pravila: „ To byl ale mejdan, viď Pepo!“ Z druhé strany přes stůl se nahnula Míla a řekla: „Příště se zase necháme pozvat.“

Druhý den Dárek na zkoušce komentoval náš nácvik (i pokus o nahrání na kameru) Česká píseň Aneb intonační hody. A Jana dodala: „pouze pro fajnšmekry.“

Dárek: Pepu jsme zašlapali do země, že to blbě natočil.Kameru ubránil vlastním tělem.

Ještě další zážitek:

Při cestě do San Casciana nás špatně navedli na cestu. Chlapi si poradili. Dárek odklidil mobilní značku „přikázaný směr jízdy“.Překážela, tedy nebyla, tedy jsme nespáchali dopravní přestupek. Projeli jsme místem, Dárek ji vrátil a hotovo. A ještě jednou naši páni si zahráli na technické služby. Aby autobus mohl zajet k Eddě, odvezli o kousek dál kontejnery a po naložení zavazadel vrátili kontejnery zpět.

„Humor v písni“ je název projektu, který zpracovala umělecká vedoucí ing.Jana Holá

V jednom dni 26.5.2012 jsme uskutečnili hned dvě vystoupení, a to sice ve Zbytinách a ve Strunkovicích nad Blanicí. Dopravu jsme použili vlastní.

V obou případech vystupovali i děti – v případě Zbytin to byli žáci 1.stupně se svými dvěma učitelkami a ve Strunkovicích děti z mateřské školky ( tam je jednou z učitelek členka našeho sboru Majka Malá). Spolu s dětmi přišli i jejich rodiče a musíme konstatovat , že děti byly šikovné. Dokonce zbytinští žáci pro nás vyrobili papírové tulipány ( zápichy ). Od nás dostali kinder vajíčka jako malou odměnu za vystoupení.

Místostarostové koncerty zahájili a pak už všechno běželo jako na drátkách. Setkali jsme se s kladnou odezvou. Ve Strunkovicích jsme dokonce měli možnost věnovat závěrečnou skladbu koncertu známému profesorovi hudby a dlouholetému dirigentovi sboru Jihočeských učitelek při SPgŠ v Prachaticích, panu Theodoru Pártlovi.

Druhý koncert v Sedlci

Po druhé jsme zavítali do Sedlce v neděli 20.5.2012. Už loni jsme vystupovali v kostele sv. Jana Nepomuckého a rádi jsme na pozvání znovu přijeli.

Před koncertem jsme si ještě udělali zkoušku. Tentokrát nás bylo opravdu hodně: 31, z toho 12 pánů ( a toto potom zní!)

Pan Hasil nás autobusem dovezl velice rychle. ( Loni to zdá se, trvalo déle). Program jsme měli naprosto odlišný od loňského, poměrně dlouhý a zazněly v něm skladby, které tam ještě neslyšeli ( např. Mozartova Lacrimosa z Requiem).

Před začátkem vystoupení ještě bylo veselo s pány, kteří si pečlivě složili noty po kostelních lavicích a zafungoval zákon schválnosti a noty se jim hezky rozsypaly a pomíchaly. Na výzvu Jany Holé jsme se šli vyfotografovat před kostel a když jsme si hezky párkrát zapózovali, z kostela se vynořil jeden tenor a moc se divil, co že se to děje. Nakonec se ukázalo, že uvnitř zůstali tři tenoři ( neplést s Carrerasem, Domingem a Pavarottim!). Znovu se tedy fotilo, tentokrát se o to snažil místní pan kostelník.

Před koncertem promluvil jáhen a po vystoupení nás jedna z představitelek pozvala na kávu a zákusek do místní hospůdky.

„Dnes do skoku“

10.5. slavil pan Karel Haymann své 60. narozeniny koncertem Pošumavské komorní filharmonie v městském divadle v Prachaticích. Protože v minulosti působil také , jako sbormistr České písně, šli jsme mu zazpívat Dvořákovu skladbu Dnes do skoku a do písničky. Mělo to být pro něj překvapení ( byť domluvené s RNDr.Karlem Škáchou, který je uměleckým vedoucím PKF). „Tajně“ jsme zaujali postavení na balkoně a na úplném začátku koncertu jsme za dirigování Marcely Pehelové skladbu provedli. Překvapení to jistě bylo ( i pro nás, protože kdo zná akustiku divadla, ví své ).

Velikonoční koncert

Na velikonoční pondělí 9.4.2012 se uskutečnilo naše tradiční vystoupení na mši v kostele sv.Petra a Pavla ve Starých Prachaticích.

Pochopitelně , že jsme ještě dříve měli zkoušku s orchestrem ( ve středu 4.4.2012). Dirigent PKF pan Haymann by nám ani nedovolil vystupovat bez zkoušky.Přišlo nás dost celkem 26.

Počasí o Velikonocích nebylo vůbec teplé. Slunce sice svítilo, zato vál ledový vítr, a tak jsme měli zimní bílé šály. Téměř všichni byli teple oblečeni, jen Maruška Malá přišla statečně v lodičkách(!) a v sukni.Měla náš obdiv.

Někteří pánové, věrni tradici, se ozbrojili pomlázkami, aby nás ,,pomladili´´. Mnozí měli pomlázky z opravdu čerstvého proutí. Pochopitelně si za to něco vykoledovali.(Letos spíše frčela vajíčka čokoládová, vzhledem k ceně slepičích ).Nejúspěšnějším koledníkem se stal Pepa Malý.

Po rozezpívání a zvukové zkoušce následovala mše, při které jsme zpívali celou Gounodovu mši Missa breve, Halleluja z Handlova Mesiáše, Mozartovo Ave verum a ještě jedno Ave verum neznámého autora.

Lidem se naše vystoupení líbilo.Setkali jsme se s kladnými ohlasy návštěvníků mše.

Výroční schůze

Dne 19.2.2012 se konala jako každý rok výroční schůze sboru. Na programu bylo zhodnocení celého roku a příprava roku následujícího. Slova se ujala předsedkyně sboru Ing. Jana Holá, která zhodnotila rok po stránce organizační (tj. jaké akce sbor absolvoval a zažil) a seznámila nás zhruba v kostce co sbor čeká v roce následujícím, poté nás s hospodařením seznámila Věra Čunátová. Poděkovalo se oslavencům, kteří v loňském roce dosáhli jubilea, dále se diskutovalo ohledně změny sborového oblečení. Poté následovala volná zábava.

Poslední rozloučení

Dne 14. února 2012 jsme se rozloučili s naší dlouholetou členkou sboru paní Alenou Holočiovou. Alenka byla jednou ze zakládajících členek sboru. Alence jsme na poslední cestě zazpívali (na její přání) Largo od Antonína Dvořáka. Vzpomínky na Alenku zůstanou napořád v našich srdcích.

Zimní soustředění na Stožci

První letošní společnou akcí bylo únorové soustředění ve Stožci. V hodinu H jsme se sešli na nádraží a společně vyrazili báječným žlutozeleným vláčkem regio. Na zastávce Lázně nasedli další a jelo se. Vláček pohodlný, moderní, nálada družná a než jsme se nadáli byli jsme v cíli. Krajina zasněžená, v šeru venkovní osvětlení jemně naznačovalo, kde je led. Naproti nám přišli již dříve přijedší pánové a gentlemansky některým dámám pomohli s taškami. Po ubytování se šlo do Pstuha na večeři (smažený pangas s brambory a šopským salátem). A hned v osm začala zkouška. Pělo se do deseti, pak následovala sborová zábava. Pánové naznačovali, že mají překvapení. A vskutku měli. Osvědčený Pepa Malý dokáže na počítači pravé divy. Dárek nás, ženy hecoval: " Jen abyste to vydržely." Zhaslo se, ozvala se doprovodná hudba a objevil se titulek Muži České písně - basová sekce. Ještě že bylo zhasnuto. Nejprve šel nástup na tváře pánů stojících v řadě. Pak sjel pohled o něco níž a objevily se vytrénované nahé hrudníky. Ještě níž a co bylo vidět dál, nelze již říct vyjádřeno slovy kdysi populární písně. Dámy se rozchichotaly a ozvala se nevěřícně Jarmila Kadlecová: " No takový hanbatý obrázky. Neříkejte, že jste se svlíkli!" Další výbuch smíchu. Jedna z dam sedících vzadu se otázala: "Hele, nejsi ty Cecilka?" (Sodoma Gomora, velebnosti). Jarmilce se dostalo vysvětlení, že to byly fotomontáže. Rozsvítilo se a Dárek zase:" Tak, holky, a teď spát. Už bude jen vánoční koncert." Ba ne, nebyl. Ještě jsme viděli půvabnou animovanou grotesku Merry Christmas (obličeje skřítků Pepa nahradil obličeji členů a členek sboru). Pak jsme opět shlédli dámy v různých oblečeních, doprovázené opět poznámkami. Např.: "Libuško, ty jsi nám nějak zeštíhlela." - "Viď, a bez diety." Nebo : "Té Andulce to tu ale sluší." A mnoho dalších snímků bylo vysoce hodnoceno. Ještě jsme si poslechli některé naše nahrávky z různých dob a pak se hrálo (Vašek a Marcela klavír, Dárek housle) a rozprávělo, sem tam i nějaké ty anekdoty bylo slyšet. První ospalci šli spát těsně po půlnoci, ale noční sovy to vydržely dost dlouho. Ještě v půl čtvrté bylo slyšet jemné zvuky pianina i jemňoučké hlásky. Ráno se šlo na snídani a od 9.00 hodin byla zase zkouška až do oběda. Po polévce se vepřové pečeni mnozí šli kalorie vydat buď na lyžích, nebo jen tak na procházku. Sněhu bylo dost, ale cesty upravené, a tak se nám to hezky šlapalo. Od 15 hodin byla zase zkouška až do večeře. Vašek mimo jiné učil Marcelku dirigovat. A rovněž jsme cvičili hlasovou techniku. K večeři byl kuřecí řízek se špeclemi a jakousi omáčkou. Dezert: kynutý borůvkový knedlík se šlehačkou. Pochopitelně, že takto nejdení jsme poněkud zlevnivěli. I tak byla zase večerní zkouška a po ní znovu družná zábava. Jarmilka měla svátek (připravila jednohubky), všichni dobrou náladu, čili bylo veselo. Vašek dokonce specielně hrál pro oslavenkyni. Bavili jsme se skvěle a tentokrát ještě déle. Že to byly silné zážitky, o tom svědčí výrok nového sboru Vaška Trnky Drže se za hlavu, pravil: " Já jsem toho dneska zažil!" To víte, že jsme zažili. Užili jsme si zpívání jen což. Na nedělní dopolední zkoušce to už bylo dost znát. Byli jsme uzpívaní a i naše hlasivky už toho měly dost. Ale těch legračních výroků! Vašek Kraus k Marcelce:" Počkej si. Ne všichni se na tebe dívají." Dárek: " My chlapi jo." V.K. o Requiem: " To musí bejt smutný, Nejsmutnější." V.K. k Dárkovi: " Recituješ, nezpíváš." Dárek: "Ale pěkně." Míla Frňková :"Sem k nám to nedojde." (Myslela to, že je špatně slyšet pianino). Jana Holá:" K vám, nebo vám?" A taky asi nikdo nezapomene, jak Vašek vysvětloval pánům, že Confutatis je vlastně jakoby rozhovor a uvedl to na příkladu jako když žena posílá muže:" Běž na nákup!" No, tím tomu dal. Ode dneška tomu asi jinak neřekneme. A abyste si nemysleli, že jsme lenošili. Některé skladby se oprašovaly, jiné se pilovaly. Jednalo se o tyto skladby: Salve regina, Tebe poem, znělka ČP, Ave verum anonym, Capricciata, Vyběhla bříza běličká, Te Deum. Nu, uteklo to. Po zkoušce zbylo jen uklidit zkušebnu, popadnou cestovní tašky a hajdy na vlak. A než jsme se nadáli, byli jsme doma. Zážitků plno, parta se zase stmelila a moc jsme si to užili. Takže díky Janě Holé, která si dala tu práci a soustředění zařídila.

6. tříkrálový koncert v Bavorově

Letos náš první koncert - Česká Rybova mše vánoční byl zároveň koncertem, který uzavíral řadu našich vánočních koncertů. Tentokrát později než obyčejně, ale to proto, že tak vycházely dny na svátky.

V sobotu 7.1.2012 se konal koncert od 15.00 hod., my jsme ovšem vyjeli o hodinu dříve. Autobus nebyl nikterak přeplněný, protože někteří jeli auty.

Sólisté zpívali v obsazení : tenor Václav Janovský, bas Viktor Toms, soprán Zuzana Kaimlová, alt Martina Pivoňková.

Jinak vše při starém. Začínalo se skladbou Adeste fideles, po ní následovala Rybova mše a na závěr jako vždy přídavky.

V úvodu promluvil místní pan farář, slovem provázel Dárek Černý, který zvláště uvítal naši bývalou členku paní Jiřinu Motlovou, které předal malou kytičku. Jiřinka se neubránila dojetí ani po koncertě, kdy jsme se ji všichni, kdo ji známe, vydali pozdravit a popřát jí do nového roku.

Lze říci, že jsme si všichni krásně užili vánočního zpívání. Sami jsme zažili radost /ony zkoušky se vyplatily, i ten čas jim věnovaný/ a pevně věříme, že jsme i nějakou radost předali dál.