Libverda - Libwerd
Ve středověku sídlo vartenberských manů (doloženo 1401), od konce 16. století dvůr děčínského panství (za Thunů druhý největší. Roku 1850 zde byla zásluhou hraběte Františka Antonína Thuna a ředitele děčínského panství A. E. Komerse otevřena zemědělská škola (druhá nejstarší v Čechách), která brzy získala renomé po celé monarchii. Působili na ní vynikající odborníci jako botanik a pomolog František Jošt (děčínský zámecký zahradník) bratři Karel a Jan B. Lamblové, architekt J. Mocker, později geolog J. E. Hibsch, zoolog V. Langhans a mnozí další. Řada špičkových přírodovědců a národohospodářů zde zahájila svá odborná studia (např. J. Stoklasa). Významné bylo také zdejší zemědělské pokusnictví a výzkumnictví (např. agrochemická stanice, botanická zahrada a morušová plantáž či meteorologická stanice). V průběhu doby prošel ústav několika reformami a reorganizacemi spojenými s rozšiřováním předmětů výuky a se specializací oborů: od nižší rolnické školy se vyvinul přes vyšší hospodářskou školu zemskou (1866) a Královskou českou zemskou zemědělskou akademii (1900) až po oddělení pražské německé techniky (1920). Další organizační změny přinesl vývoj po roce 1945. Školní budovy, jejichž základem byl thunský dvůr, se rovněž podstatně změnily: po velké přístavbě z let 1854 - 1856 vyrostla nová moderní budova v letech 1931 - 1934. Ve dvacátých letech se stabilizoval školní statek a po roce 1930 odkoupil celý areál Libverdy československý stát.