Pokoj bez konce
31. 5. 2009
Tíživé ticho
co sklouzává pod lupou
po sobě jdoucích dní
hromadí se
v šedivých koutech zahrady
jako plevel bez listů
Chci ho rozvířit
do rytmu zrychleného dechu
jiskřících pavučin
na dávno opotřebované krabici
hluboko uvnitř
Dopadá
jako velké lesklé kapky
a stéká po vzrušených okrajích
stromořadí ve mně
Myšlenky dávno okopané
počátek život smrt
perla pod postelí.
Rozkvetlý pokoj
tančím si po stěnách
Jsem pouhým odrazem sebe sama
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
