Naši kluci
Příspěvky
Maminka se učí
8. 4. 2010
Mrzí mě, že si nenajdu čas, abych psala pravidelně alespoň jednou za týden, když ne častěji, zkusím to nějak promyslet.
Po Vánocích jsem se přihlásila do rekvalifikačního kurzu kvůli cvičení s dětma. Od posledního lednového přes všechny únorové a březnové víkendy od rána do večera přednášky. K tomu o další 3 hodiny cvičení s dětma týdně víc, takže času opravdu míň. Hlavně na děti, na Tomíka, když cvičení mám odpoledne 3krát v týdnu, kurz byl o víkendech, jsem ráda, že už je to pryč, i když to bylo fajn. Teď jen se to všechno naučit, hlavně psychologie a motorika bude oříšek, je toho spousta.
Vánoce 2009
8. 2. 2010
Přibývá práce, ubývá času, dlužím ještě alespoň pár slov o Vánocích, tak to jdu napravit.
Klučičí máma
10. 7. 2009
Jsem máma dvou kluků. Ne, nepřišla jsem na to teď, nebojte se. Ale donedávna mi to tak nějak pořád nedocházelo. Kluci si občas pohrají i s kočárkem nebo miminem, i když všechno, co má kola, je jasně na prvním místě. Čím je ale Mareček starší a šikovnější, tím víc si tohle uvědomuji.
Jaro
20. 3. 2009
Dřív jsem neměla ráda jaro ani podzim. Přišlo mi to nastejno - často prší, chladno, měňavé počasí...
Na letošní jaro jsem se moc těšila...
Vánoce
18. 1. 2009
Na Vánoce měl Michal volno skoro tři týdny vkuse. Těšila jsem se, jak si se užijeme, že někam vyrazíme všichni spolu, prostě že bude rodinná pohoda.
Místo rodinné pohody byli klusi nemocní. Zánět středního ucha. Nejdřív Marek, pak Tomík...
Oheň a voda
22. 7. 2008
Jsem máma dvou kluků, dvou krásných bytostí, se kterýma se učím žít, poznávat je, a taky trochu vychovávat, i když ne vždy se mi daří tak, jak bych chtěla. Denodenně se utvrzuji v tom, že Tomík a Mareček jsou tak rozdílní, jak to jen jde, jsou jako oheň a voda...
Jak se máme
4. 2. 2008
U nás je střídavě oblačno, vyloženě mám stavy, kdy bych se nejradši na chvíli někam sama zavřela, a pak zas naopak - sleduju Tomíka na tváři mám připitomělý výraz - usmívám se jak tydýt, jak je sladkej a jak ho miluju...