Psí poezie
LIDÉ A PSÍ ŽIVOT
Jaký já vlastně život mám?
Většinou jsem s někým a jindy sám.
Moje nálady jsou střídavé jak oblačnost,
jednou prožívám štěstí, jindy netečnost.
Jak ale lidé mohou vědět, jak se cítím?
Jak mohou vědět, proč pořád u rohů slídím?
Jak mohou tušit jaký jsem a co chci?
Proč neušlechtilí psi jsou podle nich bez cti?
Vědět to snad můžu jen já,
já jsem ten, co svůj život prožívá.
Opět se lidé snaží být vševědoucí.
Proč? To je pro mne matoucí.
A jak jsem došel k závěru,
že lidé chtějí znát každou báchoru?
Někteří tvrdí, že mají život psí,
aniž by věděli, co to obnáší.
Nemůžou ani tušit, jak se máme,
co chceme, co postrádáme.
Ale to jim nevadí,
však oni si nějak poradí.
Tentokrát donesli,
že mají život jako psi.
Vymyšleno bez jakéhokoliv důkazu,
bez vyjádření nositele psího průkazu.
Proč psí život? Život psů?
Co, když se radujeme ze všech dnů?
Co, když k nám k životu stačí málo,
mnohem, mnohem míň než by se zdálo?
Stačí věrný pán, jehož já jsem věrný přítel,
miska pití a mého jídla příděl,
vyvenčit se a chytat motýly,
běhat pro aport a poslouchat pokyny.
Komentáře
Přehled komentářů
moc rada chodím na vaš blog a mam vas moc rada a protože vas miluju a moc vam to přeju a mam vas rada at se tam v utulku maj hezky, at tam se tam ti kočky maj radi at se tam dobře o ti kočky staraji at se tam maj jako bavlnce at to tam maj uklizeni a čisto a vonavo at maj tam maj novy misky a hračky at tam maj vodu sušeni konzervu a maso a moc tam kočky pozdravujte od kati
hezky blog o kočkach
(kata, 3. 8. 2008 17:26)