Opožděný Vánoční dárek aneb k čemu ta věc slouží?
V pondělí Mercy dostala trochu opožděně dárek k Vánocům.
S Martinem jsme již dlouho před Vánoci přemýšleli, jaký dárek tomu našemu černému tvorečku koupit. Po inventarizaci věcí, které stihla zničit za těch pár měsíců, co s námi žije, to nakonec nebylo tak těžké rozhodování - koupíme jí nějaké větší škrábadlo-odpočívadlo.
Začali jsme prohlížet internetové stránky a koukat po škrabadlech, které by se nám a především naší Mercy líbilo. Po týdením zkoumáním jsme měli vybráno: odpočívadlo Ondine, 158 cm vysoké, s houpačkou, boudičkou, rourou a čtyřmi sedátky. Martinova rodina provozuje Zverimex, takže o to jednodušší jsme to nakupování měli.
V neděli Martin škrabadlo zabalené v krabici přivezl, další den jsme ho smontovali a provizorně postavili k naší posteli. Čekali jsme nadšené reakce naší Mercy, ale to jsme se trochu spletli. Mercy nejevila žádný zájem. Vůbec nepochopila k čemu taková věc slouží.
Až po delší chvilce a s naší pomocí pochopila, že je to věc na lezení, odpočívání a škrábání. Ale jak jsme za další okamžik zjistili, jen její pochopení nestačilo. Bylo potřeba překonat ještě něco silnějšího - a to její strach, strach z výšky.
Když jsme ji posadili až na vrchní sedátko, tedy 158 cm nad zem, ukázalo se, že Mercy má strach se pohnout. Tehdy jsme si poprvé uvědomili, že tím že Mercy žije v bytě, ztratila něco ze své kočičí přirozenosti. Vždyť kočky umí skákat z mnohem větší výšky a dopadají na všechny čtyři. A naše maličká ani nevěděla, že něco takového umí. Holt kočka bytovka..
Ale abych jí nekřivdila, asi po dvou dnech si odpočívadlo zamilovala a po třech dnech na něm už řádila bez známky strachu, jak divoch..