Mé jméno je POTKAN:
Potkan nebo potkan obecný (Rattus norvegicus) je hlodavec rodu krysa často zaměňovaný s krysou obecnou (Rattus rattus). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní boltce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných bradavek. Potkan se dožívá 3-4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až dva roky.
Velikost
Potkan dosahuje hmotnosti průměrně 400-600 g, v dobrých podmínkách až do 900 g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160 – 270 mm.
Rozšíření
Potkan je kosmopolitní a synantropní druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní Asie do mnoha končin světa, zejména do Evropy a Severní Ameriky. Přestože se začal rozšiřovat později než krysa obecná, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. století.Potkan se začal v 50 letech 20. století používat pro laboratorní účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své inteligenci. Pro laboratorní účely se používá domestikovaná varianta Rattus norvergicus var. alba, která má sníženou schopnost přenášení chorob. V 80.-90. letech 20. století se potkan rozšířil do domácností, kam jej donesli někteří ze zaměstnanců laboratoří. Postupem času vznikaly křížením odlišné barevné varianty a potkan si získal na popularitě.
Rozmnožování
Samice mívá pářící období několikrát do měsíce. Březost trvá 21 až 23 dní, v jednom vrhu mívá obvykle 8 až 13 mláďat, ale není výjimkou vrh o počtu 16, vyjímečně až 20 mláďat. Mláďata se rodí holá a slepá, plně osrstěná bývají do 14 dnů, oči otevírají během 14.-16. dne. Plně samostatná jsou přibližně po měsíci. Potkan je pohlavně dospělý po 5 až 8 týdnech. Samice odchovává 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách může mít 5 a více vrhů. Samice potkanů mají schopnost v rané fázi březosti ukončit tuto březost během nevhodných podmínek nebo zejména z důvodu, že se setká s vhodnějším samcem s lepším genetickým potenciálem.
Inteligence, způsob života a potrava
Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních kolonií je schopen přežít i v dnešní době včetně různých důmyslných hubících prostředků. Díky tomu se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Jeden jedinec, zpravidla nejsilnější samec, ovlivňuje celou kolonii. Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6 km², na které členové kolonie získávají potravu a brání svoje území.Potkan je všežravec, většina jídelníčku se skládá cca z 60-80 % z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec nebo masa. Potkan jako jakýkoli jiný hlodavec potřebuje obrušovat své hlodavé zuby, které obrušuje nejčastěji na tvrdším druhu potravy (chleba, větve), ale je schopen se podobně jako myš prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva a kabelů (slitiny mědi a hliníku a podobně měkké kovy). Poddruhy Nejvíce rozšířený poddruh ve volné přírodě a ve světě. Potkan východní (Rattus norvegicus caraco) Pravděpodobně poddruh rozšířený v Asii a Rusku (nejsou bližšší informace). Potkan laboratorní (Rattus norvergicus var. alba) Šlechtěná bílá varianta potkana, určená původně k pokusným účelům. Tato varieta na rozdíl od potkana obecného nemá schopnost hostit různé nebezpečné nemoci a je možné ji ochočit.Tento poddruh je rozšířen v domácnostech jako ochočené domácí zvíře. Podle názvu za slovem „var.“ je označení barevné variety nebo variety s jinou stavbou těla nebo druhem srsti. Variety Barvy Kresby Kodex chovatelů laboratorních potkanů (přeloženo ze slovenštiny): 4. Každý potkan má právo na socializaci a pozornost svého majitele. Kromě hmotné starostlivosti je chovatel povinný mu zabezpečit dostatečnou psychickou motivaci a kontakt s jinými živými tvory. 7. Za chovatele se nepovažuje tzv. "množitel", který potkany kříží bez rozmýšlení a bez dostatečných vědomostí o zákonitosti genetiky za účelem finančního obohacení nebo získání "krmiva". 8.Každý chovatel je za svého potkana zodpovědný, když jeho potkan na svět přivede mláďata je majitel rovněž zodpovědný za jejich další život. V případě, že si nechce a nebo nemůže mláďata ponechat, je poviný najít jim vhodného majitele; za řešení se nepovažuje odevzdání mláďat do zverimexu ani jiný způsob, který ohrožuje jejich právo na plnohodnotný život, reps. život jako takový ( život a zdraví mláďat ohrožuje i předčasné odstavení od matky!). 9. Každý chovatel, který se chce věnovat rozmnožování potkanů a odchovavání mláďat, by se měl řídit tzv."chovatelskžm řádem" a zároveň sesbírat dostatek informací, aby nedocházelo k příbuzenskému křížení potkanů, a aby krytím a následnou nedošlo k ohrožení zdraví a života potkaní matky a budoucích mláďat ( jedná se zejména o vhodný věk matky). 10. Každý potkan má právo na důstojné a bezbolestné ukončení života.
1. Potkan je živá bytost, která myslí a cítí, oproti ostatním živým tvorům není méněcenný a má právo na plnohodnotný život jako každé jiné zvíře chované v zajetí.
2. Každý potkan má právo na životní prostor, ve kterém může růst, vyvíjet se a realizovat svoje každodenní potřeby.
Každý chovatel je proto povinný zajistit potkanovi dostatečně velký a bezpečný prostor.
3. Každý potkan chovaný v zajetí má právo na zodpovědnost od svého majitele. To se týká dostatečného přísunu potravy a vody, zajištění čistého a zdravého životního prostředí, ve kterém se potkan bude cítit dobře, a v případě potřeby také zajištění veterinární péče.
5. Žádný chovatel nesmí potkanovy vědomě ubližovat , nesmyslně mu způsobovat bolest , týrat nebo trestat ho způsobováním mu fyzické bolesti .
6. Stejně jako chovatel nesmí potkana týrat nebo trestat hladem nebo jiným způsobem, který omezuje zdravotně důležité potřeby potkana a nebo může narušit jeho přirozený psychický nebo fyzický vývoj .
Ze slovenštiny přeložila: Lavender.Velvet, Avrilian, OndruchovaK