Jaký je vlastně holandský ovčák ...... ? ? ? ? ?
AIDA ROMBRAND BOHEMIA - chovná stanice z Vandalky
Slyším o holanďácích - tedy o holandských ovčácích, abych byla přesná - lecos.
První co jsem slyšela - nespěchat, nechat dozrát, vše začít až později.
Druhé co jsem slyšela - na holanďáky musíte tak a tak ..... a ne jinak...
Další co jsem slyšela, že holanďáci nejsou nikde vidět a tak že je nikdo nezná a neví jací vlastně jsou . . .
Ale pro každého psa jakéhokoli plemene platí jedno a to samé - přizpůsobit se psovi, pak psa přizpůsobit trochu sobě a dát psovi řád - musíme vědět co chceme od psa, co se od něj dá čekat a pes musí vědět totéž o nás.
Můj holandský ovčák - tedy ovčačka - AIDA ROMBRAND BOHEMIA - je pro mě zatím ten nejlepší pes co jsem kdy měla. Je citlivá, přitom tvrdá a nekompromisní. Je klidná i akční. Na stopách až výrazně chtivá, rychlá, ale poctivá a vždy dojdeme k cíli. Poslušnost jí nebaví, je pro ni málo akční - mimo aportu a vysílačky. V obraně je příliš opravdová, jde vždy do opravdového boje a tak se leckomu zdá poněkud břinklá - možná i trochu je - ale je břinklá tím správným směrem. Je vstřícná a přátelská ke psům, k lidem, nevadí jí prostředí, zvuky, jiné překážky,figuranti .. My dvě jsme si prostě padly do noty, rozumíme si a možná proto nám to jde. Silní kritici kritizují naše výkony - proč nemáme pomalejší a tím i přesnější stopy, proč nemáme rychlejší a tím i líbivější poslušnost, pevnější zákusy. . . Na všem stále pracujeme a pracujeme a do budoucna to třeba bude lepší a lepší - snažíme se o to.
Málo holandských ovčáků cvičí, natož skládá zkoušky nebo se účastní závodů. Je to škoda, ale tak to prostě je.
Dostávám otázky, jaký že je vlastně holandský ovčák. Když řeknu že nevím, asi to zní divně, ale hodnotit mohu jen svého psa a k jiným mám jen střípky poznatků z hovorů s jinými majiteli. Nedávno jsem byla tázána, k čemu se holandský ovčák hodí. V každém případě se mi jeví jako skvělý rodinný pes, vděčný za jakoukoli činnost, kde se něco děje a kde může vybít svůj temperament. Rád projevuje lásku a ochotu ke hrám. Je pozorný a bystrý a je až s podivem, co při svém temperamentu a rychlosti zvládá vnímat. Vzhledem ke své povaze by byla i skvělý asistenční pes.
Sama mám fenu a na výstavách většinou vidím také feny - připadají mi přátelské ke psům, k lidem a jejich flegmatičnost a netečnost je opravdu jen zdánlivá - stačí malé seznámení nebo chtít se seznámit a je hned vidět jejich rychlý start - zrychlit dokážou neuvěřitelně.
Moje fena se mi zdá vhodná na jakékoli rychlostní a skákavé sporty, jako třeba agility, coursing, frisbee, flyball aj. Občas se zúčastníme i tréninku záchranářů v sutinách - nebojí se vlézt kamkoli a přeskočit cokoli, dokáže skvěle pracovat s pachem a dohledává s velkým zájmem, ochotně a rychle - určitě by byla skvělý záchranářský pes. S její povahou by byla vhodná určitě i na ring, mondioring nebo jiné podobné sporty /bratr jejího otce Avanstien skvěle pracuje v KNPV v Holandsku - tj. něco podobného jako ring - foto a bližší informace na www.ledobryhollanders.nl/.
Využitelnost holandského ovčáka se mi zdá být všestranná. Od jakýchkoli psích sportů po výborného a vnímavého rodinného psa. Slyšela jsem i o údajně krásných "ipáckých" stopách /závidím, to my nemáme/. My máme stopy rychlejší, ale zřejmě - kdyby se na tom více a hlavně lépe pracovalo - dalo by se uvažovat i o stopařském závodění. Stejně tak jsem slyšela o chtivých a temperamentních poslušnostech /opět závidím, líbivá temperamentní poslušnost není naše doména/, takže zřejmě i v novém odvětví obedience by se holanďák mohl uplatnit. V každém případě vidím holanďáka jako psa pro jakékoli možnosti uplatnění.
U své feny vidím cestu k úspěchu spíše dát pochvalu tam, kde něco dělá dobře - než tresty a kárání za to, co dělá špatně. Je ráda chválená - ostatně kdo by nebyl. Ale za pochvalu nebo případně i odměnu udělá cokoli, kdežto pokárání se snaží vyhnout. Má-li pocit, že je trest nepřiměřený a že za to "nemůže", je schopná se zablokovat a zatvrdit a přesto, že je jinak opravdu ochotná a poslušná, nehnu s ní, dokud to nevyřeším nějakým jiným způsobem.
Jako příklad mohu uvést třeba obíhání maket - pokud neoběhne tu správnou a na dálku slyší moje NE, snaží se raději pochopit na dálku cože jsem tím vlastně myslela a snaží se obíhat jednu věc za druhou - včetně třeba probíhání tunelů atp., vždy s pohledem na mě - tak kterou věc mám tedy vlastně udělat, už je to dobře?? - než aby přišla zpět a nedostala pochvalu nebo snad byla dokonce sebemíň pokárána . Kdesi jsem slyšela nebo četla větu, že holanďák nemá rád násilí. Zřejmě nemohu nic jiného než souhlasit, ale zřejmě bych těžko vysvětlovala, cože tím mám vlastně všechno na mysli.
21.9. letošního roku jsme se zúčastnily závodu holandských ovčáků "Open Championat " v Hoogkerku - Holandsko - v kategorii IPO II . Vzhledem k dlouhé únavné cestě a k tomu hárání Aibinky jsme uspěly skvěle a splnily jsme limit zkoušky IPOII 82/81/80. Konkurenci jsme sice v IPOII nakonec neměli, ale přání splnit alespoň průměrný slušný limit se nám podařilo. Úplně nejdůležitější bylo vidět na vlastní oči pracovat celkem 15 holandských ovčáků, většinou v IPOIII, což se u nás téměř /mimo Nitro v.d. Vastenow, který se také závodu zúčastnil/ nevidí. Nevím co o tom napsat jiného, než že holanďáci jsou výborní pracovní psi, jsou schopní vrcholových výkonů a je opravdu hodně velká škoda, že se s nimi tak málo cvičí.
Ze psů mě nějvíce zaujal pes z USA amerického chovu Aaron, skvělý pracovní pes s výbornou tvrdou obranou a Manic z Holandska, totéž. Z fen samozřejmě Harma /Tessa/ z Holandska, matka Bandora - babička mojí Aibinky, účastnice MS FCI myslím že asi před třemi lety, taktéž s výbornou obranou. Bližší o našem závodění píšu v jiném příspěvku a výsledková listina je uveřejněna na www.ledobryhollanders.nl - tato chovná stanice závod uspořádala a patří jim za to
HODNĚ VELKÝ DÍK.
Košnarová Eva