Sekulární františkánský řád v Plzni

Láska je konkrétní a sdílí se
(kázání  papeže Františka ze dne 7. 5. 2015)
Není lásky bez sdílení, neexistuje izolovaná láska. Někdo z vás mi může namítnout: »Ale Otče, mniši a mnišky v klauzuře jsou izolováni«. Ale sdílejí a hodně: s Pánem i s těmi, kteří hledají Boží slovo... Pravá láska se nemůže izolovat. Pokud je izolována, není láskou, ale duchovním egoismem, který zůstává uzavřen v sobě samém a usiluje o vlastní užitek; je sobectvím.“
Zůstávat v Ježíšově lásce – řekl dále papež – tedy znamená jednat a mít schopnost sdílet, vést dialog jak s Pánem, tak s bratry.
Je to velice jednoduché, ale není to snadné, protože egoismus, vlastní zájem nás přitahuje. A přitahuje nás k nečinnosti, odtahuje nás od sdílení. Co říká Pán o těch, kdo zůstávají v jeho lásce? »To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila.« (Jan 15,11). Pán, který zůstal v Otcově lásce, je radostný. Říká nám, že »zůstaneme-li v Jeho lásce, naše radost se naplní.« Tuto radost, která s sebou nezřídka nese kříž, nám však nikdo nebude moci odejmout, jak nám řekl sám Ježíš (srov. Jan16,22).
Papež pak svoji homilii zakončil prosbou k Pánu o tuto »milost radosti, takové radosti, kterou svět dát nemůže«.
pfž

Pozdrav Blahoslavené Panně Marii
(FP 259-260 )

Je to krátký text připomínající modlitbu Zdrávas Maria, kterou sv. František obohatil dalšími myšlenkami převzatými z mariánských modliteb, z některých předobrazů ve Starém zákoně a z Lukášova evangelia. Svatá Matka Boží je prorockým znamením Toho, který je „plnost milosti a každého dobra“. Pánu tedy patří každá chvála. Marii, „Panně učiněné Církví“, náleží Františkovo pozdravení, plné lásky, obdivu a úžasu. (2Cel 198)

Zdrávas, svatá Paní, přesvatá Královno,
Boží Rodičko Maria, Panno učiněná církví
a vyvolená od nejsvětějšího Otce z nebes,
tebe posvětil svým nejsvětějším
milovaným Synem a Duchem Utěšitelem,
v tobě byla a jest celá plnost milosti a všechno dobro.

Zdrávas, jeho paláci,
zdrávas, jeho stánku,
zdrávas, jeho příbytku,
zdrávas, jeho roucho,
zdrávas, jeho služebnice,
zdrávas, jeho Matko.

A buďte pozdraveny, vy všechny svaté ctnosti,
které milostí a osvícením Ducha Svatého
jste vlévány do srdcí věřících,
abyste je z nevěřících učinily věřícími Bohu.
jap

, K františkánské duchovní obnově v Sušici
MBS Sušice, z duchovního podnětu bratra Eliáše Paseky OFM (vikář PMS v Praze), uspořádala již 2. ročník pravidelné duchovní obnovy. První ročník pro nás uspořádalo MBS Jindřichův Hradec v roce 2014.  Další je naplánovaná v roce 2016 v Plzni. Z mapky místních společenství terciářů sv. Františka v ČR je patrné, že pohraniční oblasti Čech potřebují modlitby za silnější podporu Ducha svatého v iniciaci a povolání lidí ke spiritualitě sv. Františka z Assisi.

Že je duch Boží připraven podpořit naše lidské úsilí, je patrné z rychlého růstu františkánského bratrství v Sušici, jejich pohostinnosti a vřelé lásky. Kromě bratra Eliáše OFM duchovní obnovu podpořili bratři kapucíni Serafin, duchovní asistent MBS Sušice, a bratři Romuald, Dominik a Vianey (OFMCap) a bratr Bonaventura Čapek OFM, duchovní asistent MBS Plzeň. 
Duchovní obnovu jsme zahájili veselým sdílením. Kdo je kdo a odkud přišel? Při něm jsme se o každém něco dozvěděli.
Duchovní náplň obnovy: Eucharistie, církev a sv. František
Bratr Serafin Beníček OFMCap: Eucharistie, živý Kristus, byla středem života sv. Františka. Eucharistie vytváří církev. Přijímáním eucharistie přijímáme všechny naše bratry a sestry, jako bychom přijímali Krista. Vtahuje nás vertikálně do společenství s celou Nejsvětější Trojicí a v horizontální rovině s bratřími a sestrami. Jestliže bereme liturgii vážně a osobně ji prožíváme, projeví se to na vztahu ke všem lidem a zvláště k našim bratrům a sestrám ve společenství. (Podle knihy Raniera Cantalamessy: Eucharistie )
Bratr Eliáš Paseka OFM: Pozemská část Kristova těla – církev - nebude nikdy ideální. Její obraz podléhá místní zkušenosti a konkrétním lidem s chybami. Funkce církve má však mnoho důležitých rozměrů pro náš život. Proto sv. František sebe i celý řád plně a s velkou pokorou podřídil církvi. Ruce hříšného kněze smějí brát do rukou eucharistii, tělo Kristovo, a proto sv. František líbal i hřešícím kněžím ruce. Kristus vyslal františkány za zdi klášterů kázat a pomáhat, ale přesto se bratří před svou činností v konkrétní diecézi vždy ptali biskupů, zda jim jejich kazatelskou činnost povolí a byli ochotni se jim podřídit. Jaký máme vztah k církvi my, pokračovatelé františkánské spirituality? Jak ji hájíme před ostatními? Učíme se církev milovat a důvěřovat jí? Mluvíme o církvi s úctou i přes její chyby?
Polední program zpestřila rodina Melcherova (Tau sýrárna v Sušici), která uvařila guláš a ozdobila ho přírodními tau. Jak to dokázali? Nakrájeli svisle žampiony a přírodní tau bylo na světě. 
Kněží nám obětavě sloužili i odpoledne. Trpělivě naslouchali našim křesťansko - terciářským bolestem při svátosti smíření, vystavili nejsvětější svátost oltářní k modlitbám a pak sloužili společně mši za naše společenství.
Příští rok bude oblastní setkání v Plzni. Co kdybychom ho uspořádali se svolením Mons. Emila Soukupa v Hruškově meditační zahradě? Pomůžete s přípravou?                                 lfk

(Apoštolská exhortace papeže Františka Evangelii gaudium biskupům, kněžím, jáhnům, zasvěceným osobám a věřícím osobám o hlásání evangelia v současném světě,
vydalo Nakladatelství Paulínky, Praha 2014, str. 45 - 49)

Některé kulturní výzvy
61. Někdy se objevují výzvy v podobě autentických útoků na náboženskou svobodu nebo nového pronásledování křesťanů, jež v některých zemích dosáhlo alarmující úrovně nenávisti a násilí.
62. Globalizace přináší v mnoha zemích úpadek kulturních kořenů v důsledku invaze jiných kultur. Děje se to zvláště v Africe a v Asii. Negativní aspekty mediálního a zábavného průmyslu v důsledku toho ohrožují tradiční hodnoty.
63. Šíří se náboženská hnutí v katolické víře tíhnoucí k fundamentalismu nebo k spiritualitě bez Boha. Část našich pokřtěných zakouší málo přívětivosti.
64. Proces sekularizace vede k redukování víry a církve na privátní a intimní prostor. Zakoušíme povrchnost ve víře.
65. U veřejného mínění je katolická církev věrohodnou a spolehlivou institucí, pokud jde o oblast solidarity a péče o nejubožejší.
66. Rodina prochází hlubokou kulturní krizí. Manželství se chápe jako pouhá forma citového uspokojení, ne jako hluboký závazek na celý život.
67. Pastorace musí ještě lépe ukázat, že vztah s naším Otcem po společenství žádá a povzbuzuje, aby uzdravovalo, prosazovalo a posilovalo mezilidské vztahy.

Vysvětlení některých pojmů:
Ad 62. globalizace – zahrnuje různé změny společnosti, větší propojenost sociokulturních, politických a ekonomických událostí, Světová obchodní banka
Ad 63. fundamentalismus- přesvědčení o vlastní pravdě, urputné lpění na pravidlech
Ad 63. NNH - nová náboženská hnutí: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů tzv. Mormoni, skupiny zabývající se alternativní medicínou, meditací, UFO kultury (Vesmírní lidé), New Age, Hnutí grálu a další.

Ad 64. sekularizace - zesvětštění, potlačení náboženství

Otázky k zamyšlení pro naše společenství: 
Ad 61. Jak vnímám problém uprchlíků z Libye a Iráku? Bojím se hrozby Islámského státu z jejich strany? Vnímám ohrožení vlastní země, vlastní rodiny?
Ad 66. Vnímám kulturní krizi i ve své rodině? Snažím se ve své rodině objevovat nové cesty po sdílení, prožívání společenství?
Zpracovala jap

Setkání exercitantů v Liticích
Někteří z nás jsme se setkali 11. dubna ve formačním centru litické Koinonie Jan Křtitel. Tématem bylo Setkání se Zmrtvýchvstalým, navazovalo na loňské diecézní exercicie a vedl je biskupský vikář pro evangelizaci P. Alvaro Grammatica Th.D. Ke kvalitě setkání vydatně přispěla tlumočením z italštiny i Pavla Anderlová.
V průběhu soboty, kdy se našel čas i na chvíle klidu a usebrání na sluníčku či v kapli, jsme prošli společnými modlitbami, vyučováním, adorací a zakončili jsme mší svatou. Byl čas i na duchovní rozhovor či svátost smíření. Pochválit musíme i vynikající oběd.
Promluvy P. Alvara týden po Bílé sobotě směřovaly ke Vzkříšení. Vyzýval nás k setkání s Kristem zmrtvýchvstalým, ale ne k setkání vytrženému z času, k historické události před dvěma tisíci lety. Nejde o vzpomínku, ale o Boží příslib, Boží smlouvu, Boží milosrdenství … a Vzkříšení, to je uskutečnění smlouvy, stává se mystickou cestou. Přijmeme-li Vzkříšení, přijímáme Boží dar a obracíme svůj život. Vytváříme si mentalitu Vzkříšení.
Jsou tři, na sebe navazující kroky, jak si upevňovat mentalitu Vzkříšení:
Je třeba vycházet z Božího slova – Ježíš třikrát předpověděl své umučení i vzkříšení. Učedníci přijali jen to prvé, to druhé ne. Umučením Ježíše dle nich vše skončilo. Proč šly ženy Ježíše k hrobu balzamovat? Protože nevěřily, že bude vzkříšen. Často je naše víra podle naší míry, často Bohu určujeme, co má pro nás učinit. Ale Bůh má s námi jiné plány, lepší než vůbec můžeme domyslet.

Když ženy vidí odvalený kámen, místo aby se radovaly ze zázraku, mají strach. Jsme i my takoví? Jen, Bože, v našem životě nic neměň, abychom se nelekli! Anděl ženám říká: „Nebojte se!“ To je Ježíšova typická věta, to je poselství evangelia – skutečnost tvoří Bůh, ne my. „Běžte do Galileje! Proč jste ještě tady?“ Často řešíme různé problémy bez Pána, ale Bůh má s námi svůj záměr. 
Často žijeme ve svých schématech. Marie Magdalská nepřichází k hrobu s očekáváním, má v sobě tmu, vidí odvalený kámen, neraduje se … „Vzali Ježíše z hrobu a nevíme, kam ho dali!“ Vytváří „teologii zmizelého Ježíše“, neztrácí víru v Boha, jen nese zvěst beznaděje. Evangelium ale přináší naději! Ježíš je uprostřed bratří a sester, když je najdeš, najdeš Ježíše.
Druhým krokem je komunita, společenství. Setkání s bratry a sestrami je setkání s Ježíšem. Ježíš říká: „Běžte to říct všem!“ Neříká, aby to řekli jen někomu, ale všem. To je církev.
Ježíš se zjevuje prostě, je „rodinný“, nevytváří strach. Kárá za malou víru a tvrdost srdce. Staví nás do nové perspektivy: „Odejděte z Jeruzaléma, jděte do Galileje!“ Učedníci neviděli Ježíše mezi sebou, protože stále mluvili o svých starostech a smutku. Ježíš není nikomu více či méně blízký, je uprostřed nich, nás. Není Bůh se mnou, ale Bůh s námi! Ježíš je ve společenství, sjednocuje nás – zůstaň, jaký jsi, Ježíš tě přijímá i s tvými hříchy. Chovej se také tak, přijmi svého bratra a sestru bez výhrad. Ježíš je lidský, chce být s námi, sedněme si, pojezme, popijme, popovídejme si spolu a naslouchejme si, je nám spolu dobře … Dotkni se svého bratra a objevíš Ježíše milosrdného.
Kde hledat Pána? V kostele, nebo na tváři svého bratra? Společenství s mentalitou Vzkříšení není dokonalé, ale chce být společenstvím i při slabostech, které má. Tomáš nevěřil a Ježíš se vrací. Snaž se být věřící. Ti, co neviděli, uvěřili, protože vidí komunitu. V komunitě vidíme, že hřích byl poražen.
Nakonec následuje vyslání (poslání, misie) – církev se rodí svědčením o vzkříšení. Jsou-li naše společenství misijními a my svědky, neseme poslání. V naší mysli je často církev strukturou, ale správně se jedná o eucharistické slavení jedné komunity. 
Ježíš říká: „Jděte do celého světa a kázejte evangelium celému stvoření!“ Ale učedníci se cítí slabí. Ježíš je kárá. Proč nevěří Vzkříšení, nevěří svědectvím a zkušenostem jiných. V evangeliu se často objevuje „… my jsme toho svědky …“. Je třeba mluvit o tom, čeho jsme svědky, je třeba mít odvahu.

Základem je ale uvěřit kérygmatu. *)
P. Alvaro v závěru shrnul celé téma do „vzorce“: VĚŘIT – MILOVAT – JÍT, tzn. čti evangelium, není nic silnějšího, mění srdce + miluj, měj přátele, i ti mění tvé srdce a city + jdi, svědč, jednej, a to bez ohledu na své slabosti.
Autorská pozn.: Omlouvám se za možné nepřesnosti v parafrázích, opíral jsem se pouze o své poznámky.
V závěru přijměte pozvání na další diecézní exercicie 9. – 14. 8. 2015, P. Alvaro Grammatica nás v Liticích spolu s Mojžíšem povede duchovní cestou k vnitřní svobodě, abychom se mohli stát nástrojem osvobození pro druhé.
jaš

*) Slovo kérygma (řec. κηρυγμα) pochází z řec. κηρυσσειν (kéryssein – hlásat, prohlašovat, volat, provolávat). V křesťanském kontextu označuje hlásání evangelia, radostné zvěsti, event. samotný obsah tohoto hlásání, radostnou zvěst (viz 2 Tim 4,17: „Pán stál při mně a dal mi sílu, aby se mé hlásání /kérygma/ naplnilo a aby je slyšely všechny národy“), jejímž jádrem je zpráva o Kristově výkupné smrti a vzkříšení. Mohli bychom říci, že se s kérygmatem setkáváme při mešní bohoslužbě v tzv. tajemství víry po proměňování: „Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.“ 

SLAVÍME v květnu a červnu 2015
PROFESE: 
13. 5. Anna Ludmila Srbová (1995) 20 let 
18. 5. Zdeňka Ginepro Němcová a Oldřich Prokop Rosůlek(2006)
19. 5. Stanislava Glorie Chadimová (2003)
21. 5. Jiřina Benigna Křížková (1944)
22. 5. Alena Anežka Vadlejchová (1992)
10. 6. Jitka Anežka Polívková  a Pavel Václav Polívka(1984)
24. 6. Marie Consolata Lhotová (2003)
NAROZENINY: 
23. 5. Alena Anežka Vadlejchová (1952)
13.6. Libuše Antonie Schödlbauerová (1980) 35 let
13.6. Luboš František Kolafa (1954)
20.6. Miroslav Šimon Němec (1938) 
Přejeme hojnost Božího požehnání!

Redakční rada: Pavla Františka Ženíšková, Karel František Ženíšek, Luboš František Kolafa, Milan Ludvík Kučera, Jana Anežka Pachnerová, Jaroslav Antonín Šedivý.