Terciářské listy - leden 2015
Z jednání Rady našeho MBS ve čtvrtek 14. 1. 2016
Jednání Rady našeho MBS probíhá zejména prostřednictvím e-mailu a telefonu, pravidelně se téměř všichni setkáváme na modlitebním společenství, které ale mívá jiný obsah a záležitosti Rady tam projednáváme jen okrajově. Bratr Karel požádal v prosinci, abychom se jako Rada sešli a probrali několik témat, o kterých již nějaký čas přemýšlí. Domluvili jsme se tedy na 14. lednu a rozšířili Karlova témata o další myšlenky. Naše setkání, na něž jsme se připravili obsahově i modlitbou, mělo věcný ráz a v souladu jsme se domluvili na některých změnách či opatřeních, abychom svoji službu směrem k bratřím a sestrám poskytovali lépe. Děkuji Karlovi za podnět k jednání i za zpracovaný zápis, z něhož přinášíme výtah. Některé věci zmiňujeme jen obecně, nejednali jsme ještě s konkrétními lidmi, abychom je požádali o pomoc. (jaš)
Zápis z Rady SFŘ ve čtvrtek 14. 1. 2016
Přítomni: Jaroslav Antonín Šedivý, Karel František Ženíšek, Milan Ludvík Kučera, Luboš František Kolafa a Jana Anežka Pachnerová
1) Zpěv během společenství (Jana)
Bylo vybráno 6 písní z Hosany na jednotlivá setkání v těchto šesti měsících (leden č. 612, únor č. 141, březen č. 416, duben č. 7, květen
č. 225, červen č. 261), Karel připraví a nakopíruje minizpěvníčky (15 ks), které se budou rozdávat na začátku setkání a pak se zase vyberou a nechají ve skříni na další měsíc.
2) Breviář (Jarda)
Pro některé z nás je obtížnější orientovat se v breviáři, proto bude Jarda přerušovat modlitbu nešpor a oznamovat čísla stránek s vyčkáním, až všichni modlící se budou mít „nalistováno“. Bude určena stálá služba, která bude přinášet breviáře z učebny v přízemí.
Formace
- Trvalá formace profesních členů (Jarda)
Formace P. Boniho, našeho duchovního asistenta, založená na práci s Písmem svatým, je velmi kvalitní, a dokud je ochoten, rádi jí budeme využívat i nadále. Bylo by vhodné, aby nám s měsíčním předstihem dodal informaci, které téma si připraví. Dáme ji do Terciářských listů a kdo bude chtít, může si již daný text pročíst a prorozjímat před setkáním.
- Formace žadatelů o vstup do noviciátu a noviců / novicek (Luboš)
Konala by se pravidelně společně 1x měsíčně ve farním sále v termínu před modlitebním společenstvím od 16.15 hodin, formátoři by se mohli střídat. Nyní probíhá příprava Dáši Spíralové (sestra Jana A. P.), Helenky Osmani (bratr Luboš F. K.) a Aničky Karpíškové (sestra Pavla F. Ž.), formátorům velké díky. Bratr Luboš také navrhuje, že dle domluvy by se mimo tento termín mohly konat např. návštěvy noviců a žadatelů u některých zkušených bratrů a sester, aby se navzájem lépe poznali a mohli se inspirovat jejich životy. Je třeba také – kromě františkánské formace – vnímat jejich (tj. noviců a žadatelů) obecné křesťanské zkušenosti, názory, znalosti.
- Zpravodaj NR SFŘ
- nutno doplnit maily v databázi členů MBS a předat je Lubošovi k zasílání elektronické podoby Zpravodaje (Jarda)
- na setkání zjistit zájem o tištěné vydání Zpravodaje, podle zájmu rozhodnout o jeho tisku a kolování (Karel)
- Luboš z aktuální verze bude vybírat stručnou informaci do Terciářských listů (Luboš)
Stav společenství, platba příspěvků (Jarda, Milan)
Tři sestry (Blaženka Klečatská, Libuška Antonie Světlíková a Ludmila Blanka Škodová) se již vzhledem k vysokému věku či zdravotnímu stavu neúčastní setkání společenství a neplatí příspěvky, Rada ale za ně solidárně hradí odvody Národní radě. Rovněž odvádíme příspěvky za sestru Janu Antonii Vlnařovou, která nám zajišťuje varhanní doprovod při Mši svaté. Ostatní bratři a sestry platí ročně minimálně odvod Národní radě ve výši 150 Kč. Několik málo bratří a sester se účastní společenství sporadicky, bratr ministr s nimi bratrsky promluví, abychom věděli důvody a případně jim mohli pomoci, potřebují-li.
Pomoc starším a méně pohyblivým, příp. (dlouhodobě) nemocným
Někteří bratři a sestry by se rádi podíleli na životě společenství, ale z objektivních důvodů to pro ně není snadné. Domluvili jsme se na stabilní pomoci a odpovědných osobách, a to takto:
Jindřiška Paschala a Vašek František Ptákovi – na setkání i ze setkání je poveze autem Luboš F. K. (náhradníci – když Luboš požádá – Karel F. Ž. a Jarda A. Š.)
Jiřinka Benigna Křížková – na setkání ji přiveze tramvají Jana A. P., ze setkání ji spolu s manželi Ptákovými odveze autem Luboš F. K.
Irenea Anežka Křiváčková – z kostela na faru ji výtahem pomůže Luboš F. K., po setkání jí opačnou cestou doprovodí Milan L. K.
předávání Terciářských listů a informací z MBS obstará pro Libušku Antonii Světlíkovou v Domově sv. Alžběty a Ludmilu Blanku Škodovou v Domově sv. Jiří Pavla F. Ř. Ž.
bratři a sestry, kteří budou chybět na společenství, si mohou Terciářské listy vyzvednout na dalším společenství u Jardy A. Š. (budou uloženy ve skříňce ve farním sále)
Sdílení
- změnit od únorového setkání schéma setkání na faře, a to tak, že po příchodu do farního sálu nechat časový prostor do cca 17.30 hod. na vzájemné sdílení, pozdravení se a výměnu informací, také na občerstvení (nápoje, připravené pohoštění) a pak teprve přejít k organizovanému programu; zhruba od 18.50 do 19.00 hod. by byl proveden společný úklid sálu, umytí a uklizení nádobí
Pohoštění a úklid nádobí
- je zapotřebí, aby se spravedlivěji rozdělila odpovědnost za přípravu pohoštění; Rada navrhuje tento model (od únorového setkání):
a) nápoje (káva, čaj, espreso, příp. cukr) budou nakupovány ze společných peněz a uloženy v naší skříňce ve farním sále (Jarda)
b) pohoštění (něco na talíř) v rozumné míře zajistí ti, kteří v daném měsíci slaví narozeniny, příp. také ti, kteří v ten měsíc vstupují do noviciátu či skládají profesní sliby; je-li jich více, bylo by dobré, kdyby se mezi sebou domluvili; narození v červenci se budou podílet na přípravě červnového pohoštění, narození v srpnu posílí pohoštění zářijové
c) žadatelky o vstup a novicky se budou starat o „servírování“ nápojů na začátku setkání, umožní jim to neformálně se seznamovat s bratry a sestrami
d) o úklid sálu se postarají „měsíční“ oslavenci a novicky; pomůže jim každá dobrá bratrská či sesterská ruka dle hesla „Musíme si pomáhat!“
Adopce na dálku
- chybí nám konkrétní informace o průběhu studia adoptovaného indického chlapce, již dvakrát byla vyzvána Arcidiecézní charita Praha o jejich dodání, zatím vždy skončilo jen příslibem; provedeme další urgenci (Jarda)
Plánované události, akce:
a) „Františkánská“ křížová cesta na zahájení postního období v návaznosti na obdobné KC v Praze, Brně a Olomouci – pátek 12. 2. 2016 v 15.00 hod. kostel NPM (Jarda + P. Bonaventura)
b) příprava Duchovní obnovy SFŘ (MBS Plzeň, Sušice, Svatava, Příbram, Jindřichův Hradec) – sobota 9. 4. 2016 Svatá Hora (Luboš + Jarda)
c) Vstup do noviciátu – Anička Karpíšková - čtvrtek 17. 3. 2016 (Jarda + Pavla)
d) Profesní sliby – Dáša Špíralová a Helenka Osmani - čtvrtek 21. 4. 2016 (Jarda + Jana + Luboš)
Závěrečná důležitá poznámka:
U všech služeb platí, že v případě nemožnosti ji vykonat, si zodpovědný bratr nebo sestra zajistí zástup.
Zpravodaj Národního bratrského společenství SFŘ
(Leden 2016, č. 1)
Proč?
Pozorovatel setkání MBS v jednom městě v ČR (nebyla to Plzeň) se ptá takto Národní rady:
PROČ, když dám slib Bohu, vstoupím a zasvětím se, nežiji tuto spiritualitu a nejsem schopen ani jednou za měsíc přijít na setkání?
PROČ se společenství scházejí jednou měsíčně – proč spolu nežijí v bližším a důvěrnějším vztahu, podle svatého Františka – schůzka jednou za měsíc, to je mrtvý život ve společenství?
PROČ není více jednotlivých svědectví o životě s Bohem jako povzbuzení a hlavně příklad a poučení pro druhé – nežijme pro sebe, žijme pro druhé, proto jsme na světě …
PROČ nemáte ve vašem řádu více a hlubší poznání cesty pravé víry, která se může skrze vaše bratry a sestry rozlévat do celého světa? A zapalovat oheň Boží lásky v každém člověku?
PROČ, když přijdu jako úplně cizí člověk k vám na setkání, necítím Boží žár ohně ve vašich srdcích a neodcházím nakažen láskou? Následovníci svatého Františka musí přece být prodchnuti spiritualitou Františkovy víry a LÁSKY k Bohu. Musí být nakaženi / zasaženi stejnou láskou, jakou byl zasažen svatý František.
(vybral lfk)
Komentář:
Proběhla menší debata, zda tento text otisknout v TL či ne. Myslím, že takový názor sem patří. Koresponduje totiž s naší konzumní dobou. Vše chceme mít naservírované hned a už aby to bylo hotové. Já vnímám svou příslušnost k sekulárním františkánům jako nekončící proces, kdy jsme stále jakoby na počátku, a to své bratrství a sesterství nehledáme, ale tvoříme. To, co má hodnotu, není očím viditelné. Bratru pozorovateli přeji především ctnost trpělivosti. Inspiraci svatým Františkem jsem ve svém životě našel dost pozdě, ale stále za to Bohu děkuji. Velkých plamenů se děsím. (jaš)
Ze Serafínských listů z roku 1994
Anton Rotzette, prezident Františkánské akademie - Spiritualita Sekulárních františkánů (1987): Spiritualitě se dříve říkalo zbožnost. Františkánská spiritualita neznamená ztrátu
individuality. Každý musí být sám sebou. Denní chléb sekulárních františkánů je Kristus. K životu sekulárních františkánů patří celý svět a každý tvor. Každý byl stvořen, a tudíž nic mu nepatří. Ke svobodě františkánů patří naslouchání druhému a služba druhému. Františkáni chápou církev jako úkol.
Jaký mají sekulární františkáni program? V heslech: Manželství a rodina. Práce a povolání. Politické a ekonomické záležitosti. Volný čas a zábava.
Kde čerpají sílu pro své obětavé poslání? Jsou jim darována bratrská společenství k rozhovoru, k opoře. Opravdu živá církev je totiž vždy jen v malém v místním uspořádání kolem místního stolu.
Franz von Assisi OFMCap. (1989): Sv. František se neustále ptal: Kdo jsi ty, Bože, a kdo jsem já? Kdo si myslí, že už ví, kdo je Bůh, ten zabloudil. Ten, kdo si myslí, že už ví, kdo opravdu je, podlehl pýše. František stále hledá nová slova o Bohu. Františkova mysl a srdce jsou stále nasměrovány k Bohu a vše, co jej potkává, s Bohem spojuje. Člověk, příroda a Bůh spolu souvisí, tak myslel sv. František.
(Výpisky ze starých ročníků Poutníka na www.sfr.cz, výpisky ze Serafinských listů na webu www.frantiskan.kolafa.name.) (lkf)
Trpělivě, pokorně a vlídně
(2. pokračování duchovně formačního setkání ve světle školy sv. Františka Saleského v sobotu 16. 1. 2016 v Koinonii Jana Křtitele v Liticích pod vedením biskupského vikáře pro evangelizaci P. Alvara Grammaticy Th.D.)
Opět se nás v Liticích sešlo více i z našeho společenství (Milan, Lidka, Anička, Danka a Jarda). Kromě ranních chval, adorace, mariánské modlitby a mše svaté byly na programu dvě přednášky (Úvod do zbožného života III a IV) ve skvělém provedení Otce Alvara a jeho tlumočnice Pavlínky Andrlové a tři výběrové odpolední workshopy – my jsme se shodně všichni sešli u Josífka Žáka při tématu Lectio divina.
Po prvním setkání, kde byla pozornost věnována očišťování od náklonnosti k hříchu a jeho prostředku – modlitbě, bylo druhé setkání zaměřeno na ctnosti, a to konkrétně na trpělivost spojenou s nadějí, pokoru a vlídnost. P. Alvaro použil obrazný příměr, kdy nás přirovnal k loďce v širém duchovním moři, kde do našich různě rozvinutých
plachet (to jsou naše duchovní dary) vane Duch svatý, ale abychom pluli, k tomu musíme použít také pádla, a to jsou právě naše ctnosti. „Bůh nám pomáhá, ale zpotit u pádel se musíme sami!“ František Saleský zdůrazňoval: „Nejdůležitější je, abychom začali pádlovat.“
Díky trpělivosti „máme svoji duši ve své moci“, jsme schopni snášet všechna protivenství bez hněvu, pláče, stěžování si …, máme kontrolu nad svými city. „Ať se děje cokoliv, já čekám na Pána, raduji se v Pánu! (Řím) Pokora nám dává správný náhled na sebe sama, takového, jaký skutečně jsem. Pokora mi také dodává odvahu. Za pochvalu poděkuj, na kritiku řekni: To je pravda. Pokorný člověk je poddajnější, je uzdraven ze soběstačnosti. Rozčilování vede k nepokoře. Nepokorný člověk je jako páv s roztaženým ocasem, zepředu nádhera, ale co vidíte zezadu? Buď prostý, říkej, co si myslíš. František Saleský: „Miluj svoji chudobu, pokoru, ubohost. Stejným způsobem miluj svého bližního a Boha. To je jediný způsob jak milovat Boha. Přijímej životní pokoření! Abychom se stali pokornými, nesmíme se pohoršovat sami nad sebou. Neutíkejme ze situací, v nichž jsme ubozí.“ Také ctnost vlídnosti nás vede k přijímání sebe samého takového, jaký jsem. Buď k sobě laskavý, miluj se tak, jak tě miluje Bůh. Buď dobrotivý k sobě i ke svému bližnímu. Nedovol svému srdci, aby do něj vstoupil hněv, zášť, nenávist. To je, jako když do domu vběhne zablácený pes – něco rozbije, něco zašpiní. Čerstvé rány v srdci se dají snadno vyléčit, se starými ranami již je to těžké. Když se něco stane, co máme dělat?
- nerozrušujme se, nechme srdce v klidu, usmějme se a modleme se; modlitba je hráz našich emocí; prosme Pána, aby nám dal sílu
- nehněvejme se sami na sebe, nezlobme se na naše neřesti; když zhřešíme, je třeba cítit rozmrzení, to je v pořádku, ale zlobím-li se na sebe, je to projev pýchy. Moje pýcha je uražená. Zhřeším-li, měl bych promluvit se svým srdcem – já vím, že jsi slabé, nemocný je nemocný … Pane, je mi to líto. Chci se vrátit na cestu, z níž jsem sešel. Pomoz mi, Pane. …
Tři rady nakonec:
Nestěžuj si! Přijmi se! Nerozčiluj se! (volně podle poznámek z přednášek jaš)
Kdo byl sv. František Saleský?
Svatý František Saleský (21. srpna 1567, zámek Sales u Annecy – 28. prosince 1622, Lyon) byl katolický teolog, spisovatel, mystik, biskup ženevský a Učitel církve. Jeho spisy o duchovním životě („Úvod do zbožného života čili Filothea“, „Duchovní rozhovory“, „Pojednání o Boží lásce“) patří ke klasice francouzské mystiky i literatury 17. století a měly velký vliv na katolickou spiritualitu nové doby. Jeho svátek se slaví 24. ledna.
Narodil se jako nejstarší z dvanácti dětí v savojské šlechtické rodině, studoval v Annecy a od roku 1578 v Paříži, kde se setkal s učením Jana Kalvína o predestinaci, které ho silně ovlivnilo. Vzal je s takovou vážností, že pochyboval o svém životě a dostal se do hluboké osobní krize. Roku 1587 při modlitbě náhle pochopil, že Bůh je láska a že tedy cokoli se s ním v životě stane, bude to k jeho dobru. V letech 1588–1592 vystudoval práva v italské Padově, ale přes naléhání svého otce se rozhodl stát knězem. Roku 1593 byl vysvěcen a stal se proboštem v Annecy. Na základě vlastního zážitku se snažil přesvědčovat kalvinisty v Savojsku, aby se vrátili ke katolické víře, ale protože účast na jeho kázáních se někde přísně trestala, začal používat tištěné letáky a s mnoha lidmi si dopisoval; během života napsal přes 20 tisíc dopisů.
Z pověření svého biskupa odjel roku 1598 do Říma, kde složil biskupské zkoušky a roku1599 se stal pomocným biskupem v Annecy. 1601 byl v Paříži, kde jeho kázání udělala velký dojem, a roku 1602 po smrti svého předchůdce se stal biskupem ženevským, který však vzhledem k pronásledování katolíků v Ženevě musel sídlit v Annecy. Působil nejen duchovní hloubkou, ale i neobyčejnou laskavostí a optimismem. Roku 1604 se setkal s ovdovělou Františkou Frémiot de Chantal, která s jeho pomocí založila řád Navštívení Panny Marie (visitantinky), rozšířený hlavně ve Francii. Roku 1609 vyšel jeho „Úvod do zbožného života“ (Filothea) a roku 1616 jeho hlavní teologické dílo, „Pojednání o Boží lásce“ (Teotimus), které dodnes patří mezi klasická díla francouzské duchovní literatury a byla přeložena do mnoha jazyků. V letech 1618–1619 opět pobýval v Paříži, kde se setkal s řeholnicemi v Port-Royal a se sv. Vicencem z Pauly a pokusil se kardinálovi Richelieu rozmluvit rozhodnutí vstoupit do politiky. František měl v té době už podlomené zdraví a chtěl se stáhnout do
samoty, roku 1622 však musel doprovázet savojského vévodu k francouzskému králi do Avignonu a na zpáteční cestě v Lyonu zemřel. Je pochován v klášterním kostele v Annecy.
Ve svých spisech a téměř 3 tisících kázání kladl František důraz na spojení křesťanské zbožnosti s praktickým každodenním životem křesťana, s běžným zaměstnáním a rodinnými povinnostmi. Řemeslník nemůže žít jako mnich, ale ve stvořeném Božím světě má „každý přinášet plody podle svého druhu“ (Gn 1,11). Spiritualita Františka Saleského měla velký vliv na duchovní život, zejména ve Francii, ve Švýcarsku a v Německu, i na řadu řeholních společenství, hlavně ženských. Podle něho nazval Don Bosco své společenství pro pomoc a výchovu chudých dětí (salesiáni).
František Saleský byl prohlášen za blahoslaveného roku 1661, svatým 1665 a Učitelem církve roku 1877. Jeho svátek se slaví v římskokatolické i anglikánské církvi 24. ledna. (Z wikipedie přepsal jaš)
Sv. František Saleský: Modlitba ve stáří
Pane, ty víš lépe než já, že den ode dne stárnu a jednoho dne budu starý. Chraň mne před domněnkou, že musím při každé příležitosti a ke každému tématu něco říci. Zbav mne velké náruživosti chtít dávat do pořádku záležitosti druhých. Nauč mě, abych byl uvážlivý a ochotný pomáhat, ale abych přitom nešťoural a neporučníkoval. Zdá se mi, že je škoda z přemíry moudrosti nerozdávat – ale ty, Pane, víš, že bych si rád udržel pár svých přátel.
Nauč mne, abych dovedl mlčky snášet své nemoci a obtíže. Přibývá jich a chuť hovořit o nich roste rok od roku. Netroufám si prosit, abys mi dal dar s radostí poslouchat druhé, když líčí své nemoci, ale nauč mě trpělivě je snášet. Také se neodvažuji prosit o lepší paměť – ale jen o trochu větší skromnost a menší jistotu, když se má paměť neshoduje s jejich pamětí. Nauč mě té obdivuhodné moudrosti umět se mýlit.
Drž mě, abych byl, jak jen možno, laskavý. Starý morous je korunní dílo ďáblovo. Nauč mě u jiných odhalovat nečekané schopnosti a dej mi krásný dar, abych se také o nich dovedl zmínit.
Mám vrásky a šedivé vlasy. Nechci si stěžovat, ale tobě, Pane, to říkám – bojím se stáří. Je mi tak, jako bych se musel rozloučit, nemohu zastavit čas. Pociťuji, jak den ze dne ztrácím sílu a přicházím o bývalou krásu. Byl jsem pyšný na to, že se stále ještě mohu měřit s mladými. Teď cítím a uznávám, že již toho nejsem schopen. Byl bych směšný, kdybych se o to pokoušel. Ale ty, Pane, říkáš: „Kdo věří ve mne, tomu narostou křídla jako orlovi.“
Dej mému srdci sílu, abych život přijal tak, jak jej ty řídíš. Ne mrzoutsky, ne lítostivě se skleslou náladou, ne jako odcházející, ale jako vděčný a připravený ke všemu, k čemu mě ty ještě povoláš.
A k tomu mi dej všechnu sílu srdce.
Amen.
Paulus Terwitte: Bohatsví prostého života
(Inspirace svatým Františkem)
(Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2014, str. 13 – 18)
Už na zemi důvěřovat nebi
Vnímat volný prostor mezi sebou a společenstvím
Kapitola 1
Ve jménu Páně
Ve jménu Páně! Začíná život Menších bratří
1. Řehole a život Menších bratří jest: zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě.
2. Bratr František slibuje poslušnost a úctu panu papeži Honoriovi a jeho řádným nástupcům a římské cíkrvi.
3. Ostatní bratři jsou povinni poslušností bratru Františkovi a jeho nástupcům.
Na Františkovi z Assisi nás fascinuje především jeho veselost, prostá vší křečovitosti. Nemá ani v nejmenším nic společného se zábavou, kterou dnes mnozí hledají – ubavit se k smrti. Chudý z Assisi evidentně došel k postoji, který mu ve vlastním nitru umožnil odkrýt bohatství. To ho pak učinilo skoro úplně netečným vůči všemu, co si lidé jinak staví před oči jako cíl.
Řehole nemá regulovat, ale popisovat způsob života, který si František a bratří už dlouho osvojují. Je spíše dokumentem než zákoníkem.
Nejlépe ji lze popsat jako uvolnění od všech pout pomíjivých forem, ritů a slov, osvobození pro mnohotvárné dobrodružství vztahů, v němž se žádá všechno a v němž člověk nesrovnatelně víc dostane.
Před křížem v kostele San Damiano to pochopí zcela jasně – ten nahý, visící na kříži, nechce vládnout, ale zve k účasti na své vládě.
Dává sílu spoléhat víc na důvěru než nedůvěru.
Zachovávání evangelia neznamená nic jiného než neustálý rozhovor s Pánem evangelia.
Ten, kdo se svěří tomuto Živému, nalezne cestu k základním prostým ctnostem života. Evangelní rady poslušnosti, života bez vlastnictví a v čistotě jsou následkem tohoto úzkého spojení s Ježíšem Kristem.
Jako křesťan nejsem zodpovědný za celou církev, k tomu jsou zde kompetentní lidé, tíha odpovědnosti za prožívané evangelium ale na druhou stranu leží zcela na mně.
Křesťan je někdo, koho povolal Pán.
Ulehčení – svět je šťastný už teď. Musíme „jen“ následovat šťastného Vykupitele.
Je to tak prosté.
Pro srovnání:
Řehole SFŘ – Povzbuzení sv. Františka kajícím bratřím a sestrám (Slova života a spásy)
Ve jménu Páně! O těch, kteří konají pokání
Ať proto sekulární františkáni hledají Krista živého a působícího v bratřích a sestrách, v Písmu svatém, v církvi i v liturgických úkonech. Ať je pro ně inspirací a cestou jejich eucharistického života víra sv. Fantiška, který dal napsat tato slova: „Nevidím tělesně na tomto světě z nejvyššího Syna Božího nic než jeho nejsvětější tělo a nejsvětější krev.“
Zamyšlení v kapli (při modlitebním setkání 7. 1. 2016):
Dokonalá radost - z knihy 15 dní s Františkem z Assisi (Thaddée Matura) – pak vduchu nebo slovy: klanění, chvály, děkování, prosby. (pfřž)
Vzkaz od Otce Bonaventury k únorovému setkání: Milí terciáři, pokud byste se chtěli připravit na únorovou biblickou hodinu, budeme brát proroka Joela se zaměřením na 3. kapitolu. Br. Boni
SLAVÍME v listopadu a prosinci 2015
Profese:
Blažena Klečatská, Ludmila a Milan Kučerovi, 20. 1. 1992
Narozeniny:
Dana Terezie Šedivá, 20. 1. 1962
Jana Antonie Vlnařová 18. 2. 1930
Věra Klára Kolafová 25. 2. 1953
Marie Františka Krýslová 28. 2. 1938
Přejeme hojnost Božího požehnání!
Redakční rada: Pavla Františka Ženíšková, Karel František Ženíšek, Luboš František Kolafa, Milan Ludvík Kučera, Jana Anežka Pachnerová, Jaroslav Antonín Šedivý.
https://mbssfrplzen.estranky.cz/,
https://www.facebook.com/mbsplzen
