Dušanovo zhodnocení sezony
Jaká byla sezóna 2008/2009?
Na léto 2008 sme si naplánovali dva přípravné turnaje. Bohužel tyto turnaje sloužily spíše k utužení kolektivu, protože jak v Čučicích tak na Flamengu (čti Flamíngo poz. red.) sme se herně trápily, a co si budeme povídat nedalo se na to moc koukat. Z šedě vystupoval jen Šoty, který zářil jako maják v mlze a byl symbolem naděje do bojů dnů příštích.
Když sem se vrátil z Chorvatska zjistil sem, že sme vypadli z poháru ČMFS, což mě nijak nepřekvapovalo přeci jen Litrpůl byl vždy soupeř kvalitní, ale celkem mě hřálo, že sme uhráli bod s Besídkou, která byla už v té době favorit na postup.
Pak jsme bohužel nepotvrdily ten bodík proti Ufu, ovšem Slovaktual jsme dokázali porazit 7-1, což bylo dosavadní rekordní klubové vítězství. Celý podzim byl jako na houpačce nahoru a dolů, dokázali sme vyhrávat i ztrácet. Bohužel sme naše výsledky nedokázali potvrzovat. Asi nejvíc z celého podzimku ve mě hlodá víkend, v kterém se nám štěstí otočilo zády, ovšem smůla nám běžela naproti. Podlehli jsme 2-1 Utopencům a 1-0 BB Pressu. Doteď si nedokážu vysvětlit co bylo špatně proč jsme nedali více gólů.
V zimě jsme odehráli Zimní ligu, v které jsme z 36ti týmů byli 28. To byl výsledek, který nepotěšil, ale trochu zarmoutil. Možná optimističtěji bych se na to díval, kdybychom některé zápasy nezabalili a zkusili je odbojovat se ctí. Abychom si napravili chuť odjeli jsme na turnaj do Telnice. Nevím jak kdo optimisté předpoklady o tom, že přivezem pohár myslel vážně, ale já skutečně ano, protože to měl být turnaj místního významu. Po příjezdu to tak ovšem nevypadalo a nadšení pomalu opadalo. I přes to, že tam byly silnější týmy, než jsme doufali, tak jsme se vcelku šťastným losem a Šotyho brankostrojem dostali, až do finále, kde jsem narazili na Taurito Kuřim, které bylo prostě řečeno upřímě ve všech dovednostech nad naše síly. I přesto bylo z toho druhé místo, první pohár pro klub, a další z vlaštovek, které naznačují kam by jednou naše ambice mohly sahat.
Jarní část jsem ovšem opět nezastih, těžko mohu hodnotit, ale co sem slyšel žádná sláva. Po mém návratu to tak ovšem nevypadalo, tým hrál skvěle, začali sme si věřit jeden na jednoho, nějaká ta kombinace se nám i zadařila a nakonec to dopadlo, tak že sme ze sedmi posledních zápasu našli jediného přemožitele a byl XXX Braun B, kde jsme podlehli smolně 4-3, to že se psychicky vyvíjíme potvrdilo to, že ani obrat z 0-1 na 3-1 nás nijak nerozhodil a dokázali jsme ještě srovnat. Ligu jsme zakončili drtivým vítězstvím 9-2 nad sympatickými Orly z Řečkovic, což jestli se nemýlím je naše nejvyšší vitězství v lize a je to další důkaz toho kam jsme se pohli. Nakonec je z našeho ligového snažení pěkné 5. místo.
Jako třešničku resp. meloun na dortu si nechávám turnaj 3P v Blansku. Do tohoto to turnaje sme vstoupili tragicky, ale zráli jsme jako víno. Zápas od zápasu jsme se zlepšovali. Semifinále vypadalo absolutně nehratelně, ale i přes velkou únavu jsme se kousli, nevzdali to, ale vydřeli to. Bohužel jsme tu jízdu nedotáhli do konce. Mnohé to třeba mrzí, ale já myslím, že nemá co a jistě to vše docení ještě časem. Pro ty co tam jezdí pravidelně se to rovná vítězství, zvláště, když tento ročník svou náročností předčil všechny ostatní.
Možná se bude zdát, že tu první část sezóny hodnotím trochu negativně. Skutečně je to tak, zapadli jsme do průměru nijak nevyčnívali. Naše psychika nebyla nejsilnější, dobré výsledky jsme prokládali špatnými, někdy chybělo i to srdíčko. Řečeno ve zkratce za ten rok sme ušli obrovskou cestu máme 5.místo v lize a dva poháry. Myslím, že tím se nemůžou pochlubit mnohé týmy z vyšších soutěží. Máme skvělý golmany vzdadu a nejlepšího střelce ve předu. Ten tým má na to jít výš a to už jsem jich pár viděl:) Teď už je na každým z nás, jak se k tomu postaví, můžeme čekat, že to příští rok přijde samo, nebo tomu pudem naproti. Máme tři měsíce volna, ten čas bychom měli smysluplně využít. Těžko slibovat, že když léto odedřeme, že příští sezóna bude lepší, protože si myslím, že skutečně úspěchy této sezóny zhodnotí ještě mnohonásobně čas, ale alespoň se každý individualně pohneme výš a budeme mít čistý svědomí, že jsme udělali maximum. Protože tato sezóna mě opravdu namlsala a chci ještě a víc, tak bych zkusil si v létě máknout.
Ale to už jsem odbočil, tak se rozloučím, rozloučím se se sezonou a budu přemýtat nad tím, co nám třeba přinese ta příští. Jen doufám, že do příští sezóny se sejdem ve stejném složení, protože i přes nějaké výstřelky a úlety jsme vcelku dobrá parta. Dokonce i toho Pavla, když zavřu obě oči, zatnu zuby a budu se kousat do jazyka mám vcelku rád.