Herní přestávky v programu našeho slavného týmu ZDH využila většina jeho hráčů k sehrání přátelského, přesto však vysoce prestižního, zápasu. Na Žvejkovu zmínku po utkání s KONE, že hráči Trnovan o víkendu prohráli v souboji s alkoholickou partou z Krupky, Chóťa ihned zareagoval a vybídl Trnovanské k souboji s Prackovičákama...
Souboj se uskutečnil v nedělním odpoledni na posvátné půdě - umělé trávě ZŠ Edisonova Teplice. Po půlhodinovém zpoždění zaviněném partou hráčů nohejbalu s pivem v ruce mohlo utkání konečně začít. V sestavě Trnovan kromě Žvejka nemohli chybět také dva další místní borci - Pinďa a Michal Vostatek, leč vinou špatné docházky jsme měli jen jednoho hráče na střídání. Prackovičáci, Lucky, Chóta a Lišák, se ukázali jako lepší manažeři a do branky si dokonce přivezli jedničku ZDH - slavného Rafaela.
Ten se měl hned od začátku utkání co činit, jestli si občas v mistrákách stěžuje na naší děravou obranu, tak si v neděli musel užít... Trnovanští byli hned od začátku o třídu lepší, na skóre se to ovšem ne a ne projevit. Naše dlouholetá taktika spočívající v nejméně deseti narážečkách při přechodu přes půlku hřiště sice občas skončila výstavní brankou, na druhé straně ovšem Prackovice často využily nějaké chyby a rychlé protiútoky povětšinou skončily brankou... Počáteční optimismus Tepličáků tak pomalu mizel, což nejlépe bylo vidět na Žvejkovi, jehož výrazu a křičení se bála dokonce i slečna Žvejková... Nutno dodat, že na přibližně dvacet minut hrály Teplice v úmorném vedru a bez zásob vody jako JH Stavby, čehož využily Prackovice k získání dvoubrankového vedení 19:17. Zlepšeným výkonem zejména v obraně se Trnovanům povedlo vyrovnat na 19:19 a poté přišel nejdůležitější okamžik utkání.
Pinďa zašel za Luckym, polokapitánem výběru Prackovic, a vyzval ho k sázce o tři piva, čemuž se tentokráte útočník, i když stále střelecky impotentní, nebránil. O pár minut později obdobnou sázku uzavřel také Žvejk s Chóťou. Jen na chudáka Lišáka, který si po střetu se Žvejkem odnesl odřenou prdel, což následně na icq okomentoval slovy (omluvte automechanickou stylistiku): "Jak jsem spad na tu zem,jsem si to spálil a nohu lokty a záda a palito jak svině když sem se koupal rak to mejdlo," si nikdo nevzpomněl.
Zpátky na hřiště - závěrečných deset minut připomínalo souboj kočky s myší. Žvejk s Pinďou se mohli na hřišti přetrhnout, Lucky raději poseděl na lavičce - což kvitalovali také jeho spoluhráči, kteří v zápase nastoupili v tradičních dresech ZDH. Závěrečné skóre 25:19 je myslím výmluvné... V utkání nastoupilo hned sedm hráčů ZDH, tři na straně Trnovan, čtyři za Prackovice. Až na brankáře Johnyho a "koncového útočníka" Luckyho se střelecky prosadili všichni hráči, většina i opakovaně. Na obranu našeho šoumena je ovšem nutné podotknout, že Lucky dle vlastních slov hrál celý zápas na to, aby nedostal housle, což se mu nakonec, nejspíše zásluhou příznivé konstelace hvězd, také povedlo. Sportu a vyhranému pivu zdar!
...
(Lucky, 14. 4. 2009 19:13)