Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obec SVATÝ JAN POD SKALOU

26. 4. 2014

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Výsledek obrázku pro Obec Svatý jan pod skalou 
Obec SVATÝ JAN POD SKALOU

,,Svatý Jan pod Skalou je jednou z nejmalebnějších obcí Národní přírodní rezervace Český kras. Oplývá četnými přírodními krásami a nachází se zde mnoho historických památek. Svoji historii počítá od konce 9. století, kdy se zde podle legendy, v jeskyni pod mohutnou skalní stěnou, usadil první český křesťanský poustevník Ivan. Poustevník Ivan, zde uctívaný jako svatý, žil ve zdejších travertinových jeskyních, které jsou v tomto místě dodnes zachovIvanány. Ivan byl synem slovanského knížete Gostimila.Vzdal se světského života a uchýlil se do samoty, kde žil 42 let. Když po čase přišel až do zdejšího údolí, zalíbilo se mu tady a rozhodl se, že zde zůstane. Bůh mu seslal laň, aby ho živila svým mlékem. V jeskyni ho však pokoušeli zlí duchové a tak se rozhodl odtud odejít. Při odchodu se mu na návrší pod svatojánskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Předal mu dřevěný křížek, kterým Ivan zlé démony ze své jeskyně vypudil."

LN-BB-svjan19.jpg

,,Legenda dále vypráví o setkání poustevníka Ivana s českým knížetem a vládcem Bořivojem. Bořivoj při štvanici na medvěda postřelil Ivanovu laň. Poraněná laň dovedla knížete až před Ivanovu jeskyni. Bořivoj tak nalezl Ivana a bylo mu velmi líto, že mu zabil jeho laň živitelku. Pozval tedy Ivana na svůj nedaleký hrad Tetín a naHistorický obrázekbídl mu, aby tam s ním pobýval. Ivan však nechtěl a vrátil se do své samoty. Před svou smrtí sdělil knížeti poselství od sv. Jana Křtitele: „Tobě poručil Bůh po sv. Janu Křtiteli, abys po mé smrti toto místo vysvětil za kostel ke cti Panny Marie a sv. Kříže, ale sv. Jana Křtitele máš nazvati patronem.“ Podle legendy zde po Ivanově smrti opravdu nechal postavit kníže Bořivoj kapličku, která v 11. století přišla do správy benediktinského kláštera (Ostrovský klášter-ostrov na řece Vltavě, jižně od Prahy)."
 
,,První písemnou zmínku o jeskyni sv. Ivana nacházíme až v listině českého krále Přemysla Otakara I. z r.1205. Podle této listiny Ivanovu jeskyni s poustevnu, hrobem a kaplí získal Ostrovský benediktinský klášter roku 1037 od českého knížete Břetislava I. RokuHrob s. Ivana 1310 zde bylo založeno probošství a majetek kláštera byl v této době významně rozmnožen. Roku 1420 byl mateřský klášter benediktinů na Ostrově dobyt husitskými vojsky a zničen. Přeživší mniši se přesunuli do Sv. Jana, tehdy nazývaného „Svatý Ivan ve skalách“. Od roku 1517 se již datuje definitivní přesídlení mnichů z Ostrova do Svatojánského kláštera. Roku 1584 zde byly znovu nalezeny a vyzvednuty po staletí pečlivě ukrývané ostatky sv. Ivana. Od této chvíle zde započala tradice slavných svatojánských poutí."
 
 
 
Kostel a klášter ,,Úcta k Ivanovi se šířila do dalekého okolí a význam tohoto místa vzrůstal. R. 1661 zde byl na místě starého kostela vystavěn nový, velký barokní kostel sv. Jana Křtitele, jehož projekt vypracoval italský stavitel Carlo Lurago. Mohutná kamenná stavba však byla postavena na měkkém a vlhkém podloží bývalého potoka, což způsobilo záhy sesedání stavby a rozpukání zdiva a klenby. V r. 1711 kostel přestavěl Krištof Dienzenhofer. Podle svatojánského kostela dostala pak jméno i zdejší obec. Ostatní budovy bývalého kláštera byly stavěny postupně. Do dnešní podoby byly dokončeny v r. 1731. Klášter však byl zanedlouho, v r. 1785, zrušen císařem Josefem II. Majetek kláštera byl pak rozprodán v dražbě. Prvním majitelem se stal hrabě Sweerts-Spork, dalším rytíř Joachim ze Schirdingu, později pak šlechtická rodina Bergerů. Zadní část kláštera byla využívána k průmyslové výrobě (koželužna, přádelna, papírna), vždy bez valného ekonomického úspěchu. V letech 1904 - 1912 bývalá budova kláštera fungovala jako moderně vybavené lázně."
KOstel a klášter
,,V roce 1914 koupil budovu kláštera církevní řád Školských bratří a zřídil zde učitelský ústav. Ten zde byl až do r. 1942, kdy byl německou okupační správou zrušen."

,,V roce 1949 se objektu zmocnila nastupující komunistická vláda a zřídila zde tábor nucených prací, v letech 1951-55 dokonce věznici. Pak zde byla téměř 30 let policejní škola ministerstva vnitra pro výchovu nových příslušníků komunistické státní policie (STB). Od roku 1985 byla budova využívána jako archiv ministerstva vnitra. V roce 1994 byl klášter navrácen církvi a byla zde zřízena Vyšší odborná pedagogická škola."

Karel Hynek Mácha 

Svatý Ivan

Vysoká kde hrdě skála
ve hvězdnatou strmí říš, 
jejíž vrchol mechovitý
na svém hřbetě nese kříž,
jenž vyhlídá z tmavé houšti: 
bydlí svatý Ivan v poušti.

Šedesátkrát již se vrátil 
blahorodný k zemi máj,
přikryl luka pestrým kvítím, 
listem novým šatil háj:
co, kde svaté ticho sídlí, 
Ivan svatý v poušti bydlí.

Lůžkem byl mu tvrdý kámen, 
každodenní Bohu daň
na němž v modlitbě odváděl;
jeho přítel byla laň;
líce jeho touhou bledé
kolem kryly fousy šedé.

Nade mrtvotichým hájem
bledý měsíček když stál,
na skálu a hvozdy husté 
stříbro svoje vylíval: 
slyšel Ivan v sladkém snění 
serafínů sboropění.

A hle, otevře se nebe,
zlatá z něj se prýští zář,
na Ivana jasně svítí,
růženě mu barví tvář.
On procitna, oči zvedne, 
anjela dle lůžka zhledne, 

který takto k němu mluví:
„Šedesát jest již to let,
co přebýváš v poušti této, 
opustils co mrzký svět;
k odměně v večerní době
povolá Bůh dnes tě k sobě.“

Domluvil a v letu rychlém 
vzhůru k nebi zpět se vznes;
otevřelo zas se nebe,
radostný zas zavzněl ples; 
jasná zář kol hvozdy zlatí, 
až se anjel v dálce ztratí,

opět svaté ticho všude,
tmavá noc v oudolí dlí,
na skále však křížek již se 
v ranní záři jasně stkví;
Ivan z lůžka se tu zdvihne,
na skálu ku kříži tíhne.

 A tam trvá na modlení, 
v rozjímání tráví den;
očekává, v chladnou náruč
až jej pojme dlouhý sen.
Blíž a blíže k svému cíli
již se zlaté slunce chýlí. 

Ohnivé co moře plane
obloha, a poslední
papršlek sesílá slunce, 
na Ivana ještě zří, 
který od modlení vstává, 
zemi české požehnává.

A pak sklesne, s sluncem zajde; 
jako názvuk poslední
zvonku nad lesem umírá, 
uvečer kdy z vížky zní,
jak kdy v bledém světle Lůny 
doznívají harfy strůny;

sklesne mezi pestré kvítky, 
které z mechu hlavu svou
vzhůru kolem hlavy jeho, 
vzhůru kolem nohy pnou; 
větřík hrá kadeří šedou, 
líbá jeho ruku bledou.

MODLITBY KE SV. IVANU

„Bože, od nějž se odloučit znamená zemřít a s nímž chodit znamená žít, který jsi sv. Ivana, vyznavače svého, zachoval vzdáleného od davu lidstva darem přeradostného nazírání. Uděl nám, prosíme, ducha lásky, ať jsme jeho příklady poučováni, zásluhami ochraňováni a modlitbami podporováni. Tak ať nás jeho zbožnost dovede k milosti.“ 

Jedna z nejstarších modliteb ke sv. Ivanu /doslovně „prastará modlitba…“/ byla latinsky zaznamenaná v době barokní.
„Ó svatý Ivane, tys vpravdě dosáhl nejvyššího vrcholu dokonalosti v tom, žes všemu lidskému potěšenímu unikl a k Boží chvále „exilium cordis“, to jest výhost srdce, s takovou radostí trpěti ráčil. Ó věru, člověk se musí dlouho a mnoho sám s sebou zápasit, nežli sám sebe tak dokonale přemůže a všecko své toužení jedině k Bohu připoutá! Ó pomoz, pane Ježíši, abych smyslnou sladkost znenáviděl a spíše mocným cvičením a tvrdou prací pro tebe trpěti se snažil.“
 (M. S. z Bilenberka - 1657) 



Náboženské učení a pozdravení k svatému Janu a Ivanu
„Sto tisíckráte pozdravuju tebe o nejdobrotivější a nejlaskavější svatý Ivane (Jene). Já s velikou radostí přicházím na tuto pouť, tebe uctíti a s tím nejpříjemnějším pozdravením tebe pozdraviti. Jako tebe pozdravujou i všichni kůrové Andělští, i já taky tebe pozdravuji s nejsvětější Rodičkou Boží Svatohorskou, i také se všemi svatými i Patrony tvými. Ó hořící plameni lásky a přívětivosti, který jsi skrze nábožný a chudobný stav, hned od své mladosti 15 roky putování a v jeskyních přebýval, který jsa bohatých rodičů synek, přec si svůj stav pro Boha a oučastnosti duše svůj život v modlitbě a v postích a jiných ouzkostech se obíral a svůj věk v mučednictví strávil, poněvadž si v těchto jeskyních pokoje neměl a od ďáblů pokoušen byl, tak jsi se odtud pryč ubírati počal, potkajíc se ze svatým Janem Křtitelem, který tobě od Boha poslaný sv. Kříž, posilnění a odžehnání těch pekelných duchů k pomoci přispěl. Ó svatý Ivane, my poutníčkové a ctitelové tvoji, jako děti k svému předobrému Otci chvátáme a našemu zarmoucenému srdci odlehčení učiniti chceme, bys nás tímto svatým křížem na duši i na těle požehnati ráčil. Ó jak jsi láskou Bohu hořel, když si na tom svatém místě za Patrona zvolen byl, jak jasnost nebeská tebe osvěcovala, nyní pak stojíš před nejsvětější Trojicí a oroduješ za všecky své věrné ctitele, kteří tě na dnešní den ctějí a dejž mi skrze to svaté anjelské pozdravení tu milost, abych se z mých hříchů docela vyznal, jich opravdově litoval a pokání činil, a nejsvětější svátost Oltářní z nejhlubší pokorou a ponížeností srdce svého přijmul, a těchto plnomocných odpůstků skrze tvou přímluvu oučasten být mohl. Ó jak nám ta krátká radost uplynula, že od Tvého krásného obrazu pryč odejíti mám, tak pro pláč a bolesti srdce nemůžu slova promluviti, dřív z toho svatého místa neodejdu, dokud mě na těle nepožehnáš. Vztáhni tedy svou svatou ruku a uděl mě své otcovské požehnání, abych s milostí Boží od tebe požehnání obdržel. A posledně tebe o svatý Ivane dej mi tu milost, abych tebe nikdy z mysle nespustil, když již ústa k odpuštění duše se strojiti budou, tenkrát přijď mně k pomoci a odevzdej duši mou Otci nebeskému, kteráž od něho pochází, a tělo k radostnému zmrtvýchvstání a s tebou se někdy radovati v království nebeském na věky Amen.“ 

Náhrobek sv.Ivana se schránkou se světcovými ostatky

Text pochází ze svázaného souboru podobných tiskovin, na jednom z nich je letopočet 1848. Podle kvality papíru a stylu písma by tento vevázaný text měl být v porovnání s ostatními mnohem starší. Tato modlitba sloužila svatojánským poutníkům při návštěvě Ivanovy svatyně k jejich rozjímání.

Křtit Kostel sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana

Je to raně barokní stavba mohutných rozměrů s bohatou vnitřní výzdobou. Na hlavním oltáři je velký obraz „Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“ z r. 1695. Nad oltářem stojí velký kříž, který sem byl kdysi darován od poutníků ze Starého města pražského. Původně stával na památném Karlově mostě v Praze. Na kruchtě je veliký barokní obraz (3,5 x 6 m) „Položení základního kamene zdejšího kostela“ od Joachyma Bachmana. Vzácná je mramorová křtitelnice, na niž najdeme letopočet 1576. Uprostřed kostela stojí bohatě zdobený náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna postříbřená a pozlacená schránka s ostatky poustevníka Ivana.

Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana. Vedle památek na poustevníka je zde také krypta a staré náhrobní kameny opatů kláštera. V části jeskyně je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou.

Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana. Voda ze zdejších pramenů byla v minulosti stáčena do lahví a prodávána jako minerální voda „Ivanka“.

www.svatyjan.cz

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO