Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kdy začal středověk - Z historie hradu Týřov

24. 1. 2007

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

 

,,Konec středověku a začátek novověku…“

,,Kdy začal novověk?“

Obrazek

,,Konec středověku a začátek novověku je přesně vymezen letopočtem 1492. Souvisí s objevením nového světadílu, kterému se začalo říkat Amerika. Kdy však středověk vůbec začal, už není tak jednoznačné. Za oficiální začátek éry středověku se sice považuje rok 410, kdy Římané opustili Británii."

 

,,Avšak řada historiků hovoří o tom, že skutečný středověk začal až v první polovině šestého století.“   

 

,,Hrad Týřov byl postaven pravděpodobně na počátku 13. století.“

Obrazek

                     

   ,,Hrad Týřov"

 

,,Hrad Týřov nad Berounkou čněl,

 

každý ho hned z dálky zřel.

 

A kdo ho viděl, říkal jéje,

 

kdo tam sídlí, ten si žije.“

 

,,Berounka krajem se vlnila,

 

Týřovu jen krásu přidala.

 

Týřovské lesy zvěří se hemžily

 

a pánům lovem život zpestřily.“

 

,,Týřov, to je majestát,

 

místem prostě krásný hrad.

 

Potom se páni zajímat o Týřov přestali

 

a někam jinam šachy hrát odjeli.“

 

,,A tak Týřov jenom chátral,

 

slunce pražilo a čas chvátal.

 

Kameny se valily dolů ze svahu,

 

nikdo nezavítal na týřovském prahu.

 

Však Týřov svůj majestát neztratil,

 

jeho věk mu ho jen ustálil.“

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------- 

 

,,Z historie hradu Týřov – Angerbach“

Obrazek

,,Hrad Týřov byl postaven pravděpodobně na počátku 13. století. Dlouho byl součástí Křivoklátského panství Dal jej postavit Václav I. podle vzoru francouzských kostelů na vysokém ostrohu nad řekou Mží. Proti nenadálému překvapení byl hrad dobře zabezpečen příkrými stráněmi a hlubokým údolím, kterým protéká Úpořský potok."

Václav I. tu 20 9.1244 zajal svého syna Přemysla, když přišel žádat o milost. Pražský děkan Vít zde 16. listopadu 1250 na králův rozkaz pasoval na rytíře velízského vladaře Medvěda. V lednu 1252 byl na Týřově datován králův list litoměřickému kostelu. Ale potom historické doklady o dalším pobytu českých panovníků na Týřově chybí. Roku 1307 se zmocnil Vilém Zajíc z Valdeka  Křivoklátu a s ním i Týřova. Roku 1309 postoupil Jan Lucemburský Týřov Oldřichu Pluhovi z Rabštejna. Od října 1315 do 17. 4. 1316 byl zde vězněn Jindřich z Lipé, zástupce krále Jana v Čechách. Královským dokumentem Majestas Carolina z roku 1348 vrátil Karel IV. Týřov zpět do majetku království a zajistil ho proti zcizení. V tomto královském dokumentu je hrad uveden pod německým názvem Angerbach. Roku 1422 přešel Týřov do majetku Holických ze Šternberka. Ti vlastnili Týřov až do roku 1454, kdy bylo celé Křivoklátsko vráceno králi Ladislavovi. Ale již od roku 1460 držel Týřov německý sekretář krále Jiřího z Poděbrad Jošt z Ensidlu. Založil nový český rod Týřovských z Ensidle. Joštovi vnuci prosluli v kraji jako výtržníci. Roku 1566 dostali povolení k dolování rtuti u Týřovic. Po čase hrad zpustnul tak, že se v něm nedalo bydlet. Ani jeho další majitel Jan z Lobkovic se o hrad nestaral, stala se z něj zřícenina. Císař Rudolf II. vyměnil roku 1588 s Janem starším z Lobkovic hrad Týřov za vesnice Týřovice, Hudlice, Újezdec, Broumy a další, protože chtěl rozšířit honitbu. Tak se dostal pustý Týřov opět ke Křivoklátu, s nímž byl roku 1685 prodán Valdštejnům.

 

,,Slavní a Týřov“

,,Václav I. - zakladatel"

Když 15. prosince 1230 starý král Přemysl Otakar I. zemřel, ujal se trůnu jeho syn Václav I.. V této době mu bylo pětadvacet let  Propůjčené žezlo držel třiadvacet let. 28. Přemyslovec převzal královskou korunu už jako dědičnou. Vědomě sledoval zahraničně politickou linii otcovu, program prospěšné spolupráce se Svatou říší římskou. Ale velikosti Přemyslovy rozhodně nedosahoval. V mnohém byl pouze stínem svého předchůdce.

 

Nejasné zprávy naznačují, že v útlém dětství nebyl Václav I. zdráv. Určité potíže, zejména psychického rázu zřejmě přetrvaly do dospělosti. Prý se mu protivily některé zvuky, zejména zvonění. Kdekoli se objevil, tam po čas jeho pobytu musely umlknout kostelní zvony. Zbožňoval lov, na němž jako osmadvacetiletý přišel o oko, miloval rytířství ("král rytířů"), přírodu, toulky hlubokými hvozdy a pobyty vzdálené vladařským povinnostem, zábavy a radovánky v úzkém kruhu oblíbenců.

 

Za vlády Václava I. začala v českém státě rozkvétat rytířská kultura, zesílil příliv německého živlu a proměnilo se slohové cítění takřka na tři staletí se (ve svém raném stupni) prosadila éra gotiky.

 

Václav I. byl až přehnaně štědrý a rozdávačný, také ale člověk neurotický a podivínský. Nejraději pobýval na svých venkovských sídlech uprostřed romantické krajiny. Za jeho vlády rozkvetly hrady. Stal se zakladatelem sítě nejstarších královských hradů, včetně jejich koncentrace. Byly to především Křivoklát a Zvíkov. Jeho oblíbený hrad Týřov se nacházel v přemyslovském loveckém hvozdu. Založením nové sítě základních mocenských opor se naplno rozeběhly společenské změny charakterizující dobu posledních Přemyslovců.

 

S manželkou Kunhutou měl pět dětí: Vladislava, Přemysla Otakara II., Boženu, Anežku a jménem neznámou dívku, která zemřela v raném věku. Václav I. zemřel poměrně mlád, ve 48 letech. Je pochován v Anežském klášteře v Praze Na Františku po boku své milované sestry. Svaté Anežky Přemyslovny.

 

,,Přemysl Otakar II - nejslavnější týřovský vězeň"

( narozen r. 1233, zemřel r. 1278 )

 

Přemysl Otakar II. se narodil jako druhý syn Václava I. a královny Kunhuty. V roce 1247, po smrti staršího bratra Vladislava, získal jeho úděl, markrabství moravské. V témže roce byl zvolen částí šlechty, nespokojené s vládou jeho otce, tzv. mladším králem a došlo k boji mezi otcem a synem o vládu v zemi spor skončil v r. 1249 vítězstvím Václava I. zatímco Přemysl Otakar II. byl zajat a vězněn na hradě Týřově Vzhledem k tomu, že byl jediným Václavovým synem a dědicem trůnu, došlo záhy ke smíru a Václav I. jej začal zapojovat do státních záležitostí.

 

V roce 1251 se stal rakouským vévodou a oženil se se sestrou posledního Babenberka téměř padesátiletou Markétou. Vládu v Rakousku musel hájit v bojích s Uhry. V jejich průběhu, v roce 1253 zemřel Václav I. a Přemysl Otakar II. porazil uherského krále v bitvě u Kressenbrunnu. V příštím roce s nim uzavřel mír, rozvedl se s Markétou a oženil se znovu, tentokrát s vnučkou uherského krále Kunhutou. Zároveň územně rozšiřoval svou vládu; v roce 1261 získal Štýrsko, v roce 1266 připojil k českému státu Chebsko, v roce 1269 Korutany, Kraňsko a vindickou marku, v roce 1272 aquilejský patriarchát Území kterému vládl, tak sahalo od Krkonoš po Jadran. V roce 1254 a 1267 podnikl dvě křížové výpravy (založení Koenigsbergu - Královce či Kaliningradu). V roce 1255 a znovu v roce 1272 usiloval o císařskou korunu Byl však již natolik silným i obávaným panovníkem ("Král železný a zlatý"), že jeho neděje na zvolení císařem v tehdejší situaci nebyly reálné. Novým císařem se stal málo známý Rudolf Habsburský, který začal uplatňovat nároky na území, která český král získal, se zdůvodněním, že se jedná o odumřelá říšská léna.

 

V roce 1276 vpadl do Rakouska a současně propuklo v alpských zemích povstání proti českému králi a vzpoura části české šlechty, v čele s Vítkovci. Za této situace se Přemysl Otakar II. u Vídně před Rudolfem Habsburským pokořil, vzdal se vlády ve všech zemích s výjimkou Čech a Moravy a své děti zasnoubil s dětmi císaře. Rudolf ovšem své požadavky i přesto stupňoval. V rozhodující bitvě na Moravském poli u Suchých Krut byl český král poražen a v boji zahynul.

 

,,V době jeho vlády bylo v Čechách a na Moravě založeno přes padesát měst a několik hradů, zřízen zemský soud a při něm vedené zemské desky. Po jeho smrti nastalo pětileté bezvládí, označované jako období Braniborů v Čechách.“   

Obrazek

                           

  Hrad Týřov

 

  ,,Týřov, český hrad,

 

jak musel být mocný,

 

když byl mlád.“

 

,,Dnes zde není nic jiného,

 

než hradby hradu zchátralého.

 

Lidé již skoro zapomněli,

 

jaký hrad tu kdysi měli.“

 

,,Hostil panovníky v době slávy,

 

muziky tu o hostinách hrály.

 

Nechali zde i hladomornu vystavět,

 

Jindřich z Lipé by vám mohl vyprávět.“

 

,,Zhlédneme tu možná i panny zakleté,

 

které jsou dnes alespoň stoleté.

 

Další pověst vypráví i Paško

 

     ano žili tu kdys i šermíři.“

 

 

,,Byl používán jako podklad pro mnoho děl,

 

i Karel Hynek Mácha ho ve své básni měl.

 

Tímto moje báseň končí,

 

hrad Týřov se s vámi loučí.“

 

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO