Život je energie, zahalená tajemstvím a moudrosti věků

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Nechat bez povšimnutí chátrat krásné, vznešené, ale až příliš často opomíjené a nezadržitelně zanikající památky je snadné, dalo by se snad i říct, že pro dnešní dobu přirozené. Hrdost na naší vlast, spolu s úctou k její slavné, ale i pohnuté tisícileté historii, nám však nedovoluje pohodlně podlehnout této všeobecné lhostejnosti k naší bohaté minulosti a s rukama v klíně jen tiše přihlížet postupnému zániku kulturního dědictví po našich předcích. Vždyť je na každém z nás, co po sobě zachováme dalším generacím! Přidejte se také."

www.zlenice.cz

HRAD ZLENICE OPŘEDENÝ TAJEMSTVÍM

,,V malebné krajině nad překrásným údolím sázavským se tyčí zřícenina hradu Zlenického, který je opředen tajemnem." ,,Pravděpodobnými zakladateli gotického hradu Zlenice byli páni z Dubé a jeho stavba na ostrohu při vtoku říčky Mnichovky do Sázavy spadá časově do období kolem roku 1320. Téměř sto let svého života na Zlenicích prožil pan Ondřej z Dubé, který působil jako nejvyšší zemský sudí při dvoře císaře Karla IV. Pan Ondřej se vždy snažil blahodárně působit na ostatní lidi kolem sebe. Patřil k velmi pilným a sečtělým. Dodnes je známé jeho celoživotní dílo Výklad na právo země české. Chvíle odpočinku trávíval ve společnosti milých, mladých a usměvavých lidí, a ještě raději na mostě, který vedl k malé čtverhranné hradní věži."

,,Jako nejvyšší zemský sudí se pan Ondřej po dlouhá léta setkával především s odvrácenou stránkou lidského bytí, takže zášť i zlobu potkával mnohem častěji než radost. Snažil se vždy po právu a spravedlivě rozhodovat, což ovšem u některých odsouzených vyvolávalo nevoli a hněv. Ti, kteří se zabývali černou magií, jej proto i proklínali, zaklínali a přivolávali na něho síly temnot. Díky tomu, že byl narozen ve šťastném znamení, dostávalo se mu proti temným silám jisté ochrany. Až teprve v kmetském věku k němu přízraky pronikly poněkud blíže. Mezi ně patřila například bílá paní Zlenická, která se za nocích zjevovala a procházela po hradě. Nikdy sice nikomu neublížila, pouze při setkání s člověkem kývla hlavou na pozdrav. Nicméně se tajuplně vyprávělo, že bývala viděna zejména v předvečer katastrof a úmrtí zdejších rodinných příslušníků. Tak tomu údajně mělo být i jednoho večera roku 1412, než tady bez dědiců zemřel pan Ondřej z Dubé."  

  ,,V dobách husitských obýval Zlenice rod vladyků z Konojed a po nich se o hrad přeli nejrůznější věřitelé. Krátce poté, co tu opět zahlédli bílou paní Zlenickou, byl hrad zničen v následných bojích krále Jiřího z Poděbrad se zelenohorskou jednotou. V roce 1460 hrad zpustl a poté se o něm hovořilo už jako o zbořeném, kde se to duchy a nejrůznějšími strašidly jen hemžilo, takže se tomuto místu raději každý vyhýbal. Nejnápadnější částí zříceniny zůstaly trosky velké věže, zvané Hláska. Právě tady bylo nejednou spatřeno zjevení někdejšího sudího a majitele hradu. Místo se však stávalo dostaveníčkem i dalších duchů, různých světélkujících přízraků, ohnivých psů, čertů, víl i čarodějnic. Mezi lidmi se zde vyprávělo ledacos. Z vodní hladiny Mnichovky i Sázavy též mnohdy v noci vystupovaly mlžné bizarní útvary podobné strašidelným postavám, které se vznášely až k hradním zříceninám. Strašidelná vidění pak nabírala na síle v určitých dnech roku, kdy síly temnot mají k našemu světu nejblíže."

Kostkové z Postupic

,,Ještě počátkem 20. století patřily zdejší strašidelné historky k velmi aktuálním a právě před sto lety roku 1912, kdy se připomínalo 500 let od úmrtí Ondřeje z Dubé ve Zlenicích, docházelo v okolí hradu k dalším strašidelným zjevením i k některým paranormálním jevům. Tehdy už sem také chodil i známý malíř Josef Lada z nedalekých Hrusic malovat své obrázky, přičemž zřícenina hradu Zlenice i s vodníkem pod ní se stala častým motivem jeho díla."

 ,,Zříceniny hradu nad pravým břehem Sázavy na klesající ostrožně obtékané řekou a Mnichovickým potokem jižně od Senohrab."
   ,,Archeologický výzkum v roce 2001 definitivně potvrdil, že již prvá historická zpráva, uvádějící k roku 1318 jméno Zlenice (Oldřich ze Zlenic), náleží k dnešnímu hradu, jehož stavbu archeologické nálezy dovolují spolehlivě klást do doby kolem roku 1300. Nedlouho poté přešel hrad do rukou pánů ze sousední Dubé. V roce 1377 se Zlenice staly královským manstvím a v průběhu prvé poloviny 15. století se zde vystřídalo několik majitelů. V roce 1444 získali hrad do zástavy a později do přímé držby Kostkové z Postupic. Příčinou jeho zániku byla vojenská aktivita poděbradských válek mezi lety 1463 a 1465, neboť posledního zmíněného roku, kdy byl zrušen manský závazek, se hrad uvádí již jako zbořený."
    ,,Příchozí musel nejprve nejspíše skrz předložené zemní opevnění přes čelní příkop projít věžovitou branou přístupným předhradím s hospodářskou zástavbou na straně nad řekou, ležícím na klesající části ostrožny, tedy vlastně za jádrem. Pak po mostě přes čelní příkop jádra mohl poměrně subtilní věžovou branou vstoupit na prvé nádvoří této části hradu. Součástí jeho ohrazení ve straně nad řekou byla i okrouhlá, nejspíše studniční věž. Do vnitřního hradu se vstupovalo branou mezi obytnou věží se zaobleným nárožím a čelem palácového křídla. Palácová křídla zřejmě tvořila tři strany vnitřního hradu, nejspíše předěleného ještě příčnou hradbou na dvě části. Jižní křídlo bylo zřejmě srostlé s obytnou věží (jejíž severovýchodní stěna je neobvykle k severozápadní přiložena ke spáru), která obsahovala i valeně zaklenutou místnost s hrotitým oknem (snad kaple) a v předposledním podlaží i roubenou komoru. Z roubené komory bylo možné portálkem vstoupit na pavlač či podsebití na severozápadní straně donjonu. V další stavební fázi, v níž došlo ke zvýšení věže, byl tento vstup zrušen. Na severozápadní straně vystupovala z obrysu hradního jádra věžice, která měla poněkud překvapivě v podstatě dvouboký obrys. Parkán mezi do břitu nad širokým zadním příkopem protaženou obvodovou hradbou nejspíše překračoval můstek (nejspíše k prevétu), opřený o čtverhranný, k vnitřnímu líci přizděný pilíř, odkrytý velmi nešťastným neodborným výkopem. Jihovýchodní stranu jádra a zřejmě i předhradí obíhal ještě parkán. Stoupající hřbet ostrožny nad hradem přetíná příkop, který je zřejmě pozůstatkem obléhacích prací."

 ,,Nebuďme lhostejní nejen k minulosti, ke svému okolí a lidem kolem sebe, ale ani k budoucnosti. Najděme v sobě dostatek síly k tomu jít příkladem."

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Erb Drslaviců, rozdělený na štít červený se třemi pruhy bílými v pravé nebo levé polovici štítu.

Drslavická tvrz

,,DRSLAVICKÁ TVRZ náleží nesporně k nejpozoruhodnějším útvarům ve skupině architektury, jakožto sídlo nižší šlechty. Tvrz je souborem staveb vzájemně stavebně souvisejících, obklopující těsné nádvoří. Navíc je obklopena budovami bývalého hospodářského zázemí /poplužního dvora/, jehož rozsah je v obci dobře patrný. Objekty jsou na svahu kaskádovitě uspořádány, což podmíňuje malebné pohledové uplatnění i v dálkových pohledech. Průčelí nesou stopy pozdně gotické i starší výstavby."

Majitelé Tvrze Drslavice