| 1. | SK Horní Bříza "B" | ||||
| 2. | OLYMPIE KOŽLANY | ||||
| 3. | Sokol Kralovice "B" | ||||
| 4. | Viktoria Úlice | ||||
| 5. | Sokol Dobříč | ||||
| 6. | Sparta Sulkov | ||||
| 7. | Sokol Manětín | ||||
| 8. | Tatran Třemošná "B" | ||||
| 9. | Sokol Hunčice | ||||
| 10. | Sokol Dolní Bělá "B" | ||||
| 11. | Svornost Hvozd | ||||
| 12. | Baník Kamenný Újezd | ||||
| 13. | DIOSS Nýřany "B" | ||||
| 14. | Sokol Pňovany | ||||
| OLYMPIE KOŽLANY - Tatran Třemošná "B" | 8:2 (0:1) | 2:2 (1:2) - pen. 4:3 | |
| OLYMPIE KOŽLANY - DIOSS Nýřany "B" | 6:1 (4:1) | 4:1 (3:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Dobříč | 2:2 (0:2) - pen. 4:3 | 1:5 (0:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Viktoria Úlice | 4:3 (3:0) | 3:0 (2:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Manětín | 2:0 (1:0) | 7:1 (5:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Hunčice | 5:0 (1:0) | 4:3 (3:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - SK Horní Bříza "B" | 1:6 (1:1) | 3:2 (3:2) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sparta Sulkov | 9:1 (3:0) | 2:2 (0:1) - pen. 1:4 | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Dolní Bělá "B" | 3:3 (0:1) - pen. 6:5 | 4:1 (3:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Kralovice "B" | 8:0 (4:0) | 2:0 (0:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Baník Kamenný Újezd | 1:2 (0:0) | 8:0 (5:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Svornost Hvozd | 5:2 (4:0) | 1:3 (1:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Pňovany | 0:1 (0:0) | 3:1 (1:1) | |
Olympie Kožlany - Tatran Třemošná "B" 8 : 2 (0 : 1)
J.Švamberg ml. - Beneš I, J.Švamberg st., J.Fiala (85. Palšovič) - O.Hurt (60. Vladimirov 83.
88.), V.Švamberg, Berbr, Štrunc
77. - Šnajdr
54.
80. - Souček
60.
82. (82. P.Fiala), P.Jícha
87. (87. Beneš II)
Do bojů ve III. třídě jsme vstoupili utkáním proti jednomu z postupujících ze IV. třídy. Díky letním odchodům a několika omluvenkám se při pohledu na sestavu dalo s trochou nadsázky říct, že vstupujeme do nové éry. Polovinu kádru tvořili dorostenci a 5 hráčů si dnes dokonce odbylo svou "dospěláckou" premiéru (přičemž O.Hurt, O.Berbr a M.Vladimirov právě odrostli žákovské kategorii!!!).
Možná i proto na hřišti očekávaný výkonnostní rozdíl vidět nebyl, spíš naopak. Sice jsme díky pětičlenné záloze měli ve středu pole početní převahu, ale chyběl nám důraz v osobních soubojích. Zkušenějším hráčům Třemošné jsme tak usnadňovali rozehrávku, čehož hojně využívali k nepříjemným pasům na své dva šikovné útočníky, kteří se dokázali dostat do nebezpečné blízkosti naší branky. Naštěstí jejich koncovka nebyla úplně přesná. Nicméně už v 15. minutě jsme nepokryli toho vyššího při rohovém kopu a ten hlavou poslal hosty do vedení. Z této nepříjemné sprchy jsme se dlouho nedokázali otřepat, vázla kombinace a souhra, a když už jsme se dostali na dostřel branky, zakončení bylo nepřesné nebo slabé. Změnit stav mohl po půlhodině L.Štrunc, který ale po ideální přihrávce od J.Šnajdra sám před brankářem stříle zbrkle z malého vápna mimo tyče. Stejně si počínal i J.Šnajdr, když svůj brejk po vypíchnutí třemošenské rozehrávky zakončil prachbídně. Na druhé straně pak J.Švamberg ml. zneškodnil hned dvě gólové střely třemošenského útočníka, a když v závěru L.Štrunc trefil z úhlu jen boční síť, šli jsme do kabin s jednobrankovým mankem.
Po přestávce jsme se herně trochu zvedli, ale pořád to nebylo ono. Soupeř se sice už nedostával do blízkosti naší branky, ale stačila ojedinělá standardka a v 50. minutě jsme inkasovali podruhé, když náš gólman nedokázal zkrotit míč po nepříjemné hlavičce a třemošenský střelec byl u dorážky dřív než naše obrana. Situace nevypadala růžově, ale o 4 minuty později - jako správný kapitán - zavelel k velkému obratu J.Šnajdr, když hlavou po rohovém kopu nedal brankáři šanci. A v 60. minutě bylo vyrovnáno - po velkém závaru před hostující brankou pohotově zakončil M.Souček. To už jsme třímali otěže utkání ve svých rukou a v 77. minutě jsme skóre překlopili na svou stranu - během dalšího z řady závarů sice třemošenská obrana zablokovala několik střel našich hráčů, ale rána pod břevno z kopačky L.Štrunce byla nekompromisní A když za další 3 minuty J.Šnajdr vystihl rozehrávku obránců a zvýšil na 4:2, hosté zcela odpadli a nechali si nasypat další 4 branky. M.Souček se trefil hlavou, P.Jícha po brejku střelou k tyči a střídající M.Vladimirov skóroval dokonce dvakrát rovněž pohotovými střelami k tyči. Konečný výsledek nakonec vypadá jednoznačně, ale snadné to tedy rozhodně nebylo ...
DIOSS Nýřany "B" - Olympie Kožlany 1 : 6 (1 : 4)
Kozler (46. J.Švamberg ml.) - Beneš I 25., J.Fiala (64. R.Vališ ml.), J.Švamberg st. (76. J.Jícha), Frank - Štrunc, Šnajdr
8., V.Švamberg, Berbr (82. O.Hurt) - Tupý
22., P.Jícha
19.
69. (71. Souček
90.)
Do Nýřan jsme vyrazili v neuvěřitelném počtu 19 hráčů a po dlouhé době jsme měli před zápasem příjemné "starosti", na koho tentokrát nezbyde dres.
Do samotného utkání jsme vstoupili tak, jak jsme končili před týdnem. Úvodní minuty jsme zcela ovládli a už v 8. minutě jsme šli do vedení, když domácí brankář chytil malou domů do ruky a z následného nepřímého kopu J.Šnajdr tvrdou střelou propálil děravou zeď. Rychlé vedení nás uklidnilo, na mokrém trávníku jsme rychlou přízemní kombinací drželi míč na svých kopačkách a neustále jsme zaměstnávali soupeřovu obranu. A naše převaha brzy vyústila v další branky. P.Jícha sice nejprve dvakrát ztroskotal na gólmanovi, ale v 19. minutě už po parádní kolmici L.Tupého zblízka chladnokrevně skóroval. O 3 minuty později si oba hráči své role vyměnili a i L.Tupý si na zakončení pochutnal. Plodnou šestiminutovku pak završil M.Beneš proměněnou penaltou nařízenou za faul na unikajícího P.Jíchu. Zdálo se, že je rozhodnuto a že bude utkání jen otázkou skóre. Bohužel jsme možná pod dojmem vysokého vedení ustoupili od aktivní hry, začali jsme kupit chyby v rozehrávce a nýřanští, kteří už naopak neměli moc co ztratit, začali vystrkovat růžky, několikrát naši obranu zle provětrali, ale naštěstí si v koncovce nevěděli rady. Pozorného O.Kozlera tak překonali jen ve 34. minutě z penalty nařízené za faul našeho brankáře v souboji s hlavičkujícím soupeřem.
Protože penaltový střet odnesl O.Kozler zraněním, naskočil po přestávce do branky J.Švamberg ml., který hned musel řešit dvě nepříjemné střely domácích. Úvodní čtvrthodinu jsme se pak nedokázali vyrovnat s jejich zvýšeným důrazem a pohybem, ale když asi nejnebezpečnější nýřanská střela skončila na břevně, domácí vzepjetí postupně opadlo, s přibývajícím časem jsme opět začali získávat navrch a navázali na výkon z úvodu utkání. A hned první naše povedená akce znamenala v 69. minutě gól, když si ve vápně opět vyhověli naši útočníci a P.Jícha nedal gólmanovi šanci. Za tohoto stavu se už utkání jen dohrávalo, přesto jsme mohli své vedení několikrát navýšit, ovšem branka byla především L.Tupému příliš malá. Několik pěkných akcí předvedli i mladíci v naší sestavě, v dobrých pozicích se ocitli O.Berbr, jeho náhradník O.Hurt i M.Souček, ale na poslední gól si diváci museli počkat až do 90. minuty, kdy L.Tupý nabídl dalším ideálním pasem snadnou pozici M.Součkovi, který zblízka nezaváhal.
Olympie Kožlany - Sokol Dobříč 2 : 2 (0 : 2)
penalty 4 : 3
J.Švamberg ml. - Beneš, J.Fiala (36. R.Vališ ml.), J.Švamberg st., Frank - Štrunc (80. Berbr), Šnajdr 65.
68., V.Švamberg, Hromada - Kozler (80. Souček), P.Jícha
Ani v dalším domácím utkání se nám začátek příliš nevydařil. Hned ve 2. minutě jsme totiž po autovém vhazování nebyli dostatečně důrazní ve vlastním vápně, osamocený hostující útočník si našel míč před vyběhnuvším J.Švambergem ml., kterého se štěstím přetlačil a dovedl míč až do sítě. Inkasovaná branka nás nesrazila, v následujících minutách jsme diktovali tempo hry, ale soupeř bránil zodpovědně a do šancí nás nepouštěl. Sám pak hrozil přímočarými akcemi směřujícími vesměs na střelce branky, který naší obraně dělal značné problémy. Několik dobříčských kontrů jsme uhasili, ale v 18. minutě už uhodilo. Zmíněný útočník opět pláchl naší obraně, J.Švamberg ml. jeho akci sice na vápně zastavil, ale v pokračujícím vzájemném souboji mu soupeř přišlápl ruku a pak se teatrálně poroučel k zemi, což sudí ocenil nařízením penalty, z níž Dobříč navýšila své vedení. Za tohoto stavu se hosté ještě více zaměřili na obranu, ale paradoxně začaly přicházet naše šance. Bohužel jsme byli v koncovce hodně zbrklí a nepřesní a míče jsme posílali daleko mimo tyče. A když už jsme branku trefili, byl na místě brankář, který mj. zneškodnil velmi nadějné příležitosti V.Švamberga a P.Jíchy. A když před prázdnou brankou minul míč J.Hromada a chvíli před pauzou se z 10 metrů netrefil ani O.Kozler, museli jsme v kabině řešit, jak výsledek otočit.
Do druhého poločasu jsme vstoupili opět mnohem aktivněji než hosté. Ti se soustředili prakticky jen na bránění svého vedení a směrem dopředu se omezovali jen na dlouhé nákopy, které v drtivé většině s přehledem likvidovali naši obránci nebo brankář. Veškeré zajímavé akce se tak odehrávaly na jejich polovině hřiště, ale naši útoční hráči se i nadále těžko dostávali přes dobříčský obranný val. Ten povolil teprve v 65. minutě, kdy V.Švamberg našel krásnou uličkou naběhnutého J.Šnajdra, který prostřelil vyběhnutého gólmana. A o 3 minuty později bylo ještě veseleji - to dlouhý pas J.Švamberga st. propadl přes hostující stopery, důsledný J.Šnajdr si přehodil brankáře a dovezl míč až do sítě - 2:2. Zbývajících 20 minut se pak neslo ve znamení naší velké převahy, ale Dobříč už s vypětím všech sil remízu uhájila.
Penaltový rozstřel pak divákům nabídl adrenalinový zážitek. Hosté proměnili první tři pokusy a od čtvrté série mohli pokaždé rozstřel ukončit, protože našim střelcům byla branka příliš malá, J.Švamberg ml. však už míč za svá záda nepustil a až v osmé sérii nakonec rozhodla úspěšná střela L.Franka.
Olympie Kožlany - Viktroia Úlice 4 : 3 (3 : 0)
J.Švamberg ml. - Beneš, R.Vališ ml. (39. Kříž (90.)), J.Švamberg st. 23., Frank - Holeček (63. O.Hurt
74.), Šnajdr (55. Berbr), V.Švamberg
38., Štrunc - Kozler
5., Hromada (68. Souček)
Od úvodního hvizdu jsme diktovali tempo hry a odevzdaně působící hosty jsme jednoznačně přehrávali. A podařený start jsme záhy přetavili ve vedoucí branku, když už v 5. minutě aktivní J.Holeček utekl po křídle a jeho nadýchaný centr poslal nikým neatakovaný O.Kozler hlavou ke vzdálenější tyči. Dál jsme se tlačili dopředu, několik střel minulo svůj cíl, ale ve 23. minutě už pokus J.Švamberga st. z hranice vápna zapadl přesně k tyči. V dalším průběhu jsme mohli skóre navýšit mnohem výrazněji, ale především J.Hromada pálil i ty největší šance. A tak ho zastoupil ve 38. minutě V.Švamberg, který dorazil míč do sítě po velkém závaru před úlickou brankou. Soupeř se za celý poločas prakticky nedostal do větší šance, výjimkou byla jen dalekonosná střela z přímého kopu, která rozezvučela břevno naší svatyně.
Druhý poločas jsme chtěli odehrát v klidu a potěšit diváky dalšími brankami, bohužel jsme si utkání brzy velice zkomplikovali. Vynucená střídání totiž ovlivnila náš výkon více, než jsme čekali. Především odchod J.Šnajdra naši hru hodně narušil, ve středu hřiště jsme nechávali úlickým hráčům příliš prostoru a ti vycítili šanci. Najednou působili jako polití živou vodou, nenechali naši obranu vydechnout, a když nám nestačilo varování v podobě obrovské šance soupeře, kdy hráč z nějakých 7 metrů minul zcela prázdnou branku, přišel trest v podobě dvou slepených branek v 69. a 72. minutě. O 2 minuty později předvedli ojedinělou pohlednou akci naši střídající mladíci O.Hurt s O.Berbrem, kteří zakombinovali ve vápně hostů a prvně jmenovaný vsítil svůj premiérový gól. Naše radost však netrvala dlouho, hned po rozehrání jsme opět inkasovali a strhla se urputná bitva o výsledek. Brankostroj soupeře jsme naštěstí zastavili, soustředili jsme se především na obranu a nakonec jsme si těsné vítězství uhlídali. Bohužel v 90. minutě neudržel nervy na uzdě T.Kříž, který po faulu na svou osobu a následném nešetrném šlápnutí vypěnil a srazil soupeře k zemi. Červenou kartu sice viděli oba, ale to je pro našeho hráče jen slabá útěcha.
Sokol Manětín - Olympie Kožlany 0 : 2 (0 : 1)
J.Švamberg ml. - Beneš (75.), J.Fiala (80. Souček), R.Vališ ml., Štrunc - Berbr, V.Švamberg, Šnajdr 52., Holeček - Hromada
27., Kozler (88. P.Fiala)
Po čtyřech letech jsme opět zavítali k soutěžnímu utkání do Manětína. Díky několika omluvenkám se nás tentokrát sešlo „pouze“ čtrnáct. Už při rozcvičce byl vidět rozdílný přístup k zápasu - my jsme ji řešili týmově, domácí indi-vindy. Ale po úvodním hvizdu se rozdíl smazal. My jsme se přizpůsobili skoro až chodeckému stylu domácích, a proto to také tak vypadalo. Naše zamrzlá obrana měla štěstí, že veškeré manětínské pokusy o dlouhé nákopy na rychlého útočníka končily v zámezí nebo v náruči našeho brankáře. Ten se vyznamenal asi po deseti minutách, kdy reflexivně vytáhl nebezpečnou tečovanou střelu. S přibývajícími minutami jsme však přebírali iniciativu, obrana se vzchopila a soupeř si nevěděl rady. Bohužel nás srážela finální přihrávka a zakončení. To naštěstí zlomila dvojice našich útočníků, kteří se kombinací na jeden dotek dostali ve 27. minutě až před bránu a J.Hromada otevřel skóre. Poté ještě vzplály emoce po zákroku ve vápně na J.Šnajdra, ale vše se nakonec uklidnilo a do konce poločasu se nic zvláštního neudálo.
Druhý poločas začal aktivitou domácích, nejlepší snajpr soutěže se snažil pálit z každé pozice, ale potřeboval by tak trojnásobnou bránu. Zkusili jsme hrát na brejky a hned první přinesl v 52. minutě ovoce. Naši útočníci vybojovali na půlce míč a po rychlém přechodu jej předložili zcela volnému J.Šnajdrovi, pro kterého nebyl problém trefit prázdnou branku. Pak už to bylo pouze o dobývání naší obrany a branky ze strany domácích. Občas to sice smrdělo, ale dorážky jsme si pohlídali. Jeden z nejzajímavějších momentů druhého poločasu přišel čtvrt hodiny před koncem. Po zákroku domácího útočníka na L.Štrunce se oba aktéři divili, že rozhodčí pískl faul v náš prospěch. To bohužel ke své smůle nerozdýchal domácí mladíček a srazil našeho beka k zemi. To zase napěnilo krev v žilách M.Benešovi a domácího chlapce poslal nevybíravě k zemi. Oba viděli červenou kartu, následovala rozmíška i s diváky, naštěstí spíše jen slovní. Zbytek utkání se tedy dohrával v deseti hráčích na obou stranách. Domácí se ještě snažili chytit posledního stébla, ale když J.Švamberg ml. zneškodnil přísně nařízenou penaltu po svém vlastním faulu, bylo prakticky rozhodnuto a my jsme si připsali další 3 body.
Olympie Kožlany - Sokol Hunčice 5 : 0 (1 : 0)
J.Švamberg ml. - J.Fiala (72. Vlček), Šnajdr, Frank - Berbr, V.Švamberg, Hromada 60., Holeček (64. Palšovič) - Kozler
43.
77. - P.Jícha
69.
80. (85. Beneš II), P.Fiala (56. O.Hurt)
Hned od úvodu utkání bylo jasné, že hlavní devízou Hunčic bude především důraz v osobních soubojích. Naší protizbraní byla lepší kombinace a herní převaha. Tempo hry diktovala naše obrana, která dokázala podržet míč a dobře doplňovala ostatní řady. Díky tomu jsme si vypracovali optickou převahu, která vyústila i v několik nebezpečných závarů před brankou hostí. První gól měl na kopačce P.Fiala, jeho tvrdá rána halfvolejem však orazítkovala spojnici. A tak jsme se mohli radovat až v min., kdy centr P.Jíchy našel O.Kozlera, který lehkou tečí hlavou nasměroval míč za brankářova záda.
Po přestávce jsme pokračovali v aktivní hře a nedovolili tím soupeři se z našeho tlaku vymanit. A v 60 minutě jsme přidali i pojišťovací branku, když J.Hromada pláchl hostující obraně a s notnou dávkou štěstí ("tvrdou" střelou o rychlosti asi 1,5 km/h) překonal vybíhajícího gólmana poslal míč. Začal tak sérii zhruba stejně rychlých a šťastných gólů. Za nějakých 10 minut se ve skrumáži nejlépe zorientoval P.Jícha a z malého vápna skóroval potřetí zhruba stejnou "dělovkou" jako jeho kolega. Tento gól zřejmě definitivně rozhodl o osudu utkání. Hunčice už ve zbývajících minutách působily hodně odevzdaně, ostatně za celý zápas předvedly jen pár dlouhých nákopů, které s přehledem likvidovala naše defenzíva nebo je posbíral jistý J.Švamberg ml. A tak jsme bez větších problémů dotáhli zápas do vítězného konce, navíc jsme soupeři přidali na cestu ještě dva další góly, když se nejprve po dalším centru prosadil O.Kozler a o pár minut později přidal svou druhou branku i J.Hromada.
SK Horní Bříza "B" - Olympie Kožlany 6 : 1 (1 : 1)
J.Švamberg ml. - Štrunc, J.Fiala (46. Souček), Šnajdr, Frank - Berbr, V.Švamberg, Kříž, O.Hurt (85. Beneš II) - Hromada, P.Jícha (80. P.Fiala)
V 7. kole jsme poprvé narazili. Možná to bylo tím, že se hrálo v neděli, možná několika absencemi (především v obraně), ale každopádně nás soupeř celý zápas přehrával a výsledek je reálným obrazem dění na hřišti. Přitom lepší začátek jsme si nemohli přát. Hned v 1. minutě zacentroval před branku O.Hurt a domácí stoper si míč srazil do vlastní sítě. Ovšem už po čtvrthodině mohlo být skóre obrácené. Nejprve náš gólman zneškodnil reflexivním zákrokem gólovou hlavičku po rohovém kopu, po chvíli závar před naší svatyní skončil rovněž v jeho rukavicích a do třetice mířil soupeř z otočky těsně nad. Hornobřízští vytrvale tlačili, především jejich standardky nás přiváděly do úzkých, ale naše často přetížená defenzíva dlouho odolávala. Tu a tam jsme se z tlaku vymanili a pokoušeli se o brejky, ale nepřesnostmi v kombinaci jsme se o své šance připravovali. Ve 36. minutě domácí přetavili svou převahu ve vyrovnání, když naši obrannou řadu překonali parádní kolmicí z poloviny hřiště a zabíhající útočník s přehledem obstřelil vyběhnuvšího J.Švamberga ml. Přesto jsme mohli jít do kabin spokojenější my, ale to bychom v samotném závěru poločasu nesměli pokazit brejk tří na jednoho přihrávkou do ofsajdu.
Po přestávce jsme museli kvůli zranění J.Fialy ještě více improvizovat v obraně a domácí toho při dnešní formě dokázali využít. Několikrát doslova rozebrali naši defenzívu a mezi 51. a 60. minutou třemi góly vesměs z bezprostřední blízkosti rozhodli o osudu utkání. Po tomto direktu se z naší hry vytratila bojovnost i týmový duch a někteří hráči určitě po očku sledovali časomíru, jak až příliš pomalu ukrajuje zbývající čas. Naopak soupeř si zápas užíval, s chutí pokračoval v útočení a výsledkem byly další dvě branky v naší síti - v 66. minutě zapadla k tyči utěšená střela z dálky a v 75. minutě L.Štrunc zbytečně fauloval ve vápně a z nařízené penalty Horní Bříza pečetila své vysoké vítězství. Zbytek utkání se dohrával už jen z povinnosti a závěrečný hvizd rozhodčího pro nás byl vysvobozením.
Olympie Kožlany - Sparta Sulkov 9 : 1 (3 : 0)
J.Švamberg ml. - Štrunc (22. Berbr), Šnajdr, J.Fiala - Holeček 57., V.Švamberg, Kříž, O.Hurt - Kozler
27.
41. (59. Souček
81.
88.) - Hromada, P.Jícha
10.
51.
63.
72.
Po nepříjemné prohře z minulého víkendu jsme si v domácím utkání chtěli spravit chuť, zvlášť když Sulkov údajně nepřijel v úplně plné sestavě.
Přestože ani naše řady nebyly zcela kompletní, hned od úvodního hvizdu jsme měli hru pod kontrolou. Chvíli jsme si sice rovnali mířidla, ale už v 10. minutě si P.Jícha naběhl na přetažený centr z levé strany a bez problémů přehlavičkoval stínujícího obránce - 1:0. Dál jsme na hřišti dominovali, a to i přes nepříjemné zranění L.Štrunce, který musel s roztrženým obočím do nemocnice. Na uklidňující branku jsme si museli počkat do 27. minuty, kdy O.Kozler napodobil P.Jíchu a identickým způsobem rozvlnil síť podruhé. A když tentýž hráč ve 41. minutě dorazil za gólmana vyraženou střelu, šli jsme do kabin s pohodlným tříbrankovým náskokem.
Pokud hosté doufali ve zdramatizování zápasu, jejich choutky už v 51. minutě utnul opět P.Jícha, který utekl obráncům a tvrdou střelou nedal brankáři šanci. Sulkovská obrana dál nestíhala a v 57. minutě si musela proti pronikajícímu O.Kozlerovi pomoci faulem, který z nařízené penalty potrestal J.Holeček. Za stavu 5:0 už nebylo o vítězi pochyb a šlo už jen o výši skóre. A naši hráči zůstávali při chuti. V 63. minutě se odhodlal ke střele O.Hurt, gólman sice míč vyrazil, ale u dorážky byl nejrychleji P.Jícha a po důrazném souboji s brankářem zkompletoval svůj hattrick. A stejný hráč se prosadil ještě v 72. minutě, kdy znovu pláchl sulkovské defenzívě a opět nekompromisně skóroval. V závěrečné desetiminutovce se pak nechal vidět i rozhodčí. Nejprve v 81. minutě posoudil jako nedovolený zákrok na pronikajícího O.Hurta a ani střídající M.Souček se z penalty nemýlil. O 4 minuty později na druhé straně O.Berbr skluzem zablokoval ojedinělou střelu soupeře, a ačkoliv se pohyboval snad metr od útočníka, ozvala se dost nepochopitelně píšťalka znovu. I hosté penaltu proměnili - pohříchu to byla za celé utkání snad jediná jejich střela na branku. Poslední slovo jsme ale nakonec měli my, když v 88. minutě utekl po levé straně M.Souček a z úhlu korunoval naše vysoké vítězství.
Sokol Dolní Bělá "B" - Olympie Kožlany 3 : 3 (1 : 0)
penalty 5 : 6
J.Švamberg ml. - Vlček, J.Švamberg st., Kříž, J.Fiala - Štrunc, Šnajdr 49., V.Švamberg
80., R.Vališ ml. (75. P.Fiala, 81. T.Hurt) - Kozler
89., Tupý
Ze hřiště aktuálně posledního celku tabulky jsme očekávali povinné tři body, bohužel toto předsevzetí nám zkomplikovala řada absencí, takže museli nastoupit i dva veteráni a tři rekonvalescenti (L.Štrunc, L.Tupý a T.Hurt). Přesto jsme si v průběhu první půle vypracovali trvalou optickou převahu, možná nám pomáhal i docela silný vítr v zádech, bohužel naše hra trpěla mnoha nepřesnostmi a postupně i nedostatečným pohybem. A tak dolnobělský brankář příliš práce neměl a musel řešit spíše centry do vápna, než nějaké nebezpečnější střely. Domácí protiakce v úvodu přicházely sporadicky, ovšem s přibývajícím časem soupeř stále častěji využíval otevřeného středu pole a nepříjemnými kolmicemi zaměstnával naši obranu. A ve 35. minutě šla Dolní Bělá dokonce do vedení - náš gólman v souboji s útočníkem neudržel centrovaný míč, rozhodčí faul nepískal a zmíněný útočník pohodlně uklidil míč do prázdné branky. S jednobrankovým mankem jsme také odcházeli do kabin.
A 3 minuty po přestávce bylo ještě hůř. Po nedůrazné a nepřesné rozehrávce našich obránců se domácí dostali k centru ze strany a nehlídaný střelec první branky rozvlnil síť podruhé. Až tento políček nás probudil. Hned po minutě přišel s odpovědí J.Šnajdr, který si zaběhl za obrannou linii na přesný pas L.Tupého a trefil přesně k tyči. V honbě za vyrovnáním jsme pokračovali v tlaku, postupně jsme hru více a více otevírali, ale k zakončení jsme se i nadále dostávali ztěžka, a když už, tak jsme stříleli nepřesně. Soupeř naopak neustále hrozil nepříjemnými kontry, takže se hra přelévala za strany na stranu a diváci se nenudili. O konečném výsledku se nakonec rozhodlo až v dramatickém závěru. V 80. minutě se v závaru před brankou nejlépe zorientoval V.Švamberg a propálil vše, co mu stálo v cestě - 2:2. Stále jsme věřili ve vítězný gól, ovšem v 88. minutě nás soupeř zmrazil třetí brankou - jak jinak než po centru ze strany, tentokrát zakončeném hlavičkou do protipohybu J.Švamberga ml. Užuž to vypadalo na blamáž, porážku však odmítl o minutu později O.Kozler, který se prosadil hlavou po rohovém kopu. Víc už jsme nestihli, a tak jsme si druhý bod zajistili alespoň v penaltovém rozstřelu. Stínem utkání bylo bohužel nepříjemné zranění P.Fialy, který si po necelých 5 minutách pobytu na hřišti přivodil zlomeninu nohy.
Olympie Kožlany - Sokol Kralovice "B" 8 : 0 (4 : 0)
J.Švamberg ml. - Beneš I, T.Hurt, Kříž, Štrunc - O.Hurt (60. Berbr), Tupý (73. Souček 75.), V.Švamberg
70., Hromada
3.
73. (81. Beneš II) - Šnajdr
24., P.Jícha
21.
39.
80. (88. Kozler)
V den státního svátku nás v domácím prostředí čekal i svátek fotbalový - zápas o první místo tabulky, navíc derby. Bohužel počasí příliš nespolupracovalo. Předchozí den hodně pršelo, takže terén byl značně podmáčený a dal se očekávat spíše boj než fotbalová krása.
Našemu mužstvu perfektně vyšel začátek utkání. Hned ve 3. minutě J.Šnajdr dobrým napadáním donutil k chybě kličkujícího kralovického gólmana, sebral mu míč a J.Hromada korunoval jeho práci střelou do prázdné branky. Brankář navíc musel kvůli zranění střídat. Tato situace nám psychicky pomohla, naši hráči si na hřišti věřili a svou rychlostí a kombinacemi dostávali soupeře pod tlak. Ve 21. minutě jsme pak svou převahu zúročili i gólově, když centr O.Hurta poslal hlavou do sítě P.Jícha. A když si o 3 minuty později zaběhl za beky J.Šnajdr a s notnou dávkou štěstí prostřelil náhradního brankáře potřetí, bylo jasné, že dnes o body nepřijdeme. Dál jsme se tlačili dopředu, J.Šnajdr mohl mít už do poločasu na svém kontě hattrick, kdyby své šance řešil s větší koncentrací. A tak si připsal ve 39. minutě alespoň další asistenci, když jeho střela z přímého kopu skončila na břevně a u dorážky byl nejdříve P.Jícha - 4:0. Kralovičtí se za celý poločas k ničemu vážnějšímu nedostali a J.Švamberg ml. si zahrál možná více nohama než rukama.`
Po přestávce jsme se chtěli mít hlavně na pozoru před zbytečně inkasovanou brankou, která by mohla vrátit hostům chuť. Trochu jsme se zatáhli, soupeř hru opticky vyrovnal, ale stále rozbitější terén mu dělal mnohem větší starosti než nám, takže jeho pokusy o ohrožení naší branky končily většinou hodně nepřesně a žádná z kralovických akcí neznamenala větší nebezpečí. Po 20 minutách jsme si pak vzali slovo opět my a během 10 minut nasypali odevzdanému soupeři další 4 branky. V 70. minutě se v závaru před brankou nejlépe zorientoval J.Šnajdr a nezištnou přihrávkou nabídl snadný gól V.Švambergovi. V 73 minutě úspěšně zakončil J.Hromada protiútok dvou na jednoho, v 75. minutě si našel ve vápně odražený míč střídající M.Souček a poslal ho přesně k tyči a v 80. minutě našel V.Švamberg chytře rozehraným přímým kopem P.Jíchu, který z první završil svůj hattrick a tím i naše vysoké vítězství.
Baník Kamenný Újezd - Olympie Kožlany 2 : 1 (0 : 0)
Kozler (46. J.Švamberg ml.) - Beneš, R.Vališ ml. (30. Berbr), Kříž, Štrunc (81. Souček) - O.Hurt (58. Holeček), Tupý, V.Švamberg 90., Hromada - Šnajdr, P.Jícha
Za velmi chladného mlhavého počasí jsme vyrazili do vzdálené destinace s cílem potvrdit vedoucí příčku dalšími 3 body. Zápas začal oboustranně opatrně. Obě mužstva se snažila o kombinační hru, ovšem akce domácích končily vesměs na naší dobře pracující defenzivě a snaha kožlanských barev narážela často na špatné zpracování míče, protože ač hřiště na první pohled vypadalo pěkně, bylo hodně nerovné. S přibývajícím časem jsme byli nebezpečnější, začaly se nám dařit průnikové přihrávky za obranu, bohužel ve finální fázi jsme zbytečně volili komplikovaná řešení, navíc soupeřův gólman chytal spolehlivě a jistě. Přesto šance ke skórování přišly. V největší z nich se objevil zhruba po půlhodině hry J.Šnajdr, který doslova "vykoupal" ve vápně dva obránce, ale když si mohl vybrat, kam míč z nějakých 7 metrů pošle, zvolil stejné místo jako brankář a nechal ho tak vyniknout. Ve slibné pozici se po přetaženém centru objevil i J.Hromada, jeho pohotová střela však skončila těsně nad břevnem. S blížící se přestávkou se pak osmělili i domácí a moc nechybělo, abychom prohrávali. Po kolmici přes střed naší obrany čelil O.Kozler nájezdu domácího útočníka, naštěstí vyšel ze souboje vítězně. A když jsme přežili i nepříjemné závary po následných rohových kopech, šla obě mužstva do kabin za bezbrankového stavu.
Úvodní minuty druhé půle nenasvědčovaly změně rozložení sil, ke zvratu ale došlo po 10 minutách. Nejprve J.Hromada po dravém průniku téměř od rohového praporku až k brance našel na malém vápně L.Tupého, který však nepochopitelně přestřelil zívající branku. A vzápětí přišel trest na druhé straně, když centr z hloubi pole našel na malém vápně nehlídaného útočníka, který neměl problém překonat hlavou střídajícího J.Švamberga ml. Vedoucí branka domácí nakopla, naopak do našich řad se začala vkrádat nervozita a nebyli jsme schopni přetlačit s chutí hrajícího bojovného soupeře. Výjimkou byla zhruba v 60. minutě akce P.Jíchy zakončená nadýchaným centrem před branku, kde ovšem střídající J.Holeček zblízka hlavou znovu minul prázdnou branku. V dalším průběhu nám nezbývalo než hru otevřít, ale míče odskakovaly, přihrávky byly příliš dlouhé a střely a centry blokovali bránící hráči. Na druhé straně Kameňák dostával více prostoru k útočení do rozhozené obrany, čehož často využíval, takže se hrálo nahoru-dolů, ovšem dlouho bez gólového efektu. Bohužel v 80. minutě jsme nebyli dostatečně důrazní ve vlastním vápně po rohovém kopu a domácí hráč nadvakrát protlačil míč k tyči naší branky. V tu chvíli spadly naše akcie téměř na nulu, ale kdyby o 5 minut později proměnil svůj samostatný únik V.Švamberg, šance na body by ještě byla! Ovšem domácí gólman podržel své mužstvo i tentokrát, a přestože ho v 90. minutě V.Švamberg přecejen hlavou překonal, na vyrovnání jsme už čas neměli a odjeli domů s prázdnou.
Sokol Pňovany - Olympie Kožlany 1 : 0 (0 : 0)
J.Švamberg ml. - R.Vališ ml., Kříž, T.Hurt, Štrunc - Holeček (42. Vladimirov), V.Švamberg, Šnajdr, O.Hurt - Hromada, P.Jícha (82. Berbr)
Po dvou týdnech nás čekala ještě delší cesta v ještě horším počasí k zápasu na mnohem horším hřišti. Bohužel silný studený vítr a hrbolatý terén s "kozojedským" sklonem od úvodního hvizdu dokonale eliminovaly výkonnostní rozdíl mezi oběma mužstvy. Neúnavně fandící domácí kotel viděl hlavně boj a množství nepřesností. S větrem v zádech a z kopce jsme byli přecejen nebezpečnější my, rychlost našich ofenzivních hráčů na pňovanskou obranu platila, ale ve finální fázi nám chyběl důraz a vůle prodrat se do zakončení. Ve dvou velkých šancích se ocitl aktivní J.Hromada, jeho pohotové střely ovšem soupeřův gólman zlikvidoval. Další pokusy končily vesměs mimo, a jak jsme s přibývajícím časem nebyli schopni skórovat, ubrali jsme na aktivitě a ke slovu se překvapivě dostali domácí, kteří začali využívat volnějšího prostoru ve středu hřiště a několikrát dostali naši defenzívu do úzkých. V závěrečných minutách jsme opět zabrali, ale bezbrankové skóre vydrželo až do přestávky.
Z kabiny se nikomu moc nechtělo, přesto jsme věřili, že je jen otázkou času, kdy se proti předposlednímu celku tabulky prosadíme. Bohužel hra do kopce a proti větru se ukázala nepříjemnější, než jsme čekali. K soupeřově brance jsme se dostávali hodně ztuha a v 56. minutě se stalo to, co jsme vůbec nechtěli. Po nedůsledném bránění u rohového praporku jsme díky sérii chyb nechali domácí prokombinovat se až na hranici našeho vápna, kde se útočník prosmýkl mezi obránci a šikovně přehodil vybíhajícího J.Švamberga ml. Vedoucí branka pňovanským hráčům vlila energii, naopak naše borce ještě více zmrazila. Míč najednou častěji odskakoval od nohy, kombinace vázla a začala se objevovat frustrace. Jedině snad neúnavný M.Vladimirov občas provětral soupeřovy řady a byl to právě on, kdo měl na kopačce vyrovnání. Nejprve po nepodařeném odkopu soupeřova brankáře pohotovým obloučkem vracel míč do opuštěné branky, bohužel vítr a drny vychýlily míč mimo tři tyče. Po chvíli se pak po závaru ocitl v nadějné pozici na hranici malého vápna, jeho střela však skončila na tělech pňovanských hráčů. S blížícím se závěrem se dopředu vysouvali i naši defenzivní hráči a každý obranný odkop domácích tak znamenal přečíslení, naštěstí už bez gólového efektu. Ovšem to nám nebylo moc platné, protože žádný velký závěrečný tlak se v našem podání nekonal a soupeř si bojovným výkonem cenné vítězství ubránil.
Olympie Kožlany - Svornost Hvozd 5 : 2 (4 : 0)
J.Švamberg ml. - R.Vališ ml. (88. J.Švamberg st.), Kříž 20., T.Hurt, Vlček (57. J.Fiala, 82. Beneš II) - R.Vališ st. (61. Holeček), V.Švamberg, Tupý
9.
45., Vladimirov - Šnajdr
76., P.Jícha
33.
Utkání s Hvozdem jsme kvůli podmáčenému hřišti nemohli odehrát v řádném termínu před 14 dny a k dohrávce jsme tak zamířili na umělku do Žihle. Tento povrch asi nikdo z hráčů příliš nemiluje, ale po pňovanském drnovišti to byl balzám a bylo znát, že rychlá kombinace po zemi nám svědčí mnohem více než nějaká nakopávaná. V úvodních minutách ovšem měli překvapivě trochu více ze hry hosté, několikrát se šikovně prokombinovali až před naši branku, ale v koncovce byli neškodní. Naopak my jsme už v 6. minutě předvedli rychlý brejk, na jehož konci byl L.Tupý a jeho chladnokrevné zakončení. Ještě pár dalších minut soupeř zlobil, ale postupně jsme ovládlo hru naše mužstvo. Obrana pracovala spolehlivě, navíc často zakládala kombinační akce, záložní řada hrála aktivně a její spolupráce s útočníky přinášela řadu příležitostí ke skórování. Ovšem ke druhému gólu jsme si pomohli standardkou - ve 20. minutě po našem rohu vyrazil proti odvrácenému míči T.Kříž a jeho parádní bomba placírkou (!) z dobrých 30 metrů zapadla přesně k tyči. Dvoubrankové vedení nám dodalo ještě více klidu, a když ve 33. minutě zakončil P.Jícha jednu z pohledných akcí třetí brankou a těsně před přestávkou po dalším rohu využil nabídky T.Hurta hlavou znovu L.Tupý, vypadalo to na debakl.
Příznivý poločasový stav sváděl k domněnce, že si v druhé půli v klidu zahrajeme fotbal, přidáme nějaké góly a dostatek prostoru dostanou i hráči z lavičky. Bohužel jsme ale nechali hrát hvozdecké a ti toho hned ve 49. minutě využili, když měl jejich záložník dost času si na vápně rozmyslet, co s balónem udělá, a pak ho poslat technickou střelou přesně k tyči. A když hosté dál zlobili a v 65. minutě se trefili podruhé, začala se do našich řad vkrádat nejistota a obava o výsledek. Naštěstí ale soupeřovým hráčům zřejmě došly síly a v 76. minutě nám navíc sami pomohli k pojišťovací brance, když obránce ve vápně nemotorně zahrál rukou a J.Šnajdr z nařízené penalty nezaváhal. Zbývající čtvrthodina se pak už dohrávala jen z povinnosti a obě mužstva ráda po závěrečném hvizdu rychle zamířila do vytopených kabin a vstříc zimní přestávce.
Tatran Třemošná "B" - Olympie Kožlany 2 : 2 (2 : 1)
penalty 3 : 4
J.Švamberg st. - J.Fiala (46. Vlček), Kříž, T.Hurt, Štrunc - R.Vališ ml. (80. J.Jícha), Šnajdr (72. Berbr), V.Švamberg, O.Hurt - Tupý 38.
61., Hromada
Během zimní přestávky jsme odehráli jediný přípravný zápas, navíc v hodně kombinované sestavě, takže forma mužstva před prvním ostrým zápasem byla otázkou. Také panovaly lehké obavy z kvality třemošenského hřiště, ale ty se naštěstí ukázaly jako zbytečné - terén sice nebyl ideální, ale s ohledem na roční období to nebylo tak hrozné.
V úvodních minutách jsme se především seznamovali s přírodním povrchem. Naše kombinace byly kostrbaté a domácí působili živěji, ale ani jim se směrem dopředu příliš nedařilo. Bohužel ale jejich první vážnější návštěva u naší branky znamenala v 9. minutě gól. Po kolmici za obranu se třemošenský hráč dostal až na malé vápno, kde měl dost času zamířit, ale nakonec se štěstím propasíroval míč J.Švambergovi mezi nohama. Inkasovaná branka nás probudila, postupně jsme začali přebírat taktovku do svých rukou, ale finální fáze hodně vázla a do větší šance jsme se nedostali. A tak přišel ve 26. minutě druhý trest, když R.Vališ ve snaze odvrátit centrovaný míč zamířil přesně k tyči vlastní branky. Za tohoto stavu se soupeř ještě více zatáhl, těžiště hry se přesunulo na jeho polovinu a konečně se začalo blýskat i před třemošenskou brankou. Nejprve po faulu na L.Tupého 2 metry uvnitř vápna nepochopitelně rozhodčí vytáhl míč před hranici šestnáctky, sám faulovaný pak z přímého kopu trefil tyč. Ale ve 36. minutě se už radoval, když zakončil rychlou kombinaci přesnou střelou k tyči.
Druhý poločas se nesl ve znamení naší snahy o vyrovnání. Domácím viditelně ubývaly síly a často horkotěžko čelili našim nájezdům. Sami se dopředu dostávali sporadicky a hrozili snad jen při ojedinělých standardkách. A náš tlak nakonec vedl k vyrovnání - v 61. minutě zatáhl míč do vápna J.Šnajdr a po jeho ideální nabídce L.Tupý střílel zblízka do odkryté branky. Samozřejmě jsme chtěli víc, útočili jsme zprava zleva, ale k vítězné brance jsme se nedopracovali. Naopak 5 minut před koncem nám zatrnulo, když třemošenský hráč po pasu z hloubi pole přehlavičkoval na hranici šestnáctky vybíhajícího J.Švamberga, míč naštěstí skončil mimo tyče. A tak utkání nakonec dospělo do penaltového rozstřelu, v němž jsme byli úspěšnější a odvezli si tak bod navíc.
Olympie Kožlany - DIOSS Nýřany "B" 4 : 1 (3 : 1)
J.Švamberg st. - J.Fiala, Kříž, T.Hurt 37., Štrunc - Berbr (85. Polcar), R.Vališ ml., Tupý, O.Hurt
44.
77. - Souček
30. (80. J.Jícha), Hromada (63. R.Vališ st.)
Abychom po zimě ještě pár dní pošetřili hřiště, odehráli jsme první jarní domácí utkání netradičně v pátek na umělce v Žihli. Museli jsme nahradit oba střední záložníky, takže naše sestava hodně omladila, nicméně kluci se své role zhostili se ctí a nakonec právě oni měli lví podíl na našem vítězství.
Od úvodního hvizdu jsme měli míč více na kopačkách, soupeř se k naší brance prakticky nedostával, ale i nýřanská defenzíva byla důsledná a prvních 20 minut se odehrávalo především ve středu hřiště bez větších šancí. V té největší se objevil O.Hurt, k němuž se míč odrazil po závaru ve vápně, jeho pohotová střela však jen vyprášila gólmanovi rukavice. Ovšem ve 26. minutě zčistajasna udeřilo na druhé straně. Rozhodčí po čistém (!) souboji O.Hurta se soupeřem věnoval Nýřanům standardku, po následném centru se nedohodli L.Tupý a vybíhající J.Švamberg a osamocený hráč hostí dorážel pohodlně do prázdné branky. Naštěstí naše odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Ve 30. minutě zatáhl míč po křídle O.Berbr a jeho přesný pas využil hlavou k vyrovnání M.Souček. Ještě veseleji bylo ve 37. minutě, kdy se míč po rohovém kopu odrazil na kopačku T.Hurta, který zamířil pohotově k tyči. Prakticky vzápětí jsme míč dotlačili do sítě potřetí, tentokrát ale sudí viděl nedovolené bránění gólmana. Přesto jsme do přestávky třetí gól přidali, když po další standardce důrazný O.Hurt skóroval zblízka hlavou.
Pokud měl soupeř v úmyslu po pauze utkání zdramatizovat, tak jsme ho k tomu vůbec nepustili. Už v průběhu první půle se posunul z obrany do zálohy T.Kříž, kde jsme tak měli početní i herní převahu. A právě on mohl brzy naše vedení navýšit, když se ocitl sám na malém vápně, ale jeho střela ze vzduchu mířila přímo do gólmana. O pár minut později nám rozhodčí "ukradl" druhý gól, když nepostřehl, že se míč po parádní dalekonosné střele R.Vališe ml. odrazil od břevna za brankovou čáru. Nýřanští se v této fázi zápasu pokoušeli překonat naši obrannou linii kolmými přihrávkami do běhu, ale ty si náš gólman většinou pohlídal nebo si s nimi poradili naši beci. A když nevyužili ani žádnou z několika standardek, rozvlnila se v 77. minutě síť za jejich brankářem, když se přesnou střelou k tyči prosadil podruhé O.Hurt. Tato branka soupeře zlomila a zbytek zápasu se dohrával jen z povinnosti. A když J.Švamberg v závěru zlikvidoval šanci útočníka, který si zaběhl za naši obranu, skóre se už do závěrečného hvizdu nezměnilo.
Sokol Dobříč - Olympie Kožlany 5 : 1 (1 : 0)
J.Švamberg st. - Vlček, J.Jícha, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, V.Švamberg, Kříž, Holeček (55. R.Vališ ml.) - Souček, Tupý 60.
Znovu hodně okleštěná sestava, navíc tři dorostenci s předchozím utkáním v nohou, to nebyla úplně komfortní situace před zápasem s nepříjemným soupeřem z čela tabulky.
Přesto se úvodní minuty odehrávaly v naší režii. S větrem v zádech jsme celkem dobře kombinovali, ovšem byli jsme jaloví v koncovce - drtivá většina našich akcí končila před vápnem domácích, ať už špatnou přihrávkou nebo nepřesným zakončením. Soupeř se soustředil hlavně na obranu, ale když získal míč, také se snažil hrát po zemi a pokoušel se překonat naši defenzívu kolmými přihrávkami na rychlé útočníky. To se mu dlouho příliš nedařilo, bohužel jsme mu podobné situace občas nabídli i vlastními chybami v rozehrávce. J.Švamberg dvakrát unikající útočníky vychytal, ovšem ve 39. minutě už po rychlé střele bodlem kapituloval. Do přestávky ještě zlikvidoval další nebezpečnou střelu pod břevno, a když jediný náš nebezpečnější pokus z kopačky L.Tupého v síti neskončil, odcházeli jsme do kabin s jednogólovým mankem.
V druhé půli jsme se chtěli soustředit hlavně na důslednější zachytávání dobříčských brejků a samozřejmě pokusit se rychle vyrovnat. Bohužel ani jedno se nepodařilo. Naopak domácí 3 brankami během 10 minut utkání rozhodli. Hned ve 47. minutě utekl útočník L.Štruncovi, z úhlu se neatakován dostal až před našeho gólmana a zvýšil na 2:0. O pět minut později situace jako přes kopírák - 3:0. A když v 55. minutě naše obrana ztratila míč na vlastním vápně a atakující soupeř našeho brankáře překvapil střelou pod nohy, bylo vymalováno. Paradoxně až za této situace jsme začali zase hrát, v 60. minutě dokonce L.Tupý hlavou snížil, ale to byla naše labutí píseň. Ve zbývající půlhodině jsme marně dobývali domácí obranu, Dobříč si výsledek v poklidu hlídala a naše úsilí bylo s přibývajícím časem a ubývajícími silami slabší a slabší. A tak jsme ještě v 85. minutě dostali na cestu domů pátý gól, ovšem to už byla jen kosmetická úprava konečného výsledku.
Viktoria Úlice - Olympie Kožlany 0 : 3 (0 : 2)
J.Švamberg st. - J.Fiala (84. Souček), Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, V.Švamberg, Tupý, Holeček 53. - Šnajdr
18., P.Jícha
40. (78. J.Jícha)
K dalšímu utkání s mužstvem ze špičky tabulky jsme jeli na druhou stranu okresu do Úlic, kde jsme chtěli odčinit debakl z Dobříče.
Na hrbolatém "letišti" se od úvodních minut hrálo spíše podle našich not. Kvůli terénu jsme se snažili o co nejjednodušší kombinace, obránci posílali míč co nejrychleji do křídel nebo na nabíhající útočníky, kteří měli za úkol co nejčastěji zakončovat. V první šanci se ocitl navrátilec do sestavy P.Jícha, jehož bodlo však skončilo vysoko nad. Ale v 18. minutě už naše taktika slavila úspěch - T.Kříž narýsoval parádní pas za obranu na rozběhnutého J.Šnajdra a druhý rekonvalescent efektním obloučkem pokořil vybíhajícího gólmana. Až po inkasované brance domácí, kteří si přecejen lépe rozuměli s nerovným hřištěm, přidali na aktivitě, začali roztahovat hru do stran a následnými kolmicemi na rychlé křídelníky několikrát zahrozili, v koncovce se ale naštěstí prosadit nedokázali. My jsme se nemuseli nikam hnát, čekali jsme na chyby soupeře a ty přicházely. P.Jícha a L.Tupým ještě ve svých šancích neuspěli, ale ve 40. minutě si prvně jmenovaný zaběhl za obranu a chladnokrevně zvýšil na poločasových 0:2.
Po návratu z kabin nás Úlice přitlačily, několik minut nám nepříjemně zatápěly, ale několik závarů ve vápně jsme ubránili a co prošlo, to pochytal J.Švamberg. V 53. minutě pak domácí nadšení zchladil J.Holeček, který po individuální akci napřáhl z hranice vápna a míč poslal přesně pod břevno - 0:3. Soupeř to ještě chvíli zkoušel, ale jeho úsilí postupně uvadalo a my jsme dostali zápas opět pod kontrolu. Většinu času jsme drželi míč na svých kopačkách daleko od své branky, tu a tam jsme se dostali i do šance, ale nějakou nebezpečnější střelu domácí gólman řešit nemusel. Úličtí se úplně nevzdávali, určitě nechtěli vyjít střelecky naprázdno, ale naše defenzíva si počínala zodpovědně a první jarní čisté konto nakonec uhájila. Emoce do jinak poklidného finiše přinesla situace těsně před závěrečným hvizdem, kdy se soupeř po důrazném souboji s T.Křížem marně dožadoval penalty a oba rozhádané kohouty pak od sebe museli spoluhráči oddělovat ještě při odchodu do kabin.
Olympie Kožlany - Sokol Manětín 7 : 1 (5 : 1)
J.Švamberg st. - Vlček (75. J.Jícha), J.Fiala, Kříž, Štrunc - Holeček 25. (55. O.Hurt), Tupý
13. (65. Berbr), V.Švamberg, Hromada
47. - Šnajdr
32. (77. Rataj), P.Jícha
22.
41.
55. (65. Souček)
Až v pátém jarním kole jsme konečně nastoupili před vlastními fanoušky, a to i do třetice s mužstvem atakujícím postupové pozice. Navíc podzimní utkání v Manětíně končilo v hodně vyhecované atmosféře, takže se dal očekávat těžký duel.
Po úvodním oťukávání se však brzy misky vah překlopily bezpečně na naši stranu. Především směrem dopředu jsme byli jasně lepší a naši ofenzivní hráči vymýšleli jednu akci za druhou. Už ve 13. minutě připravil J.Šnajdr po průniku do vápna snadnou pozici pro L.Tupého, na jehož pohotovou střelu gólman nestihl reagovat. Dvě minuty na to sice soupeř z ojedinělé akce vyrovnal, když po dlouhém nákopu tři naši beci neubránili jediného útočníka a ten pohotově přehodil vystoupeného J.Švamberga, ale hned ve 22. minutě jsme opět strhli vedení na svou stranu, když se za obranu dostal P.Jícha a nedal brankáři šanci. Po chvíli nabídl náš gólman hostům šanci k dalšímu vyrovnání nepodařeným odkopem, ale míč po dalekonosném pokusu tentokrát skončil naštěstí na břevně a tím se výčet manětínských gólovek uzavřel. Naopak my jsme nenechali soupeřovu obranu vydechnout a skóre se v pravidelných intervalech navyšovalo. Ve 25. minutě narýsoval V.Švamberg parádní kolmici mezi beky a nabíhající J.Holeček neměl problém skórovat. Ve 32. minutě se hostující obranou prokličkoval J.Šnajdr, obešel i brankáře a zakončoval do prázdné branky. Poslední slovo si pak vzal ve 41. minutě podruhé P.Jícha a uzavřel poločasový výsledek na 5:1.
A jak jsme před přestávkou končili, tak jsme po přestávce pokračovali. Hned ve 47. minutě opět dostali naši hráči dostatek prostoru ve vápně soupeře a dobývání branky ukončil nekompromisní dorážkou J.Hromada. A i v 55. minutě manětínská obrana jen přihlížela, jak se po centru T.Kříže hned tři naši hráči ocitli nehlídaní na malém vápně - první dvě střely ještě brankář zázračně vyrazil, ale pak se vyšplhal do výšky P.Jícha a jeho nůžky rozvlnily síť posedmé. Za tohoto stavu na hřiště postupně naskočili všichni dnešní náhradníci a i oni z větší části navázali na výkon svých předchůdců. Bohužel už nebyli tak efektivní, takže se rozjetý brankostroj zastavil, přestože šance přicházely. M.Souček však při svém nájezdu mířil vysoko nad, hlavička J.Jíchy skončila těsně vedle a křídelním náběhům O.Berbra a O.Hurta chyběla lepší koncovka. Ačkoliv se tedy diváci dalších branek nedočkali, museli po jasném a zaslouženém vítězství našich barev odcházet domů spokojeni.
Sokol Hunčice - Olympie Kožlany 3 : 4 (1 : 3)
J.Švamberg st. - J.Fiala (50. Souček), Kříž 67., T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, Tupý, V.Švamberg, Hromada - Šnajdr
9.
12.
25., P.Jícha
Domácí na nás hned od začátku utkání vyrukovali s tvrdou hrou, na což jsme však zareagovali tím nejlepším možným způsobem - rychlými brankami. Už v 9. minutě si skrz obranu prohodil míč J.Šnajdr, po samostatném nájezdu doslova ukličkoval brankáře a poslal nás do vedení. Hunčičtí hráči vehementně reklamovali ofsajd P.Jíchy, který však do hry nezasáhl, a sudí musel být hodně shovívavý, aby nezačal rozdávat červené karty. Hned o 3 minuty později dostal ve skrumáži zákeřnou ránu pěstí do zad P.Jícha a pozorný rozhodčí nařídil penaltu. Střelu L.Tupého sice gólman zneškodnil, ale k vyraženému míči se nejdříve dostal J.Šnajdr a zvýšil na 0:2. Až za tohoto stavu soupeř předvedl několik jednoduchých akcí směrem dopředu, vybojoval několik standardek a jednu z nich úspěšně zakončil ve 20. minutě tvrdou střelou ze 17 metrů přímo do šibenice. Ovšem po dalších 5 minutách se domácí obranou opět prohnal J.Šnajdr a nekompromisní ranou pod víko završil svůj hattrick. Pak se hra opticky vyrovnala, šancí i emocí ubylo, ovšem ve 37. minutě si hunčický útočník ve vápně naběhl do trojice bránících hráčů a sudí tento střet posoudil jako faul. K nařízené penaltě se postavil sám postižený, ale J.Švamberg jeho pokus za svá záda nepustil! Zdálo se, že tato situace domácí hodně srazila, ale šlo o pověstné ticho před bouří.
Po přestávce na nás totiž Hunčice vlétly jako vyměněné a na "svoji" branku u kabin se hnaly za vyrovnáním. Jejich sebevědomí ještě vzrostlo, když hned ve 48. minutě poslaly na J.Švamberga další tvrdou a přesnou navštívenku z přímého kopu - 2:3. Vzápětí se navíc zranil J.Fiala, do obrany se zatáhl J.Šnajdr, čímž utrpěla naše útočná síla a i soupeřovi obránci si dovolili víc směrem dopředu. K naší brance létal jeden míč za druhým, jednou nás po hlavičce domácích zachránilo břevno, ale v 60. minutě už udeřilo, když si hunčický hráč naběhl na kolmici za obranu, obešel i našeho brankáře a z úhlu vyrovnal. V tuto chvíli to s našimi šancemi na body nevypadalo moc dobře, zdálo se, že nám v teplém počasí rychleji ubývají síly, ale v 67. minutě jsme po ojedinělém rohu opět strhli vedení na svou stranu - po opakovaném centru V.Švamberga se míč odrazil na hranici vápna k T.Křížovi, který z voleje propálil vše, co mu stálo v cestě. Vstřelený gól nás opět postavil na nohy, domácími naopak viditelně otřásl. Znovu přitvrdili, ale také se stále častěji pouštěli do diskusí s námi i s rozhodčím, což nakonec v 75. minutě vyvrcholilo vyloučením "nejaktivnějšího" hunčického hráče. V oslabení už nebyl soupeř tak nebezpečný, naše obrana ho už k ničemu nepouštěla, naopak na druhé straně měli na noze pojišťovací branku M.Souček a P.Jícha. Ani jeden neuspěl, ale když J.Švamberg v samotném závěru zlikvidoval včasným vyběhnutím asi jedinou větší šanci soupeře k vyrovnání, dotáhli jsme přesto utkání do vítězného konce.
Olympie Kožlany - SK Horní Bříza"B" 3 : 2 (3 : 2)
J.Švamberg st. - R.Vališ st., Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt 30. (52. Souček), V.Švamberg, Holeček (76. R.Vališ ml.), Hromada
5. - Šnajdr
2. (78. J.Jícha), P.Jícha
Utkání s béčkem Horní Břízy bylo šlágrem kola, vždyť proti sobě vyběhla první dvě mužstva tabulky, která od sebe dělil pouhopouhý bod.
Náš cíl byl jasný - nejen se vítězstvím odpoutat od svého soupeře, ale také mu vrátit nepříjemný podzimní debakl. A úvod nám vyšel náramně! Už ve 2. minutě dostal J.Šnajdr přesnou nahrávku ve vápně a z první zamířil přesně k tyči. O tři minuty později se náš střelec změnil v nahrávače a jeho nabídku z obdobné pozice proměnil J.Hromada v druhý gól. Rychlé vedení nás uklidnilo, ale ani hosté nezačali nijak panikařit. Obě mužstva se snažila hrát po zemi, držet míč na svých kopačkách a využít každou příležitost k útočnému výpadu. O něco úspěšnější jsme v tomto směru byli my. Aktivní J.Šnajdr sice dvakrát sám proti gólmanovi neuspěl, ale ve 30. minutě se kolem svého strážce šikovně obtočil O.Hurt a z 10 metrů zkušeně uklidil míč k tyči - 3:0. V tuto chvíli jsme možná podlehli dojmu, že už zápas v pohodě dohrajeme, ale stačily 2 minuty a vše bylo jinak. Ve 36. minutě se soupeři naskytla možnost přímého kopu z hranice vápna, čehož přesnou střelou využil ke snížení. O dvě minuty později pak J.Švamberg neudržel jedovatou střelu z 20 metrů a trestuhodně osamocený útočník pohotově dorazil míč do sítě - 3:2. Do našich řad se najednou začala vkrádat nervozita a přestávka nám přišla velice vhod.
Do druhé půle obě mužstva vstoupila aktivně, hra se přelévala ze strany na stranu a diváci se rozhodně nenudili. Lehkou optickou převahu si vypracovali hosté, ale naše defenzíva pracovala spolehlivě, ikdyž občas měla problémy s rychlými náběhy krajních hráčů. Největší nebezpečí pro naši branku znamenaly nepříjemné centry ze standardek, po nichž se soupeř několikrát dostal k zakončení, ovšem dvě nejnadějnější hlavičky zlikvidoval reflexivními zákroky J.Švamberg a o zbytek se postarala obětavá obrana. S přibývajícím časem Horní Bříza v honbě za vyrovnáním stále více otevírala zadní vrátka, což byla voda na mlýn našim útočníkům, kteří si připravili několik stoprocentních šancí. Bohužel P.Jícha nedokázal z úhlu srovnat svá mířidla, hostující brankář pak doslova čaroval při hlavičce J.Šnajdra z malého vápna a z podobné vzdálenosti ho nepřekonal ani střídající J.Jícha. Až do závěrečného hvizdu tak mohl soupeř živit naději na remízu, v hektickém závěru jeho akce podporoval dokonce i gólman, nicméně branka už nepadla a my jsme uhájili velmi cenné vítězství.
Sparta Sulkov - Olympie Kožlany 2 : 2 (1 : 0)
penalty 4 : 1
J.Švamberg st. - Berbr, Kříž, T.Hurt, Štrunc 71. - O.Hurt, V.Švamberg
67., Tupý (55. J.Jícha), Hromada - Šnajdr, Souček
Bohužel se začíná stávat smutným pravidlem, že na venkovní zápasy se kupí omluvenky a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Jasné podzimní vítězství možná mohlo svádět k domněnce, že nás čeká lehké utkání, ale Sulkov si dosud na jaře nevedl vůbec špatně a doma dokonce ještě neztratil ani bod.
První minuty se v teplém počasí nesly ve znamení vzájemného oťukávání, hrálo se hlavně ve středu hřiště a ani jedno z mužstev se dlouho nedokázalo dostat přes defenzivní blok soupeře do vážnější šance. Zhruba po čtvrthodině se začalo blýskat před sulkovskou brankou, ale naši střelci měli hodně vychýlenou mušku, ve dvou případech - po hlavičce J.Hromady a po chybné rozehrávce vlastních obránců - se pak vytáhl domácí gólman. Asi od 25. minuty se naopak začal více prosazovat soupeř. Několik závarů jsme zvládli, ale ve 35. minutě jsme faulovali na hranici vápna a počtvrté během posledních 3 zápasů jsme inkasovali z přímého kopu. Domácí byli na koni a ve zbytku první půle nás k ničemu závažnějšímu nepustili.
Po přestávce jsme marně hledali recept na zodpovědnou sulkovskou defenzivu, naopak několik nepříjemností musela v úvodních minutách řešit naše obrana. Síly ubývaly, navíc se brzy zranil L.Tupý a měli jsme tak dostřídáno. Soupeř naštěstí neměl na lavičce vůbec nikoho, byl na tom tedy se silami podobně, takže tempo upadalo a šance se rodily převážně po standardních situacích. A stalo se tak i v 67. minutě - i my jsme dostali příležitost zahrávat přímý kop z nějakých 18 metrů a V.Švamberg propálil děravou zeď - 1:1. A za 4 minuty bylo ještě veseleji, když tečovanou střelu M.Součka uklidil do sítě nekompromisní dorážkou L.Štrunc. Nečekaný rychlý obrat nás nakopl, domácí však nesložili zbraně a o další 4 minuty později skóre opět srovnali, když útočník dostal v našem vápně trochu více prostoru a na jeho střelu o tyč J.Švamberg nedosáhl. Po divoké desetiminutovce se hra opět uklidnila, a když střela z dalšího přímého kopu jen zaduněla o břevno naší branky, diváci už další gól neviděli a došlo na penaltový rozstřel. V něm první dva naši střelci neuspěli, a protože domácí exekutoři byli neomylní, dodatečný bod zůstal v Sulkově.
Olympie Kožlany - Sokol Dolní Bělá "B" 4 : 1 (3 : 0)
J.Švamberg st. - Vlček, Kříž, T.Hurt, Štrunc (79. J.Fiala) - O.Hurt, Berbr (86. J.Jícha), Šnajdr 12.
50., Holeček - Hromada (82. Souček), P.Jícha
14.
31.
Přestože tomu postavení soupeře v tabulce (9. místo) na první pohled nenapovídalo, čekal nás souboj s dosud nejúspěšnějším mužstvem jarní části sezóny. Navíc jsme v dolnobělské sestavě zaznamenali několik tváří, které jsme pravidelně potkávali v dresu áčka, takže nebylo radno cokoliv podceňovat.
Od prvních minut bylo jasné, že oba soupeři preferují kombinaci po zemi a že to dnes tedy nebude žádná nakopávaná. V úvodu jsme byli trochu aktivnější my, a to především díky napadání soupeřovy rozehrávky, naopak naši obránci měli většinou dost času něco vymyslet, ovšem ne vždy měli dostatečnou podporu spoluhráčů. Přesto jsme se záhy prosadili gólově. Ve 12. minutě zacentroval zprava O.Berbr a J.Šnajdr nadvakrát zblízka překonal brankáře hostů. O dvě minuty později zatáhl míč znovu po pravé straně J.Vlček a jeho centr tentokrát uklidil do sítě hlavou P.Jícha. S dvoubrankovým vedením v zádech se nám samozřejmě hned hrálo lépe, nemuseli jsme se nikam hnát a soupeře jsme celkem bez problémů drželi na distanc, takže náš gólman si zahrál mnohem více nohama než rukama. To jeho protějšek se musel mít neustále na pozoru. Několikrát mi prosvištěl míč kolem branky, ale ve 31. minutě už ho tahal ze sítě potřetí - J.Šnajdr na sebe na hranici vápna natáhl dva obránce, aby pak nezištnou patičkou vybídl ke skórování osamoceného P.Jíchu. Těsně před přestávkou pak poprvé zahrozila Dolní Bělá, když centrovaný míč propadl až na malé vápno k volnému útočníkovi, jeho pokus však J.Švamberg pohotově zneškodnil.
Na začátku druhé půle se obraz hry nezměnil, ikdyž hosté lehce přitvrdili, což především J.Šnajdr nenesl úplně lehce. Ovšem v 50. minutě přišel s tou nejlepší odpovědí, když vystihl rozehrávku obránců, všem utekl, udělal kličku brankáři a dovedl míč až do sítě. Zdálo se být rozhodnuto, ale v 64. minutě přišla malá komplikace, když během kombinace naší defenzívy dostal T.Kříž přihrávku vzduchem, míč se mi od země odrazil do ruky, a protože stál uvnitř vápna, byla z toho penalta - přitom se hosté míče vůbec nedotkli! Tento náš dárek soupeře přecejen povzbudil, hráči viditelně ožili a ze své aktivity vytěžili několik standardek, ovšem když už se dostali k zakončení, našli připravené rukavice J.Švamberga. S blížícím se závěrem jsme pak opět dostali utkání pod kontrolu a v poklidu ho dovedli do vítězného konce.
Sokol Kralovice "B" - Olympie Kožlany 0 : 2 (0 : 0)
J.Švamberg st. - Berbr, Kříž, T.Hurt, J.Fiala (56. J.Jícha) - O.Hurt 57. (69. Souček), Tupý, V.Švamberg (56. Holeček), Hromada - Šnajdr, P.Jícha
68.
Stejně jako na podzim bylo derby soubojem prvních dvou celků tabulky a i tentokrát nastupovali v pozici lídra hosté. Letní počasí přilákalo podle očekávání početnou diváckou kulisu, která se jistě těšila na pohledný fotbal.
Bohužel v první půli na hřišti příliš krásy k vidění nebylo. Na některé naše hráče možná dolehla důležitost a prestiž dnešního utkání - naše hra byla plná často jednoduchých ztrát míče, kombinace vázla a ani individuálně to většinou přes zodpovědnou domácí obranu nešlo. Kralovičtí začali opatrně, nikam se nehnali, ale postupně se začali prezentovat přesnější hrou a především po levé straně podnikali nepříjemné průniky. Naše defenzíva si ale s většinou soupeřových akcí poradila a co prošlo, to pochytal náš gólman. Jeho protějšek v první půli příliš práce neměl, za zmínku stojí snad jen jeho souboj s nabíhajícím J.Hromadou, po němž jsme se marně dožadovali penalty, a hlavička T.Hurta, která mířila brankáři přímo do náruče. První poločas tak skončil bez větších šancí.
Ani po přestávce to nevypadalo na nějaký ofenzivní festival, ale po 10 minutách začalo být přecejen rušněji. Nejprve nám během několika desítek sekund kvůli zranění vypadli hned dva hráči a bylo otázkou, jak se jejich náhradníci adaptují na nezvyklých postech. Ovšem hned po minutě svého pobytu na hřišti se mohli radovat z vedoucí branky - domácí brankář chyboval po centru L.Tupého, u vyraženého míče byl nejdříve důrazný O.Hurt a nadvakrát ho propasíroval do sítě. A v 68. minutě bylo ještě veseleji - výkop J.Švamberga od branky prodloužil L.Tupý hlavou na nabíhajícího P.Jíchu a ten sám proti gólmanovi nezaváhal - 0:2. Za tohoto stavu vrhl soupeř všechny síly do útoku, vepředu nechával často tři až čtyři hráče, takže se naši obránci museli mít hodně na pozoru. Kralovičtí se přesto do několika šancí dostali, ale když už trefili branku, vylámali si pokaždé zuby na našem gólmanovi - ať už to byla prudká tečovaná střela z 10 metrů, hlavička z malého vápna nebo pokus osamoceného útočníka po kolmici za naší obrannou linii. Na druhé straně nám se logicky otevíraly možnosti zaútočit do otevřené obrany, takže i před soupeřovou brankou se občas zablýsklo, ale když P.Jícha mířil ve slibné pozici hodně mimo a v samotném závěru neproměnil své sólo téměř z poloviny hřiště J.Holeček, diváci se už další branky nedočkali a my jsme si tak odvezli veledůležité 3 body.
Olympie Kožlany - Baník Kamenný Újezd 8 : 0 (5 : 0)
J.Švamberg st. - J.Fiala (60. J.Jícha), Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, Berbr 9., Šnajdr
30., Holeček
18.
36.
61.- Tupý
38.
75.
86., Hromada
Po delší době jsme narazili na soupeře, kterému se na jaře nedaří. Navzdory prořídlé sestavě jsme nehodlali nic podcenit a nakonec jsme z utkání udělali jednoznačnou záležitost.
Hosté nastoupili pouze v deseti a několik minut trvalo, než jim dorazil jedenáctý hráč. Už během této fáze jsme pevně převzali taktovku do svých rukou, ale góly začaly padat až proti jedenácti. V 9. minutě se uvolnil u rohového praporku J.Fiala a jeho přesný centr našel na malém vápně hlavu zapomenutého O.Berbra - 1:0. Pak se do role největšího spalovače šancí pasoval J.Hromada, když dvakrát v krátké době přestřelil prázdnou branku, ale druhý gól přesto brzy přišel - v 18. minutě si na kolmici od L.Štrunce zaběhl J.Holeček a nedal gólmanovi šanci. Soupeř ohrozil naši branku jen jedinkrát, když chtěl z dálky překvapit vysunutého J.Švamberga, míč však skončil mimo tyče. Jinak jsem hru dál ovládali my a šance střídala šanci. Definitivně jsme pak zápas rozhodli v průběhu poslední čtvrthodiny první půle. Ve 30. minutě vystihl J.Šnajdr rozehrávku hostující obrany a pohotovou střelou z 20 metrů k tyči zvýšil na 3:0. Ve 36. minutě už konečně trefil branku i J.Hromada, jeho pokus brankář sice kryl, ale dorážka J.Holečka už v síti skončila. A o dvě minuty později pláchli obraně Kameňáku oba naši útočníci a L.Tupý po ideální nabídce J.Hromady skóroval do prázdné branky.
Druhý poločas už se hrál jen z povinnosti. Soupeř evidentně myslel hlavně na to, aby dostal co nejméně branek, a nás vývoj zápasu nenutil hrát naplno. Přesto jsme stále na hřišti dominovali, ale v koncovce už občas chybělo více koncentrace i trochu toho štěstí - snad čtyřikrát jsme trefili tyč (J.Holeček, J.Šnajdr a hned 2x smolař J.Hromada). Diváci se však dalších gólů dočkali i tak. V 61. minutě završil svůj hattrick pěknou střelou k tyči J.Holeček a během poslední čtvrthodiny se dvakrát objevil za obrannou linií osamocený L.Tupý a i on si připsal hattrick - jednou dovedl míč po kličce gólmanovi až do sítě a podruhé brankáře potupil jesličkami. Pak už se sudímu hostů zželelo, po jejich opakovaných žádostech utkání ukončil o několik minut dříve a tím je možná uchránil od ještě potupnějšího výsledku.
Svornost Hvozd - Olympie Kožlany 3 : 1 (1 : 1)
J.Švamberg st. - Vlček, Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, Tupý (70. J.Jícha), Berbr, Rataj - Hromada, P.Jícha
Na hřišti předposledního mužstva soutěže jsme si už mohli s předstihem definitivně zajistit návrat do okresního přeboru. Stačila maličkost - jakýkoliv bodový zisk. Bohužel díky zraněním a několika dalším absencím jsme sestavu látali, jak to jen šlo, a výsledek podle toho nakonec vypadal.
Několikaminutové čekání na rozhodčího nám uškodilo a dlouho jsme se nemohli dostat do tempa. Naopak o záchranu bojující domácí hráli důrazně a jednoduše, což na nás platilo. Během úvodní desetiminutovky jsme jim nechávali hodně prostoru ve středu hřiště a oni toho využívali k nebezpečným kolmicím na rychlé útočníky. Dva brejky ještě neproměnili, ale napotřetí už v 9. minutě uspěli. Navíc jsme brzy pochopili, že dnes nás rozhodčí rozhodně nepodrží. Jeho "sympatie" k soupeřovi se naplno projevily zhruba ve 20. minutě, kdy po herecké etudě hráče Hvozdu v našem vápně bez váhání nařídil penaltu, kterou však exekutor poslal metr vedle. Tento okamžik nás povzbudil, a přestože náš projev byl dál hodně neurovnaný, přece jen jsme se častěji dostávali na dostřel hvozdecké branky - bohužel naše střely končily vesměs hodně mimo tyče. Nakonec jsme se ale vyrovnání dočkali a bylo to hodně kuriózní - ve 34. minutě domácí brankář ve snaze rychle rozehrát poslal svůj výkop přímo na L.Tupého, který okamžitě hlavou zamířil z 20 metrů na opuštěnou branku a stínující bek už míč vytěsnit nedokázal. Nerozhodný stav pak vydržel až do konce poločasu.
Po přestávce jsme spoléhali na to, že bychom měli mít díky mnohem nižšímu věkovému průměru více sil, ale sami jsme domácí posadili na koně. Už v 50. minutě jsme totiž po chybné rozehrávce propadli v obraně, nechali tři hráče zakombinovat ve vápně a na následné zakončení J.Švamberg nedosáhl. Znovu jsme museli dotahovat, ale chyběla invence i větší bojovnost. Navíc se spustil nepříjemný hustý déšť, hra se kouskovala, a to vše vyhovovalo vedoucímu mužstvu. Logicky jsme postupem času mysleli především na ofenzívu, což soupeři otevíralo cestu k brejkům, ty však nedokázal přetavit v pojišťovací gól. I tak jsme ale nakonec inkasovali potřetí, když v 62. minutě důsledný útočník využil nedůrazného bránění po dlouhém pasu a pohotovou střelou překvapil našeho vybíhajícího gólmana. Za tohoto stavu se do našich řad viditelně začala vkrádat rezignace, navíc nám případný závěrečný nápor narušila bouřka, během níž poslal sudí obě mužstva na několik minut pod střechu. Po pauze už domácí žádné potíže nepřipustili a ve zbývající desetiminutovce své vítězství bez problémů uhájili.
Paradoxně i přes porážku a nejhorší jarní výkon se nakonec postup stal skutečností díky porážce Dobříče, která nás jako jediná ještě mohla z postupové pozice sesadit ...
Olympie Kožlany - Sokol Pňovany 3 : 1 (1 : 1)
J.Švamberg st. - Vlček, Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt (78. J.Jícha), Šnajdr, Berbr, Holeček 58. - Hromada
30. (77. Souček), P.Jícha
75.
V závěrečném utkání sezóny jsme přivítali poslední mužstvo tabulky. Ani jednomu z mužstev už o nic nešlo, my jsme měli postup zajištěný a o pňovanském sestupu se také rozhodlo mnohem dříve.
Od úvodního hvizdu jsme potvrzovali roli favorita, byli jsme fotbalovější a v první dvacetiminutovce se vše podstatné odehrávalo před soupeřovou brankou. Hostující obranu nejvíce zaměstnávali J.Hromada, J.Holeček a především tradičně J.Šnajdr, který byl okopáván jako brambory, ovšem sudí byl značně benevolentní, což korunoval odpískáním nepřímého kopu za faul v pňovanském vápně! Hrozili jsme většinou střelami ze střední vzdálenosti, ale soupeřův brankář chytal spolehlivě. Bohužel jsme postupně ubrali na pohybu a možná si mysleli, že se hosté porazí sami. A tak ve 20. minutě přišel jako blesk z čistého nebe gól v naší síti. Pňovanský hráč využil volnosti před vápnem a střelou k tyči přes clonícího obránce zaskočil J.Švamberga. Nepříznivý stav nás opět probudil. Vyrovnání měl na noze P.Jícha, proti jeho pohotovému voleji však gólman vytáhl parádní robinzonádu. Ale ve 30. minutě už se síť vlnila, když se z úhlu k protější tyči trefil J.Hromada. Nerozhodný stav pak vydržel až do přestávky.
Po přestávce jsme pokračovali v dobývání soupeřovy branky, ale Pňovany vůbec nehrály špatně, snažily se kombinovat po zemi a občas dokázaly dostat naši defenzívu do úzkých. Ale v 58. minutě se miska vah přecejen překlopila na naši stranu. Po rohovém kopu a následném závaru se k míči dostal J.Šnajdr a jeho přetažený centr napálil z první do sítě J.Holeček. Definitivně ale rozhodnuto nebylo, protože hosté nesložili zbraně a nebyli bez šance na vyrovnání. Po chybě T.Kříže na vápně se pňovanský hráč ocitl tváří v tvář J.Švambergovi, ale šance se zalekl a poslal míč daleko vedle. Další tutovku si hosté připsali čtvrt hodiny před koncem, když po rohovém kopu trefili hlavou tyč a odražený míč nedokázali doklepnout z malého vápna do sítě - náš gólman byl na zemi včas. A z protiakce se potvrdilo staré známé pravidlo "nedáš-dostaneš". Naši útočníci dostali ve vápně dostatek času a prostoru a P.Jícha střelou do odkryté části branky zpečetil naše vítězství. V závěrečné čtvrthodině už gól nepadl, přestože například akce J.Holečka po něm doslova volala - náš mladík však poslal míč z jasné pozice vysoko nad.
Po utkání pak mohla naplno propuknout oslava návratu do okresního přeboru, během níž nechyběla děkovačka divákům, šampaňské a později i nějaká ta pyrotechnika.
