Přírodní podmínky
Přírodní podmínky
Kontinent Asie
Oblast Blízký Východ
Rozloha 185 180 km2
Délka hranic
Jordánskem
Pobřeží
Nejvyšší bod Džebel Šejch /Hermon/ v pohoří Anti Libanonu 2 814 mnm
Nejnižžší bod Galilejské/Tiberské/ jezero -212 mnm
V současnosti okupováno Izraelem
Nejdelší řeka Eufrat
Největší vodní plocha Assadovo jezero
převzato z internetu
Geometrická forma části hranic by mohla dělat dojem, že se jedná o rozdělení zcela pustého území, ale téměř trojúhelník území se špičkou dotýká na východě Tigridu a na západě má základnu u moře.
Na severu se vypínají vrcholy pohoří Taurus, zatímco rovná hranice s Irákem a Jordánskem běží stepí a polopouští. To by mohlo stačit k představě, jaká je různorodost barev, rostlinstva i obydlí.. Schematicky bychom mohli rozdělit Sýrii na dvě základní oblasti - ve středu velká hnědá skvrna stepi, ve které se pasou ovce v místech mezi pískem a kamením a vyznačená prakticky jedinou velkou oázou Palmyry; a druhá část, která jako podkova obklopuje tuto skvrnu, je úrodný oblouk hor a údolí řeky Oronta, oblasti Aleppa, okolí Eufratu až k údolí Chaburu. Zelený oblouk – úrodný půlměsíc – půlměsíc života.
Z jihovýchodu na sever se zvedají nejprve vulkanické kužely Džebele Drúz, pahorkatina Golanských výšin /okupovaných Izraelem/ pak na západě hory Anti-Libanonu a pohoří Ansariye, které ohraničují údolí Oronta, ale zároveň oddělují většinu země od moře.
Pobřeží Středozemního moře je lemováno horami, na jejichž vršcích se tyčí trosky dávných pevností. Na pobřeží jsou přístavy prosperující již od dob Féničanů a dnes jsou to přístavy Lattákíje a Tartús.
Klima
Sýrie má podnebí mírné až subtropické, které má čtyři roční období. Letní průměrná teplota je
Většina území Sýrie má srážkový průměr velmi nízký, klesá až na 150mm, jen na pobřeží je kolem 800mm a v horách i 1 400mm srážek. To sice zvedá srážkový průměr, ale spotřeba vody na 1 obyvatele je pouze 940m3 za rok, což řadí Sýrii mezi země s nedostatkem vody – práh vodního stresu je určen na 1 700m3 na obyvatele/rok Většinu vody Sýrie získává ze sousedních zemí: 50% z Turecka, 20% z Libanonu. Po šestidenní válce Sýrie ztratila kontrolu na vodou na Golanských výšinách a navíc se nedaří uskutečnit smlouvy s Tureckem o využívání vod Eufratu vzhledem k tureckému Projektu Anatolie, kterým Turecko plánuje zavlažovat téměř 2miliony ha vodou z Eufratu.
Sýrie vystavěla přehrady určené k zavlažování a Velkou přehradu Tabka na Eufratu /Sad Thawra/ – s vodní plochou 630 km2 nazývanou Assadovo jezero – která zavlažuje 150 000ha a zásobuje zemi elektřinou.
Od roku 1990 se připravují a postupně realizují projekty ke zlepšení situace: výstavba čističek, modernizace zavlažovacích technik /kapková závlaha/ a projekt odsolování mořské vody.