Letopisy Narnie: Lev, Čarodějnice a Skříň
Hledání čtveřice hlavních dětských představitelů se zhostila zkušená vedoucí castingu Pippa Hall. Celý proces, během něhož se filmaři setkali s více než dvěma tisíci dětí, trval dva roky. „Brala jsem s sebou kameru úplně všude. Hledala jsem děti a povídala si s nimi o nich samotných, o jejich oblíbených knížkách a o filmech, které se jim líbily,“ vzpomíná Hall.
Nejstarším z dětí Pevensiových je Petr, který opouští Londýn ještě jako dítě, ale v průběhu děje se stává statečným a dospělým vůdcem, bojujícím za osvobození Narnie. Pro tuto roli měla Pippa Hall v záloze osmnáctiletého Williama Moseleyho, pro kterého jsou Letopisy Narnie celovečerním debutem. S mladým hercem se poprvé setkala před sedmi lety a od té doby jej měla stále na paměti. Pro Moseleyho, který je v podobném věku jako jeho filmová postava, nebyla Petrova proměna nijak vzdálené téma: Pictures Imageworks a ILM.“
„Jednoduše řečeno – když Petr prochází tou skříní, je ještě chlapec. Když z ní na konci vyleze zpět, je to muž. A když se ohlédnu zpět, uvědomuji si, že podobná proměna potkala během natáčení tohoto filmu i mě. Stejně jako Petr jsem i já nejstarším sourozencem v rodině. Stejně jako Petr se i já snažím dělat to, co považuji za správné. Myslím, že to je ten důvod, proč jsme byli do těchto rolí obsazeni – jsme v mnoha ohledech stejní jako postavy, které hrajeme.“
Roli krásné a racionální Zuzany, která se během putování skrz Narnii snaží být co nejzodpovědnější, filmaři svěřili představitelce, která má ze všech čtyřech dětí největší herecké zkušenosti – londýnské herečce Anně Popplewell, jejíž filmové portfolio obsahuje mimo jiné snímky Dívka s perlou, Mansfieldské sídlo nebo The Little Vampire. „Každá z postav tohoto filmu prochází určitým vývojem a ani Zuzana není výjimkou,“ říká herečka. „Stejně jako Petr cítí povinnost dohlédnout na své mladší sourozence, díky čemuž se možná trochu předčasně stala dospělou. Když se pak ocitne v Narnii, připadá jí, že už je příliš velká na to, aby něčemu takovému uvěřila. V průběhu tohoto dobrodružství se však stává vůči myšlence, že je opravdu v této magické zemi, čím dál tím otevřenější. A úplně nakonec se přece jen změní a přestane se bát být dítětem.“
Malý Edmund je z celé rodiny největší divoch a během dobrodružství pocítí nebezpečné nutkání přidat se na stranu Bílé čarodějnice. Roli malého nezbedy obsadil Skandar Keynes, kterého filmaři našli až na poslední chvíli. Nyní 14letý syn spisovatele Randalla Keynese se ke knižní předloze poprvé dostal ve svých osmi letech. Už tehdy se stal Edmund jeho favoritem. „Má postava se mi líbí mnohem víc než všechny ostatní. Upřímně řečeno, mám opravdu tu nejlepší roli,“ říká mladý herec se svým typickým humorem. „Samozřejmě se mi hodně podobá. Je to
tyran rodiny, což jsem i ve skutečnosti, a také dokáže lehce podlehnout pokušení. Edmund je černá ovce rodiny a pořád si utahuje z Lucinky. Nakonec se ale díky dobrodružství, které zažije v Narnii, změní v lepšího člověka. V jeho osobnosti dojde k velmi podstatným změnám, díky nimž si začne svých blízkých vážit.“
Čtveřici hrdinů uzavírá desetiletá Georgie Henley v roli Lucinky – nejmladší a také nejoptimističtější a nejodvážnější ze všech čtyřech sourozenců. Pippa Hall objevila Henley zcela
náhodou během návštěvy školy v Yorkshire. Přestože postrádala jakékoliv zkušenosti s herectvím, nechyběly jí daleko důležitější vlastnosti – inteligence, láska ke knihám, skvělá artikulace a umění vyjádřit city. Stejně jako ostatní děti se se svou postavou velmi rychle sžila. „Lucinka se mi v mnoha věcech podobá, takže bylo docela snadné do té role vklouznout,“ říká malá herečka. „Na začátku nebere její názory nikdo vážně, protože je nejmladší. Když ale otevře dveře toho šatníku, ocitne se v úplně jiném světě a konečně získá dojem, že zde její pocity mají nějakou váhu.“
Jakmile děti projdou magickou skříní, ocitnou se ve světě plném nevšedních tvorů, které si předtím ani nedokázaly představit. Ke ztvárnění těchto postav na stříbrném plátně nestačila jedna nebo dvě filmařské techniky – filmaři museli využít sofistikované a komplexní kombinace lidských hereckých výkonů, speciálních efektů a digitální magie.
Jako první „nelidská“ postava byl obsazen Pan Tumnus – plachý tvor, který je napůl člověk a napůl kozel. Přestože se spřátelí s Lucy, musí nadále sloužit ničemným plánům Bílé čarodějnice. Faun inspiroval vznik celé Narnie – sám Lewis tvrdil, že všechno začalo obrázkem fauna, stojícího s deštníkem a balíčkem uprostřed zasněženého lesa – proto filmaři kladli na jeho dokonalé provedení velký důraz. Do role obsadili vycházející skotskou hereckou hvězdu Jamese McAvoye, kterému se podařilo zachytit Tumnusovu zlověstnou dvojí osobnost.
K tomu, aby se proměnil z moderního mladého muže ve stoletého mýtického tvora, musel McAvoy každý den strávit přes tři hodiny v rukou jednoho z nejostřílenějších odborníků na masky v celém Hollywoodu – spoluzakladatele K.N.B. EFX Group
Howarda Bergera. Kromě toho několik týdnů piloval správný hlas a chůzi.
Největším zloduchem v Narnii je zdánlivě nepřemožitelná Bílá čarodějnice Jadis, která na dříve krásnou zemi seslala kletbu a tím ji odsoudila k věčné zimě. Filmaři dali na radu vedoucího výroby Perryho Moorea a oslovili s nabídkou role zkušenou skotskou herečku Tildu Swinton. Ta na rozdíl od drtivé většiny svých nadcházejících hereckých kolegů neměla o obsahu knihy ani ponětí. „Patřím k těm několika málo lidem z Británie, kteří v dětství žádnou knížku o Narnii nečetli,“ přiznává Swinton. „Dostala jsem se k nim až ve chvíli, kdy mi Andrew Adamson nabídnul roli v tomto filmu. Seznámila jsem se s nimi tak, že jsem je četla svým šestiletým dětem. Jejich verdikt jsem brala jako zkoušku ohněm. A když se ukázalo, že se jim knihy líbí, začala
jsem o tom vážně uvažovat. Ano, hrát ztělesnění všeho zla je velký úkol. Taky se můžu dočkat toho, že se ke mně budou všechny děti celý zbytek života obracet zády!“
Úhlavním sokem Bílé čarodějnice je Aslan, chytrý a vznešený lev, který svým zpěvem dal Narnii vzniknout a kdysi jí vládl. V souvislosti s touto postavou se Adamson rozhodl využít kouzel digitální techniky. Důraz byl přitom kladen na to, aby byl k nerozpoznání od skutečného lva – avšak s lidskýma a inteligentníma očima. „Věříme, že Aslan bude tím nejrealističtějším digitálním zvířetem, jaké jsme kdy mohli na plátně vidět,“ říká producent Mark Johnson. „Chceme, aby divákům vrtalo hlavou, jak se nám podařilo docílit toho, že natolik nebezpečné zvíře tak hladce komunikuje s dětmi.“ Práce na animaci lva zabrala téměř dva roky. V několika klíčových scénách se lev objevuje také v podobě jedné ze tří animatronických loutek, které nechal Adamson vyrobit již zmíněným Howardem Bergerem ze studia K.N.B.
Vytvořením dalších filmových stvoření producenti pověřili studio WETA Richarda Taylora, které se stalo díky svým téměř magickým schopnostem legendárním. Skupina výtvarníků z novozélandského Wellingtonu se podílela na maskách všech tří dílů přelomové filmové série Petera Jacksona Pán prstenů.
Zatímco pro slavnou trilogii vytvořilo studio okolo deseti druhů zvířat, u tohoto filmu jich bylo rovných 60, přičemž téměř polovina z nich se běžně nevyskytuje v přírodě. Výtvarníci si poměrně záhy uvědomili, že ačkoliv bývá Tolkien s Lewisem často srovnáván, jejich imaginární světy se svým stylem a obsahem poměrně radikálně liší. Vzhledem k tomu, že Lewis byl v popisu Narnie méně detailní, měli tentokrát více tvůrčí volnosti.
Jednou z nejkomplikovanějších postav, které studio WETA pro tento film vyrobilo, byli kentauři – napůl lidé a napůl koně. Herci, kteří tyto tvory ztvárnili, se museli „obléci“ do animatronických koňských těl, které společně vytvořili Taylorovi
technici a Howard Berger. „Spolu s Richardem jsme už dříve animovali kentaury pro seriály Herkules a Xena, ale tihle měli být daleko propracovanější,“ říká Berger.
„Z hlediska speciálních efektů patří Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň k největším filmům všech dob,“ říká producent Mark Johnson. „Proto jsme se při jejich realizaci obrátili rovnou na tři největší a nejproslulejší společnosti na světě – Rhythm & Hues, Sony