3. Užitečnost a měření
n Užitečnost a její měření
Racionálně jednající spotřebitel sleduje dvě veličiny:
1) uspokojení potřeb které statek přinese a
2) náklady na statek.
Náklady na jednotlivá zboží jsou stanoveny cenami. K pojmu uspokojení potřeb se v ekonomie používá pojem užitek.
Užitek – subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Celkový užitek (total utility - TU) – vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Potřeby jsou individuální, vždy se vztahuje na někoho konkrétního. Užitek je též závislý na množství a kvalitě statků.
Mezní užitek (marginal utility - MU) − vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku.
Mezní užitek je závislý:
n na významu a intenzitě potřeby (jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek)
n na disponibilním množství (čím je zboží vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí)
n Celkový užitek a mezní užitek
Zákon klesajícího mezního užitku – s růstem objemu spotřebovávaného zboží klesá mezní užitek. Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji.
n Poptávka spotřebitele při přímé měřitelnosti užitku
Rovnováha spotřebitele – optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně (MU=P).
Optimální kombinace je taková, při níž spotřebitel v rámci svého rozpočtového zboží nahradí ztrátu jednoho zboží větším množstvím jiného. Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám.
Zákon rovnosti mezního užitku
MU zboží 1 MU zboží 2
=
cena zboží 1 cena zboží 2
n Spotřebitel tedy porovnává, jaký užitek mu přinesou peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých statků. Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.
n Stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy stejná s křivkou poptávky.
n Poptávka spotřebitele – Indiferenční analýza
Když užitek není přímo měřitelný využíváme k odvození poptávkové křivky indiferenční analýzu. Při které vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků. Spotřebitel je tedy schopen říct, která kombinace má pro něj větší užitek, ale ne o kolik je tento užitek vyšší. Sestavuje svoji preferenční stupnici.
n Zákon substituce
Zákon substituce – vychází z tvaru indiferenčních křivek. Zboží, které se stává vzácnějším, má vetší relativní hodnotu substituce, jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku zboží, které se stává hojnějším.
Mezní míra substituce (MRS) – poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Z, aniž se mění užitek.
přírůstek Y MU X
MRS = =
přírůstek X MU Y
n Linie příjmů
Linie příjmů (BL) – zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou statků (zboží).
n Rovnováha spotřebitele
n spojení indiferenční mapy a linie příjmů
n Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě (E – Equilibrium), kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky.
n Odvození poptávkové křivky
n Každé úrovni ceny zboží X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky. Z toho plyne, že každé ceně zboží X, odpovídá jiný bod rovnováhy, a tedy i jiný objem poptávaného množství.
n Změna ceny, důchodů a cen jiných zboží a poptávka
Důchodový efekt – část změny poptávaného množství daného zboží vyvolané změnou reálného důchodu spotřebitele v důsledku cenové změny.
růst P x ® pokles reálného důchodu ® pokles Q x
Substituční efekt – část efektu cenové změny plynoucí ze změny relativních cen, jež nemůže být spojována se změnou reálného důchodu. Spotřebitel omezí nákup tohoto zboží a zvýší nákup ostatních statků, které jsou nyní relativně levnější.
růst P x ® růst relativní ceny zboží X ® pokles Q x a růst poptávky po jiném zboží
n Výsledný efekt je součtem substitučního a důchodového efektu (poptávková křivka)
Růst nominálního důchodu
n Způsobí posun celé křivky poptávky (růst doprava nahoru, pokles doleva dolu).
n Změny se projeví podle druhu zboží. Nezbytné spotřební předměty jsou na tyto změny málo citlivé, zatímco luxusní věci jsou silně citlivé. U zvláštní skupiny méněcenného zboží s růstem příjmů klesá poptávka (ojeté vozy, přední hovězí).
Vliv změn cen ostatních zboží na poptávku
n Nezávislé statky − pokud změna ceny jednoho zboží nemá zvláštní vliv na poptávku po jiném zboží
n Substituty − jsou zboží navzájem zaměnitelná. Růst ceny jednoho vyvolá poptávku po druhém.
n Komplementární zboží − se vzájemně doplňuje. Růst ceny jednoho vyvolá pokles poptávky u druhého.
n Tržní poptávka
n Elasticita poptávky
Elasticita poptávky měří citlivost reakce spotřebitelů
Cenová elasticita poptávky – vyjadřuje se jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen
% změna poptávaného množství
cenová elasticita poptávky =
% změna ceny
Cenovou elasticitu poptávky měříme koeficientem cenové elasticity poptávky (E dp). Udává o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží o jedno procento.
n Cenová elasticita poptávky
Podle velikosti koeficientu cenové elasticity poptávky rozlišujeme elasticitu a neelasticitu:
n Neelastická poptávka – E dp < 1, změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného zboží
n Elastická poptávka – E dp > 1, změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného zboží.
n Jednotkově elastická – E dp = 1, změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu objemu poptávaného zboží
Existují dvě krajní možnosti
n dokonale elastická poptávka – E dp = nekonečnu
n dokonale neelastická poptávka – E dp = 0
n Cenová elasticita poptávky
n Faktory ovlivňující cenou elasticitu poptávky
n Povaha potřeb, které zboží uspokojuje. Elasticita poptávky po statcích uspokojujících základní životní potřeby je nižší než elasticita poptávky po luxusních předmětech.
n Podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele. Čím je vyšší podíl, tím je vyšší elasticita.
n Existence a dostupnost substitutů. Čím hojnější a dostupnější substituty, tím je elasticita vyšší.
n Elasticita poptávky se mění v čase – s prodlužováním času roste elasticita
n Cenová elasticita poptávky
Proměnlivá a konstantní elasticita poptávky
n Cenová elasticita poptávky se může měnit v průběhu křivky poptávky. Při různém objemu poptávaného zboží může být elasticita různá.
Důchodová elasticita
n vyjadřuje závislost změn poptávaného množství na změnách důchodu spotřebitele.
% změna poptávaného množství
důchodová elasticita = -------------------------------------------------
% změna důchodu
n Je-li větší než 1 znamená, že určitá procentní změna důchodu spotřebitele způsobí větší procentuální změnu poptávaného množství určitého zboží
Křížová elasticita
n udává jak se změní poptávaní množství určitého zboží změní-li se cena jiného zboží,
% změna poptávaného množství
křížová elasticita = ---------------------------------------------------
% změna ceny jiného zboží
n Křížová elasticita je kladná v případě substitutů, záporná v případě komplementů.