2. Pohledy na ekonomii
n Pohledy na ekonomii
n matematická větev (formálně – logický charakter)
n možnost matematického důkazu
n co nelze dokázat matematicky nelze dokázat vůbec
n společenská větev
n odmítá matematiku v ekonomické teorii
n ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě (nelze nasměrovat do vzorců)
n Působení ekonomie na život ve společnosti
n pozitivní ekonomie
n přijímá ekonomickou realitu jako takovou
n cílem je realitu popisovat a hledat v ní zákonitosti (fungování)
n ekonomický systém dokáže fungovat sám (avšak drobné zásahy nevylučují)
n normativní ekonomie
n zkoumání reality (pouze určité východisko)
n konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomického systému
n Mikroekonomie vs. makroekonomie
n mikroekonomie
n zkoumá chování dílčích ekonomických subjektů
n používá pohled jednotlivce (podnikatel, sedlák, zaměstnanec)
n makroekonomie
n zkoumá celé hospodářství jako celek
n dívá se na ekonomii z pohledu státu (hospodářská politika)
n Předmět ekonomické teorie
n zkoumání pohnutky lidí
n co vede jednotlivé subjekty k jejich chování
n proč uspokojují své potřeby
n analyzuje způsoby jakými je mohou uspokojovat
n vysvětluje ochotu lidí něco vyrábět
n nesoulad mezi potřebami a zdroji
n Ekonomická vzácnost (Scarcity)
n omezenost
n statek, který není volně dostupný
n užitečnost
n využití dle oblasti a případného nízkého výskytu
Pokud je statek sice užitečný, ale zároveň volně dostupný, nazýváme ho volným statkem.
Výroba
n proces přeměny přírodních zdrojů v ekonomické statky
n některé jsou statky jsou volně dostupné (viz. volný statek)
n Výrobní faktory
n půda
n je produktem přírody a není volným statkem
n pozemková renta je důchod plynoucí z půdy (pronajímání)
n přírodní zdroje – nerosty, drahé kovy atd. (omezené množství)
n práce
n lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky
n výsledkem použití pracovních sil je mzda
n efektivita práce
n kapitál
n výsledek předchozí výroby
n může mít hmotný nebo nehmotný charakter
n výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok
n Výnosy z výrobního faktoru
n použití výrobních faktorů za účelem získání něčeho (zisku, výhod atd.)
n efektivnost výroby (jak rychle přináší zisk) … kvantitativní vztah mezi vstupem a výstupem
výstup (objem vyrobených užitečných statků / vstup (objem použitých výrobních faktorů)
zákon klesajících výnosů – platí za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu objemu jediného výrobního faktoru a objem dalších používaných výrobních faktorů se nemění
n Výnosy z rozsahu
objem všech výrobních faktorů roste rovnoměrně
n rostoucí výnos z rozsahu
n pokud růst objemu použitých výrobních faktorů vede k vyššímu tempu růstu výnosů z nich
n konstantní výnos z rozsahu
n pokud výnos z výrobních faktorů roste proporcionálně s růstem rozsahu jejich zapojení do výroby
n klesající výnos z rozsahu
n pokud růst výnosů z výrobních faktorů je nižší než růst těchto faktorů
n Dělba práce – vznik trhu
n Přirozená dělba práce – historicky první forma spočívající v rozdělení pracovních činností podle osobních přirozených dispozic. Cílem je efektivnější práce (muži loví, ženy dělají ostatní méně náročné práce, které již muži po lovu nemuseli vykonávat).
n Společenská dělba práce – funguje na stejném principu jako přirozená dělba. Došlo k ní později rozdělením na zemědělce a pastevce. Oddělení řemesel, obchodu od výroby. Zvyšuje se efektivnost tím, že každý výrobce se může specializovat v souladu se svými individuálními schopnostmi.
n Dělba práce v pracovních operacích – další vývoj založený na technickém rozvoji. Vznikla s manufakturní výrobou. Spočívá v tom, že jeden dělník se specializuje pouze na jednu činnost.
n Mezinárodní dělba práce – posouzení z hlediska územního. Působí i přírodní a klimatické podmínky.
n Směna
S dělbou práce vznikl problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělba práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
n Peníze – jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ostatních statků, usnadňuje tuto výměnu a odstraňuje nutnost zprostředkujících výměn. Peníze postupem času měnili svoji materiální podobu (kožešiny, olej, plátno, drahé kovy, mince, papírové peníze a nakonec i bezhotovostní peníze). Peníze samy o sobě nejsou užitečné. Jejich užitečnost spočívá v tom, že je lze v kterékoliv době a na kterémkoliv místě vyměnit za užitečný statek, který uspokojí nějakou naléhavou potřebu. Proto lidé po penězích touží, a proto i peníze samostatné považujeme za vzácný statek.
n Trh
Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží).
Trh je nutný.
Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.
n Význam a funkce trhu
Trh hledá odpovědi na otázky co?, jak?, pro koho?
n Co? – určuje konkurence na straně poptávky. Spotřebitelé mají k dispozici peněžní hlasy. Tím, co koupí a co nekoupí, rozhodují o tom, co se vyrábět bude a co ne.
n Jak? – určuje konkurence na straně nabídky. Soutěž mezi výrobci rozhoduje o tom, za kolik se bude vyrábět, v jaké kvalitě a na jaké úrovni.
n Pro koho? – určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů (mzdy, renty, úroky).
n Typy trhů
n Podle územního hlediska:
n místní – jedna z prvních forem, vztahuje se bezprostředně k určitému místu (jarmark, městský trh)
n národní – rozumí se trh v rámci státního celku
n světové – je projevem skutečnosti, že autonomie národních trhů je jen částečná.
n Podle počtu zboží, které na trhu sledujeme
n dílčí – je trhem, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží
n agregátní – je trh veškerého zboží.
n Podle předmětu koupě a prodeje
n trh výrobních faktorů – půda, práce, kapitál
n trh peněz
n trh produktů – výrobky a služby
n Subjekty na trhu
n Domácnosti – přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb. Chtějí užitečné vzácné statky pro svoji spotřebu. Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb. Domácnosti vystupují jako prodávající na trhu výrobních faktorů, aby za příjmy mohli nakupovat výrobky pro svoji spotřebu.
n Firmy – subjekty vyrábějící za účelem prodeje. Na trhu výrobků a služeb vystupují jako prodávající. Za utržené peníze nakupují výrobní faktory za účelem opakování výroby. Jejich cílem na trhu je maximalizace zisku.
n Stát (vláda) – stát vstupuje na trh s (hlavním) cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení, odstranit některé jeho negativné dopady na ekonomiku a jeho pozitivní vliv naopak stimulovat.
n Tok výrobních faktorů, výrobků a služeb
n Ekonomické systémy
- Zvykový systém – vychází z historie, zvyků a tradic. Některé otázky neřeší racionalitou, ale pouze podle zvyku a tradice.
- Příkazová ekonomika − ekonomika, kde vláda plně rozhoduje o výrobě a rozdělování. Může být diktátorská, nebo i demokratická. Základ tvoří to, že předepisuje, co se bude spotřebovávat a vyrábět.
- Tržní ekonomika – zde o základních otázkách ekonomického života rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát. Firmy vyrábějí statky, které poskytují nejvyšší zisky (Co?), technikami s nejnižšími náklady (Jak?) a spotřeba vychází z rozhodnutí, jak utratit mzdy a důchody vytvořené prací a majetkem (Pro koho?)
- Smíšená ekonomika – obsahuje prvky trhu, příkazů i zvyků. Je určitým kompromisem přístupu k ekonomice.
Nedokonalosti tržního mechanismu se snaží regulovat stát svými zásahy. V tomto se ekonomické teorie různí:
n Sociálně tržní ekonomika zastává názor, že tyto zásahy jsou nutné.
n Čistě tržní ekonomika považuje státní zásahy za destabilizující a připouští jen minimální zásahy.
n Ekonomická vzácnost
Při potřebě statků naráží člověk na omezenost zdrojů, které mu poskytuje příroda. Ekonomické statky jsou charakteristické svojí vzácností (jinak by nebyly otázky Co?, Jak?, Pro koho?).
Ekonomická vzácnost v sobě obsahuje dva aspekty:
n Omezenost – aby byl člověk ochoten vynaložit energii na získání nějakého předmětu, nesmí být pro něj tento předmět volně dostupný (ni pitná voda z potoku za domem)
n Užitečnost –daný předmět musí mít pro jedince nějakou užitnou hodnotu (ne lednička v Arktidě)
Volný statek – předmět, který je užitečný, ale zároveň dostupný (vzduch, voda)
n Nabídka
Zákon rostoucí nabídky – růst ceny vyvolává růst nabídky, pokles ceny vyvolává pokles nabídky. Růst ceny vyvolává větší zájem ze strany výrobců. Zvýšení cen také umožní nakoupit více výrobních faktorů a rozšířit výrobu.
n Nabídka
n Agregátní nabídka (Aggregate Supply - AS) – Souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh. Celková nabídka je určena objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat.
n Individuální nabídka – nabídka jednoho výrobce. Je určena objemem výroby tohoto výrobce a zamýšlenými cenami jeho výrobků.
n Dílčí (tržní) nabídka (Market Supply - MS) –nabídka jediného výrobku od různých výrobců. Jde o nabídku na trhu jednoho výrobku.
n Nabídka – posuny
n Posun po křivce – změna nabízeného množství vlivem změny ceny
n Posun křivky – změny nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy
n Poptávka
n Zákon klesající poptávky – křivka poptávky je klesající. Když cena vzroste, poptávka klesne, když cena klesne, poptávka vzroste. Nízká cena zpřístupňuje zboží i těm, které dříve nakupovali méně a je významným psychologických faktorem, který působí na zvýšení poptávky.
n Rozlišujeme změnu poptávaného množství (posun po křivce) od změny poptávky (posun křivky).
n Poptávka
n Agregátní poptávka (Aggregate Demand - AD) – souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Celková poptávka je objem výrobků, které si chtějí kupující pořídit a cenami, za které jsou ochotni tyto výrobky koupit.
n Individuální poptávka – poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce
n Dílčí (tržní) poptávka – (Market Demand - MD) – poptávka po jednom výrobku.
Poptávkou rozumíme jen efektivní koupěschopnou poptávku, což je poptávka omezená rozpočtem (jen ta poptávka na kterou máme peníze).
n Hranice produkčních možností
zdroje jsou v hospodářství vzácné => musí být přidělovány a je třeba volit mezi jednotlivými variantami v rámci výrobních možností => Hranice produkčních možností - max. kombinace 2 statků za stávajících podmínek a výrobních faktorů