Vývojářská firma ExitReality sídlící v Melbourne uvolnila pro běžné využití svůj nový software, který pracuje v součinnosti se standardními prohlížeči jako Internet Explorer, Firefox či Opera. Slovy svého tvůrce a zakladatele Dannyho Stefanice konečně přináší do internetu skutečné plně interaktivní prostředí. 3D zobrazení už existuje v některých aplikacích jako je například on-line hra Second Life nebo videohra World of Warcraft. Tento prohlížeč funguje vlastně na bázi těchto her, kdy každý jednotlivý uživatel je postavou v internetu (Avantarem) a prochází 3D stránkami jako by to byla nějaká hra. Systém umožňuje uživatelům vidět ostatní avantary, navazovat s nimi kontakty a komunikovat. Obdobně jako je tomu v Sekond Life.
Budoucnost projektu je jasná. V blízké době budete moci při plánování své dovolené v Paříži uskutečnit virtuální prohlídku francouzské metropole, kontaktovat nějaký „franíky“ a stáhnout je o informace co z bedekru nevyčtete ještě před tím, než si koupíte letenku. Vaše snímky které tam pořídíte pak vašim přátelům promítnete v 3D galerii. Servery jako je například YouTube nebo Metacafe budou transformovány do podoby velkých kinosálů, zatím co seznamky a prezentační portály jako MySpace nebo Facebook budou velkými obýváky.
Jak to tedy funguje? Jelikož nejsem hráč, o hrách nic,moc nevím a můj počítač na to není stavěný, nevypadala moje procházka internetem tak dobře jako u jiných uživatelů. Mám tím na mysli například textury povrchů, kdy si můžete jednotlivé stánky (jejich zdi a podlahu) přizpůsobit podle svého. Také můj avantar zatím nemá bůhví jaké schopnosti, možnosti, ovládání a hlavně vychování. Své nově nabyté kamarády si nemá (nemám) kam uložit, protože nejsem ani na Facebooku ani na MySpace. Jak ale nový software popisují ostatní uživatelé, je rozhodně o co stát. Můžete totiž zkontrolovat burzovní zprávy a komentovat rostoucí a padající grafy spolu s ostatními uživateli, pak o jedny dveře dál zkontrolujete stránky výrobce notebooků, o jehož produkt máte zájem a zaskočíte taky na eBay podívat se jestli se tam nenachází vámi zvolený výrobek. Zabřednete do diskuze s ostatními avantary (uživateli) kteří tam budou o výhodách a nevýhodách vašeho vysněného modelu. Nakonec zaskočíte na chvíli domů na MySpace, aby jste si je přidali na seznam kamarádů. Prostě tahle věc přinesla zábavu do nudného surfování po stránkách, když zrovna nepracujete, nehledáte nebo nepoužíváte internet seriózně.
A jaký to má vlastně všechno smysl? Ano, samozřejmě peníze. Bez toho by to jednak nebylo ono a taky by nemělo smysl se do něčeho takového vůbec pouštět. Podle výzkumů, které provedla Exit reality před spuštěním tohoto projektu totiž normální uživatel který na internetu nic konkrétního nedělá a vlastně jen tak „zevluje“, stráví na 2D stránkách řádově desítky vteřin, maximálně pár minut. V případě trojrozměrné stránky se tato doba prodlužuje až k půl hodině. A tady se nám otvírá mnohem větší prostor pro zaujetí návštěvníka, tzn. obrovský potenciál pro reklamu, bannery, nabídky obchodů a vůbec všechny ty otravné věci kterými marketingoví hráči operují.
O obrovský skok v dějinách internetu se podle mě nejedná, ale o slušně velký krok, navíc správným směrem, rozhodně ano. Dovedu si představit, že ve spojení s virtuálními brýlemi či helmou by prohlížení internetových stránek v budoucnu mohlo být nejen zábavnější než dnes, ale hlavně by ty to udělalo virtuální realitu s postavičkami, které reprezentují skutečné lidi, ještě o trochu víc reálnější. Na to si ale ještě chvíli počkáme.
