Ha!
Achachá, lekli jste se? To menu, myslím změnu menu. Nevšimli? Achjo, se s tím člověk dělá...
Trošku jsem to tu překopala, přotože to bylo nepřehledné. Neříkejte že ne. Takže každá složka je označena >>Takhle<< a tato rubrika je ohraničená dvoutečkama. Co nemá ani jedno, je čistě složka s povídkami. Bohužel nejde víc úrovní...
Cítila jsem nutkavou potřebu naházet všechny přeslazenosti do jedné složky, aby tu nestrašily. Nechci zrovna, aby sem člověk přišel, klikl na jednu z prvotin a zařadil si mě to těch hrozných klišé zaplavujících net. Znáte to ne? Divně krátké věty, popis dle barvy vlasů (kdo se v těch děsných barvách má vyznat, když hrajou barvou duhy. Jako by barva vlasů byla nějak důležitá... A vůbec popis v povídkách je trošku zbytečný, nemyslíte?), strašně emo, šílená vyznání lásky a během chvíle se milujou až za hrob a hází po sobě M-slova. Vážně, už jste někoho takovýho viděli? Jo, je to jen fantazie, ale pak se nedivte, že to muži nevidí rádi.
Četla jsem kdysi někde, že yaoi je určitý způsob kompenzace žen za jejich ponižování v hentai. Na druhou stranu mě vadí stejně hekající školačka jako kvíkající cosi (čímž vůbec nenarážím na Okane ga nai)...
Každopádně něco z jmenovaných má snad každá prvotina a chvíli trvá, než se z toho člověk vypíše. Občas je mi z té naivity špatně, ale to už je věc vkusu. Například teď se M-slovu vyhýbám, chci, aby mé postavy byly všechny silné a soběstačné i se svými chybami. A pokud vám chybí happy-end, je mi líto, počkejte si na něco optimistického... Nejspíš až bude zase něco na pokračování, po 20 nebo 40 stránkách je těžké je nechat trpící >.<
Tak papátko, jdu se dívat na Queer as Folk :P
Yveren ^.^