amazonka
Velikost amazonské pánve si lze těžko představit. Vešla by se do ní celá Západní Evropa a většina Spojených Států.Amazonský deštný prales je největší původní prales, který na naší planetě ještě zůstal.
Vyskytuje se zde téměř- 1000 druhů ptáků
- 30 druhů opic.
- 3000 druhů ryb
- dva druhy říčních delfínů
- aligátoři, želvy a neobvykle gigantické vydry.
V hlubinách amazonského pralesa se pravděpodobně skrývají úžasné rostliny jejichž účinné látky by člověku mohly pomoci při léčbě nemocí: srdce
rakoviny
virových chorob AIDS
Amazonie je také domovem pro více než dvacet miliónů lidí.
Nyní je více než 80 procent původních pralesů naší planety už úplně zničeno.
Pouhá jedna pětina doposud přežívá. Avšak polovina z toho, co nám ještě zbylo, je nyní ohrožena - díky: - těžbě dřeva
- důlnímu průmyslu
- intenzivnímu zemědělství
- povodním
- požárům
Deštné pralesy jsou přitom zázračné, z větší části dosud neprobádané ekosystémy, v nichž podle odhadu odborníků žije téměř 90 procent veškerých živočišných a rostlinných druhů naší planety.
Amazonské pralesy jsou dnes káceny neuvěřitelným tempem.
Každou minutu je odlesněna plocha odpovídající rozloze šesti fotbalových hřišť.
Jen za poslední rok bylo v Amazonii vykáceno 16 838 čtverečních kilometrů pralesa, což je plocha, která se svou rozlohou rovná polovině Belgie.
To je 27 procentní nárůst oproti předchozímu roku. Do toho se však nepočítá prales, který padne za oběť požárům.
Odhaduje se, že 80 procent veškeré těžby dřeva v Amazonii je ilegální.
Obrovské nadnárodní společnosti z Asie, Evropy a Severní Ameriky se nyní zaměřují zejména na ty nedotčené plochy Amazonie, které ještě zbývají.
Někdy se problém kácení v Amazonii záměrně zlehčuje. Z obrovské plochy pralesů je prý zatím odlesněna pouze malá část.Ale
pravda je taková, že od příchodu Evropanů v roce 1500 až do roku 1970 bylo z brazilské části amazonského deštného pralesa vykáceno pouhé 1 procento plochy. Za posledních 30 let však ztráty dosáhly již celých 14 procent! Od ledna 1978 do srpna 1997 (za necelých dvacet let) bylo v Amazonii vykáceno 553 086 čtverečních kilometrů deštného pralesa, což je území větší než celá Francie a sedmkrát větší než Česká republika.
Destrukce pralesa má často nepochopitelný charakter. Těžba pralesních velikánů slouží k výrobě takových dřevěných produktů, jako jsou překližky a řezivo pro stavební průmysl. Neuvěřitelných 70 procent veškerého dřeva je zničeno v drtičkách a skončí jako dřevěný odpad nebo piliny.
Stromy spotřebovávají oxid uhličitý a produkují kyslík. Jejich zničení vede k tomu, že množství CO2 v atmosféře vzrůstá. To je také jedna z příčin globálního oteplování, které jednou možná ovlivní světové klima a i naše životy.
V souvislosti s tím, se v červnu 1992 v brazilském Rio de Janeiru konala konference OSN. Jejím cílem bylo: "Skoncovat s zhoršováním životního prostředí v rámci strategie směřující k podpoře trvalého a ekologicky racionálního rozvoje všech zemí." Akční plán velkého rozsahu nazvaný Action 21 určuje postupy, které je třeba uplatnit při zajištění vyváženého hospodaření s lesy, ochraně ekosystémů atd. Během této konference provedl švédský král Carl Gustaf XVI. symbolické gesto - zasadil strom. Podle washingtonského institutu by bylo třeba toto gest opakovat patnáctimiliardkrát ročně po dobu patnácti let, aby byly napravené škody způsobené kácením lesů.
Jaká byla a bude rozloha Amazonského pralesa:
1960 - rozloha činí 7 milionů km2
1980 - zbývá 5,4 milionů km2
1990 - zbývá 4,5 milionů km2
2100 - prales při likvidaci současným tempem zmizí