Kenshin s Itachim pokračovali v cestě.Zvláštní bylo to,že v klidu.Kenshin už na Itachiho tak nezíral.Byl ponořený ve svých myšlenkách.*Jestli tam dojdeme,tak to pěkně schytáme.Sice nevím,proč ti lidé jsou ke mně tak nepřátelský,ale bůhví,jak to s nimi ve skutečnosti je.Nechápu,jak vyrabování jednoho domu může způsobit takový rozruch.Byl to přeci jen starostův dům,ne?Měli by mi být vděční.Všude jsem slyšel,že to byl hamoun.Oni místo toho,aby mi poděkovali,mě ještě chytali.Ale počkat....když mě chytali,tak si mě tam chtěli nechat a to nejspíš znamená,že mi chtěli poděkovat,ne?Jo,to bude ono.Já si myslel,že jsou nešlušní a oni mi jen chtěli poděkovat.*Spokojeně se usmál.
Itachi šel před ním a stále mlčel.*Doufám,že tam bude.Pokud ne,tak přísahám,že až ho najdu,zabiju ho.Je mi dlužný a to nejen svým životem......*
Takhle cesta pokračovala.
-----------------------
Kenshin a Itachi společně dorazili před bránu města Miwaki.Kousek před ní se zastavili a koukli se na ní.Byla celá oprýskaná,až to nevypadalo jako brána. Itachi sklonil hlavu a bez váhání pod ní prošel do města.Kenshin tam však zůstal stát.Sledoval odcházejícího Itachiho.*Mám tam jít?Nemám tam jít?*Chvilku přemýšlel,ale pak mu bliklo hlavou:*Musím tam jít.*Řekl si pevně,že by ani sám sobě nepřipustil námitky.*Už jenom kvůli němu.Kdo jiný by mu zachránil život,až ho budou chtít zabít?!"Rozeběhl se za Itachim. Dostal se k němu až,když stál před "tichým" hostincem.Postavil se vedle něj.,,Takže ses rozhodl,že do města vkročíš?"Zeptal se,když se jeho pohled stočil Kenshibovým směrem.,,Jak vidíš,ale nemyslím si,že to byla dobrá volba.A ty ses rozhodl jít do tohohle pajzlu?",,Už to tak vypadá.Proč jsi šel za mnou?",,No,víš....říkal jsem si,že tihle lidé jsou divní,tak jsem je chtěl ještě chvilku studovat."Itachi přikývl,ikdyž ani on mu nevěřil.Kenshin se na něj otočil se šíleným pohledem.,,Krom toho.....kdo by ti zachraňoval život?!"Řekl s jasně zářící energií,co plála z jeho očí.Itachi,když to viděl,nadzvedl obočí.,,Jak myslíš...."Upravil si kápi a společně vešli do toho pajzlu před nimi. Itachi si sedl k nejbližšímu volnému stolu.Kenshin ho následoval,sedl si naproti jemu.Přitom se snažil zakrýt svou tvář,aby ho nikdo z obyvatel města nepoznal.Itachiho docela pobavilo,když ho viděl,jak se krčí a zakrývá své tváře před zraky upřenými na něm. Když už se Kenshin krčil pod stolem,zeptal se,aby nemusel sledovat Itachiho výsměch:,,Na koho vlastně čekáme?",,Na někoho,kdo mi měl něco sehnat.",,Aha.A kdo že to vlastně je?",,Ten,kdo právě stojí za tebou."Oznámil mu už s vážnou tváří. Kenshin na nic nečekal a otočil se.Docela se vylekal,když za sebou uviděl ženuv tmavém plášti,podobném tomu Itachiho.Ze spod kápě jí,stejně,jako Itachimu,vylézaly pramínky vlasů,s tím rozdílem,že Itachi měl vlasy tmavé,kdežto ta žena světlé.Kenshinovi se docela ulevilo,když nespatřil meč.Ale šel z ní i tak strach. Itachi založil ruce a opřel si o ně svou bradu.,,Tak jsi přeci jen přišel?"Promluvil chladně.žena si přisedla k jejich stolu.,,Nepřišela bych,kdybych nemusela.",,A tys musel?"žena přimhouřil oči.Její pronikavý pohled,směřující Itachiho směrem,byl nepřehlédnutelný,ikdyž jí její tvář zakrývala část pláště.Tento pohled šířil mráz,až Kenshinovi naskočila husí kůže.Když se oklepal,Itachimu zahrál na ústech úsměv.,,Máš,co jsem chtěl?"Zeptal se znovu Itachi.,,Kdybych neměla,ani bych se sem neobtěžovala."Itachi přikývl. Kenshin kýval hlavou z jednoho na druhého.Vůbec nic nechápal.Když koutkem oka zachytil jejich nepříjemné pohledy,chytil se za hlavu,postavil se a zakřičel:,,Ááááá!Bože!I na hřbitově o půlnoci by bylo příjem......"V tom si všiml,že se na něj upřely pohledy všech lidí,co byli v hostinci.Dokonce i Itachi a žena naproti jemu stočili své zraky. Bohužel,Kenshin si po téhle "malé" nepříjemnosti,pozdě stačil uvědomit,že nemá zakrytou tvář. Nastaly neposlední problémy,ale.....o těch se dozvíte příště. XDDDDD