Jedna kratší kapitola, potom už to všechno řádně začne a nic nebude takové, jaké se zdá XD. Heh, je to kravinam, prostě. Tenhle příběh nemá budoucnost XD.
Prošli portálem a dostali se tak do Tokya. "Koenma je nechal otevřít, abychom se pro vás rychleji dostali," vysvětloval Itachi. Nari viděla, že tu jsou i ostatní, i když se netvářili zrovna nadšeně. Ne, všichni tu nebyli.
"My vám řekli, že nic takovýho dělat nebudeme," odporovala pořád Iriko.
"Není jiná možnost, viděli jste nebe?" zeptal se Kenshin.
Všechna děvčata pohlédla na nebe. Vážně si toho předtím nevšimly? Nebe bylo rudé, jako by na něj někdo vylil pohár vína. Nebo to byla spíš… krvavě rudá barva? "Můj bože," vydechla Thamp.
"Jakto, že ještě nevypukla panika?" zeptala se Kath.
"Normální lidé to nevidí. Pro ně je nebe pořád modré. Proto máme ještě čas něco udělat," odpověděl Itachi. "S tím démonem jsme bojovali, ale nic naplat, musí se využít duchovní energie, nemůžou s ním bojovat ostatní démoni."
"Pust mě! Já nikam nejdu, árgh! Já tě kousnu a já to udělám! Koukej mě pustit, řekla jsem, že zůstanu doma! Máma mě zabije, jestli zjistí, že jsem pryč! Ty imbecile, idiote, pitomče, bezmozečná larvo, kreténe!!!" Mikami se právě pokoušel protáhnout Naomi portálem a moc se mu to nedařilo.
"Dobře, ale stejně, my na to nemáme," řekla Anko a podrbala se na hlavě. "Když jste ho nezvládli ani vy, těžko my."
"To je fakt. Ani červený nebe s tim nic neudělá," dodala Thamp, stále ohromená rudou oblohou. "Jak to ten démon udělal?" zeptala se.
"Je to jeho démoní energie," vysvětlil Itachi. "Otiskla se do prostoru, dokazuje nám svou sílu a nadřazenost."
"Má tak rozsáhlou energii, že zbarví celý nebe?" vydechla Nari. "A co lidi s duchovní silou? Nebudou zmatení?"
"Ty už jsou ve cvokárně," ušklíbla se Iriko. "My tam taky brzo půjdeme, dámy, pokud to bude pokračovat tímhle stylem."
"Tímhle stylem?" nechápala Nari.
Iriko mlčky ukázala k portálu. Naomi právě zuřivě mlátila Mikamiho do hlavy a nelítostně opakovala urážky z Červeného trpaslíka.
"Už tomu rozumím," kývla Nari. "Co po nás chcete?"
"Pomoc," řekl Takauyki. "Jak už řekli, pokoušeli jsme se všichni postavit tomu… démonovi… ale nepodařilo se nám ho ani zranit. Ale věříme, že když se ho pokusíme pokořit všichni společně, tak máme šanci."
"Ale neříkali jste, že démoni ho nemůžou zranit? Takže Itachi, Kenshin, Zero,Mikami i Kaitsuki jsou nám - s prominutím - k ničemu?" zeptala se Nari.
"Já s ním bojovat můžu," odporoval Kaitsuki. "Nejsem prý tenhle typ démona."
"Dobře, ale stejně," pokračovala Thamp. "Nemůžeme vyhrát."
"Nemůžeš to vědět, dokud to nezkusíš," řekl Itachi.
"Vždyť je to jasný!" rozhodila Anko rukama.
"Přestaňte nás přesvědčovat o hotové věci," souhlasila Kath.
"Ale musíme zkusit udělat co je v našich silách, je to lepší, než zemřít bez boje," zavrčel Kenshin.
"Musíte, musíte," zopakovala Iriko. "Nebylo by od věci, nás aspoň slušně požádat."
V tu chvíli mezi ně vešla Genkai. Všechny překvapilo, jak vypadala. Měla potrhané oblečení a krvavý šrám na čele. Přesto šla pevně s odhodlaným výrazem. Zastavila se před skupinou. Její příchod měl takový dopad, že se dokonce uklidnila i Naomi a přestala se pokoušet vypíchnout Mikamimu oči párátkem. Genkai se postavila před ně všechny a pohlédla na ně zvláštním pohledem. Takový pohled u ní nikdy nikdo neviděl. Vždycky byla přísná, stará dáma, která na všechny koukala svrchu. Teď měla měkký výraz, snad až prosebný. Všichni ztuhly, když udělala to, co udělala.
"Genkai-sama," zvolal překvapeně Itachi, když Genkai klekla a uklonila se. Vzhlédla k děvčatům a začala mluvit.
"Nari, Kath, Thamp, Iriko, Anko, Naomi. Žádám vás tady, ne já prosím, abyste nám pomohli. Jste poslední naděje, poslední šance, kterou máme, kterou mají všichni lidé. Vím, že je těžké nasadit svůj život, ale když nezakročíte, dáváte v sázku život světa. Můžete odmítnout, ale potom ponesete následky spolu se světem. Prosím vás o pomoc, ne za mě, ne za tuhle skupinu lidí. Ale za svět."
Všichni na ni ohromeně zírali. Potom se vedle ní postavil Itachi a uklonil se. "Za svět," zopakoval. Kenshin si odfrknul, ale bylo poznat, že s tím souhlasí. Zero, který zatím mlčel, se smutně usmál "Jo, za svět," řekl překvapivě srozumitelně. Kaitsuki se souhlasně zamračil a Takayuki kývnul. Mikami se uchechtnul. "Za svět."
Dívky se cítily trochu trapně, ale nejspíš je přesvědčili. Kdyby teď odmítly, byl by to nejen vrchol neslušnosti, ale ohrozily by tím všechno. Viděly tu vážnost, teď ji viděly. Nebyla to jenom zábava, ale skutečnost, holý fakt.
"A-ale jak můžeme zvítězit," povedlo se ze sebe dostat Thamp.
"Když budeme věřit," odpověděla jí Genkai vážně. Všechno ztichlo a zůstaly jen otázky, na které se nikdo nechtěl zeptat, a napětí, které se dalo krájet. Těžký vzduch mezi nimi probořila jedna věta.
"My to zvládnem lidi, a potom zajdem na zmrzku," zasmála se Naomi a všem došlo, že za svět má cenu bojovat.
Important Blood Constraints and Bravery Affliction
(AHorpUnegree, 11. 10. 2018 13:10)