DELONI

 Poslední únorovou středu se Deloni sešli na harcovském kolbišti,aby se poměřili s týmem nesoucím interesantní název „Tvoje Máma“. Z nejrůznějších důvodů byli omluveni následující plejeři: (Déra, Díma, Bába, Džavor, Neťas).

V samotném utkání začal lépe soupeř (koneckonců jako vždy), když nepříliš prudká, ani povedená střela z půlky hřiště skončila k údivu všech v naší svatyni. Ještě do poločasu jsme nejprve nastřelili dvě tyče a následně se dočkali i branky, když Pádlova střela přes obránce znamenala srovnání skóre. O poločase tedy na jumbotronu svítil stav 1:1. Navíc náš tým musel opustil hbitý útočník Blažej, jenž zbaběle prchl na rande se ztepilou dívkou s perlami ve vlasech, která zřejmě zanechala nesmazatelnou stopu v jeho srdci.

V úvodu druhé půle to byl opět náš tým, který tahal za kratší konec. Sudí v brýlích se rozhodl vyloučit Kifiho za to, žej jej míček od soupeře trefil do hlavy. Ke vší smůle jsme ještě oslabení nepřežili bez inkasovaného gólu, když se soupeř díky podivně tečované střele dostal opět do vedení, tentokráte 2:1. To ovšem nebylo vše, co se týká golové produkce v dnešním matchi. Pět minut před koncem jsme dostali možnost přesilové hry pro změnu my a po Frantově pocukrované přihrávce neměl Hany nejmenší problém s uklizením míčku do prázdné svatyně.

To nejlepší jsme si ovšem schovali na  samotný konec. Minutu a půl před koncem byl soupeř opět poslán do oslabení a my tak měli ideální šanci rozhodnout zápas v náš prospěch. Po několika závarech kolem brankoviště se již zdálo, že utkání skončí smírem, nicméně Franta zvaný Panč-rák vytáhl ze své pokladnice další krásnou přihrávku na Zelího, který ranou z první překlopil, pouhou 1vteřinu před koncem, vítězství na stranu Delonů.

Ještě dlouhé minuty po utkání byli Mistr Jan Zelený, společně s naším svatým otcem Františkem blahořečeni. Závěrem snad jen říci: Nechť žije propíchaný balón, aneb florbal je jen záminka.