KNIHOVNA MĚSTYSE KŘEMŽE

     Letos naše knihovna uspořádala již podesáté podzimní zájezd pro seniory. Navštívili jsme město Železnou Rudu a její okolí, i tentokrát nás bylo hodně – úplně plný autobus pro 52 osob. Zájezd se uskutečnil v úterý 10. září 2019. Cestu autobusem nám uhradil Úřad městyse Křemže, kterému tímto děkujeme.

     První naší zastávkou byla Dobrá voda u Hartmanic. Je to staré poutní místo se studánkou údajně léčivé vody, s kostelem sv. Vintíře, který je jediným zasvěceným kostelem na světě, tomuto misionáři, diplomatovi  a mírotvorci. V roce 2001 vytvořila sklářská výtvarnice Vladěna Tesařová skleněné oltářní retabulum se scénou Ukřižování a vyobrazením světců středoevropského prostoru v čele s Vintířem.

     Odtud jsme jeli do Železné Rudy, kde jsme se rozdělili na dvě skupiny. První zůstala v Železné Rudě na oběd a na návštěvu muzeí. A druhá část jela na Špičácké sedlo, odkud jel vláček k Černému jezeru. Z této první skupiny se do vláčku dostalo pouze 5 lidí, protože o něj byl velký zájem jiných turistů.

     A tak jsme zvolili náhradní variantu a jeli jsme sedačkovou lanovkou na Špičák, který je vysoký 1202 m. n. m.,  a kde byla v roce 2014 vystavěna rozhledna. Ze špičácké rozhledny byl pěkný výhled na všechny strany. Je odtud vidět i Čertovo jezero uprostřed lesů, které získalo svůj název podle pověsti. Ta říká, že se tady utopil čert, když chtěl odnést do pekla jednu dívku, ale ona ho přemohla a přivázala mu na ocas veliký kámen.
     Potom jsme se vrátili do Železné Rudy, abychom vyzvedli druhou skupinu lidí, na které přišla řada, svézt se vláčkem k Černému jezeru. V tomto případě, by se do vláčku všichni vešli, ale čtyři účastnice zájezdu raději zvolili vyhlídku ze Špičáku.
     Mezitím si účastníci první skupiny zašli na oběd do Bufetu Kryštofa Částka a poté se všichni rozutekli po Železné Rudě, buď k prohlídkám muzeí, nebo k návštěvě cukrárny. My jsme navštívili cukrárnu Sněhurka.

      Železná Ruda vznikla v první polovině 16. století na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska. Svůj název získala podle bohatých nalezišť železné rudy, která se zde dolovala a zpracovávala asi 150 let. Poté hrabě Jindřich Nothaft z Wernecku začal zakládat sklárny a další osady. V druhé polovině 19. století byla zprovozněna železnice z Plzně do Bavorska, na které se nachází několik tunelů, z nichž ten nejdelší v České republice vede pod Špičákem a měří 1747 m. Na této trati je i společné česko-bavorské nádraží Železná Ruda Alžbětín. Byla zde postavena nádražní budova, která je přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Stejně je rozděleno i kolejiště. Tyto okolnosti vedly k rozvoji města a turistického ruchu, který se nejvíce rozvinul po roce 1990. V Železné Rudě stojí kostel Panny Marie Pomocné z hvězdy, kaple sv. Anny s křížovou cestou, kaplička sv. Barbory, starý hamr z 16. století, několik lidových staveb, vila podnikatele Abeleho, v níž sídlí Muzeum Šumavy. Navštívit můžeme také nejstarší budovu Železné Rudy - zámeček, kde sídlí Muzeum historických motocyklů, a  Environmentální centrum Šumavy, v kterém se nachází infocentrum.

     Ze Železné Rudy je krásně vidět na nejvyšší horu Šumavy, kterou je Velký Javor vysoký 1456 m. n. m. ležící v Bavorsku jihozápadně od městečka Bavorská Ruda. Nejvyšším vrchem na českém území je Plechý, se svými 1378 m n. m. Nachází se na česko-rakouské hranici jihozápadně od Nové Pece. Pohoří Šumava dosahuje délky 110 kilometrů, šířky až 20 kilometrů a 35 km i se Šumavským podhůřím. Plošná výměra Šumavy činí 1671 km čtverečních. V roce 1991, byla část pohoří Šumavy, vyhlášena národním parkem.
     V půl třetí jsme opustili Železnou Rudu a na Špičáckém sedle jsme vyzvedli druhou skupinu, která se vrátila od Černého jezera.
     Černé jezero je největším (18,93 ha) a nejhlubším (40,6 m) šumavským jezerem, leží ve výšce 1008 m n. m. Vzdálenost od hráze k Jezerní stěně je 800 m. Nad jezerem se zvedá 330 m vysoká skalní stěna Jezerní hory (1343 m. n. m.). Své jméno získalo od černé hladiny, v níž se odráží tmavé okolní lesy.

    Odtud jsme jeli do Hojsovy Stráže, kde od roku 2017 stojí šumavský orloj. Jeho výroba započala v roce 2014, kdy bylo nalezeno kolečko ze šicího stroje a pokus vyrobit z něj krokové kolo pro stroj věžních hodin. Když se podařilo sestrojit hodiny, zrodil se nápad vyrobit pro tuto šumavskou obec celý orloj.
     My jsme využili příležitosti, že jsme všichni pohromadě a u orloje jsme se společně vyfotili.

     Poté jsme zamířili zpět k domovu. Přes Špičácké sedlo, Špičák, Železnou Rudu a další šumavské obce. Prášily, které se v historii proslavily výrobou zrcadlového skla a papírnou. Nyní je to známé turistické centrum, v jehož okolí se nachází Prášilské a jezero Laka a rozhledna Poledník. Srní, což byla dřevorubecká osada, o níž psal své romány Karel Klostermann. Poblíž se nachází Vchynicko–Tetovský plavební kanál, což je 14,4 km dlouhá - spojnice Vydry a Křemelné, která obchází nesplavnou část Vydry. Dál přes Modravu, která vznikla jako rybářská osada. Její dominantou je historická chata Klubu Českých turistů - Klostermannova chata. A Kvildu, která je nejvýše položenou obcí v Česku (1065 m).
     Naší poslední zastávkou byla Jezerní slať, která se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. Pro vznik slatí, byly na Šumavě ideální podmínky. Široká, mělká údolí potoků, chladné a vlhké podnebí a nepropustný horninový podklad. Rašeliniště, která se na Šumavě nazývají slatě, jsou bažinný ekosystém, který je trvale zamokřen, s velkým množstvím rostlinné biomasy, která se nedostatečně rozkládá a za nepřístupu vzduchu se z ní tvoří rašelina. K Jezerní slati jsme se dostali po dřevěném chodníčku, lemovaném typickými rostlinami, na jehož konci jsme obdivovali klid zdejší krajiny. Nachází se tady i nízká rozhledna, ze které je lepší výhled, a také jsme si tu mohli přečíst naměřené teploty, jednoho z nejstudenějších míst v naší republice.

          I přes některé nutné improvizace v organizaci zájezdu, věřím, že všichni účastníci zhlédli, to co je zajímalo. Mraky se naštěstí vypršely v pondělí, a tak jsme měli velice příjemné počasí. Děkuji všem za účast a těším se na příští rok.