Sephirothovi Děti; Part 7
,,Šípková Růženko vstávej! Už o mě nemusíš snít, jsem tu osobně, takže se koukej vzbudit!" Když se Yazoo probudil, Cloud seděl už oblečený na Kadajově posteli.
Yazoo si rozdrbal rukou vlasy a posadil se. ,,Nikdy by mě nenapadlo, že mi tu ráno bude Cloud Strife citovat Garfielda..." Yazoo pod postelí marně hledal druhou botu.
,,Mluvil jsem za snídani!" odpověděl Cloud a podal mu ji. ,,Měl bys pohnout..."
Yazoo se začal horečně oblékat. Pak se najednou zarazil. ,,Kde je vlastně Kadaj?"
Cloud při té otázce vstal, jako kdyby mu bylo blbý sedět na Kadajově posteli. ,,Přišel později- už jsi spal. Myslím, že ho ta vaše hádka mrzela..."
,,Opravdu?" Yazoo pokračoval v oblékání, ale výraz jeho obličeje se viditelně rozzářil. Cloud se taky usmál. Ano byla to lež- ale vždyť nikomu neublížila! ,,A co tu děláš vlastně ty?" zeptal se Yazoo.
,,Éééé... no, Kadaj odešel dřív a nechtěl tě budit, takže..."
,,Na to se neptám!" zastavil ho Yazoo. ,,Chceš tím vším teda říct, žes tu zůstal celou noc?"
,,Nó..." Cloud se podrbal na hlavě. ,,Nikdo nic nenamítal..."
Yazoo vykulil oči. ,,Chceš tím říct- my dva... v jedný posteli!!?"
,,Co uděláš, když řeknu jo?" zeptal se Cloud nevině. Yazoo po něm hodil zabijácký pohled. ,,Aha... spal jsem na zemi. Trocha nepohodlí ještě nikomu neuškodila!"
Yazoo bez dalších otázek, jejihž odpovědi by mohly být nebezpečné, vylezl z pokoje a společně s Cloudem se vydali na snídani.
***
,,Neviděl jsi Rena?" Yazoo se zatím bál byť jen přiblížit ke Kadajovi, takže jediným zbylým a stále dostupným člověkem v okolí byl Loz. Yazoo si už dost zvykl, že se Reno každé ráno vynořil z křoví a dělal celé škole obvyklou kulisu. Prostě sem úplně patřil. Jenomže dneska se z křoví vynořila leda tak Aeris se zahradnickými nůžkami.
Loz sedící na schodech u dveří, zvedl hlavu od učebnice anatomie. ,,Ne... buď ho vyhodili, nebo dostal dutku za absence a teď to chce dohnat."
,,No jo, to je pravda..." řekl si Yazoo pro sebe. ,,Já mu to říkal..."
Ve škole Aeris všechny pochválila za vzorný úklid a všichni studenti od ní dostali instrukce. ,,Až jsem přijde inspekce, budeme mít normální školní den! To znamená, že lidé jako Cloud, Loz, Kadaj a ostatní se budou hlásit. Vyvolávat budu jenom ty, co se nehlásí- takže spoléhám na tebe Yazoo. Může mi teď někdo zopakovat co jsem říkala?" řekla Aeris a posadila se na stůl. Yazoo vůbec neposlouchal- zaujaly ho Aerisiny nohy! Začal si jich všímat před nedávnem a najednou si uvědomoval, že v porovnání s nohama jeho matky je Aeris královna!
,,Až přijde inspekce, všichni krom Yazoa se budou hlásit, protože budou vyvoláni jen ti, co se nehlásí..." zopakoval Angeal, načež ukázal prstem na Yazoa a důležitě pronesl. ,,Spoléháme na tebe! Nesklam svoji zemi!" Yazoo nechápavě zvedl obočí, protože vůbec nechápal o čem celou dobu všichni mluví. Celá třída po Angealově výstupu vyprskla smíchy.
,,Dobře Angeale, sedni si!" Aeris slezla ze stolu a začala chodit sem a tam podél první řady lavic. Yazoovi oči její nohy následovaly. ,,Inspekce má obvykle ráda, když celá škola klape jako hodinky. Tudíž, celý den bude panovat tvrdá kázeň a disciplína! To znamená že nestrpím žádné šeptání v hodině, ani vkazy a dokonce ani nebudou dotazy bez hlášení- kdo se nepřihlásí, má poznámku- je vám to jasné?"
Loz s nohama na lavici a samozřejmě bez přihlášení, začal citovat svoji častou melancholickou frázy: ,,Jinými slovy- celej den je v ..."
Aeris se jako pára vypařila ze stupínku a ocitla se před Lozem, míříc mu mezi oči špičkou ukazovátka. ,,Mluviti stříbro, mlčeti zlato- a když mi uděláš laskavost a v den D budeš neviditelný, tak to bude úplná platina! A dej ty nohy ze stolu nebo si ten den budeme i nacvičovat!" Loz se v lavici poslušně narovnal. Aeris schovala ukazovátko a vrátila se na stupínek. ,,Tak se mi to líbí! Jsou ještě nějaké připomínky?"
,,Ne!" odpověděla třída sborově.
***
,,Reno? Kde jsi?" Yazoo bezradně lezl v křovinách. Jenomže Reno byl prostě pryč.
Yazoo zaslechl kroky. Zastavil se a podíval se nad sebe. Mezi překříženými větvemi keře planých růží, zahlédl rudou skvrnu. Genesis Rhapsodos! Genesis se chvíli rozhlížel a nakonec se usmál. Vedle něj se objevila černá skvrna- Sephiroth! ,,Jdeš pozdě..." řekl Genesis.
,,Nejraději bych nepřišel vůbec..." prohodil Sephiroth. Zněl strápeně.
,,Ale copak? Vypadáš nějak smutně?" Genesis mu položil ruce na ramena a Yazoo si raději domyslel, že mu kouká do očí- i když hodně zblízska.
Sephiroth ho odstrčil. ,,Proč? Proč mám ten pocit, že si se mnou jenom zahráváš!?"
Genesis se zasmál. ,,Ale no tak... Vždyť mi oba hrajeme hru. Je to nezávazné a příjemné! Vždyť tak jsi mi to říkal, pane učiteli!"
,,Možná... ale nechtěl jsem, abys odešel. To ne..." Sephiroth se k němu otočil zády.
Genesis jej něžně objal, ale Sephiroth vypadal, že to ani nevnímá. ,,Neboj se, vždycky tě budu mít rád... tys mi ukázal, jaké to je. Ale popravdě, myslím že bych chtěl zkusit něco nového!"
,,O čem to mluvíš?" Sephiroth se prudce otočil.
,,Viděl jsem tady krásného chlapce. Možná jsem se zamiloval..." Genesis se usmál. ,,Zvláštní, nikdy jsem nevěřil v lásku na první pohled!"
,,Cože!!?" vyhrkl Sephiroth. ,,Ne! Venku si dělej co chceš, ale tady platí mý pravidla!"
,,Aha, takže si je chceš všechny nechat pro sebe!" odpověděl Genesis. Sephirothovi sklaplo. ,,No tak, Sephi! Všichni co se mnou kdy byli, byli vždycky o několik let starší než já! Už mě nebaví být ten dole! Chtěl bych... vždycky jsem chtěl být jako ty! Taky chci ukázat jednomu z tvých andílků, jaké to je!"
Sephirothova dlaň přistála na Genesisově tváři. Sephiroth ho probodl pohledem. ,,Dělej si co chceš- ale je nech být!"
Genesis si pustil tvář, na které byla rudá skrvna po Sephiho ruce. ,,A to mi říkáš zrovna ty? Sensei?" Genesis se usmál. ,,Hmm, asi je opravdu tak krásný jak vypadal. I ty jsi do toho spadl, co? Nedivím se ti... i ty sníš o tom, jak tu šípkovou růženku držíš v náručí, prsty mu zaboříš do stříbrných vlásků..." V Yazoovi hrklo! Že by Genesis celou dobu mluvil o něm??? Yazoovo srdce začalo produkovat víc krve, než je zdrávo. Genesis ale dál pokračoval. ,,...A on je proti tobě tak bezmocný, jako malá panenka..."
,,Aheh!!!" Yazoo se chytil za pusu a začal se rychle plazit pryč. Sephiroth je úchyl! Genesis je úchyl! Všichni jsou tady úchylní!! A ještě ke všemu mluvili o něm!!
Křovím pronikla ruka a svižně se obtočila Yazoovi kolem pasu. Yazoo sebou začal kroutit, ale to už ho ruka pevně sevřela a vytáhla z křoví ven. Genesis Yazoa chytil za ruce a postavil ho před sebe. ,,Koho pak to tu máme?" zeptal se Genesis se smíchem.
,,Yazoo? Co tady děláš?" Sephiroth výrazně zbledl.
,,Já... já..." Yazoo zrudl.
,,To nevíš, že se nemají poslouchat cizí rozhovory?" Genesis se smál, jako kdyby se vlastně nic nestalo.
Yazoo se snažil uklidnit. ,,Jenom jsem hledal kamaráda..." rázně odstrčil Genesisovu ruku a rozběhl se pryč.
,,Yazoo!" Sephiroth se rozběhl za ním.
Genesis zůstal stát a s úsměvem je sledoval. ,,Takový temperament a má skončit v jeho náručí? Nikdy!"
***
,,Yazoo!" Sephiroth ho chytil za remno a zastavil ho.
Yazoo se mu vysmekl a dál rázoval po chodbě ke svému pokoji. ,,Nechte mě být!"
,,Počkej! Chci ti to jenom vysvětlit!" Sephiroth ho popadl a přitiskl ke stěně.
Yazoo se ledova podíval na jeho ruce, na svých ramenech. ,,Co uděláte? Znásilníte mě?"
Sephiroth dal pomalu ruce pryč. ,,Ne... tobě nikdo neublíží. Nedovolím, aby to někdo udělal!"
Yazoo se odlepil od stěny a dál pokračoval v cestě. U dveří do svého pokoje se zastavil. ,,Napřed se ujistěte, že to nedovolíte sám sobě!"