Tategasaki
10. 6. 2009
Tategasaki hiking |
Před par týdny se v Japonsku objevil Čech Martin. Na svém několika měsíčním putování po Asii měl v plánu navštívit i Japonsko a já měl tu čest ho poznat. Velice zajímavý chlapík se zájmem o spoustu věcí . Měl jsem tu možnost s ním strávit necelé tři dny na cestách po Japonsku a co víc říct , super člověk.
Trošku smůla na počasí. Předpověď říká déšť na celý víkend a tak jedu vyzvednout Matina na vlakové nádraží Nagoya bez představy co se bude dít. Dal jsem si šlofíka před cestou a tak v rozespalosti jsem si špatně spočítal čas a nechal Martina čekat víc jak půl hodiny. Hurá našel Jsem ho a může se vyrazit.
Podle průvodce lezení po skalách jsem našli zajímavou lezeckou oblast a i průvodce Japonskem říkal, že je toto místo velice zajímavé. Pokud ne lezení, tak alespoň bude co vidět. Déšť ne déšť hurá vyrážíme. Je to docela daleko, respektive v Japonsku je doprava velice pomala a tak je to víc daleko časově než na kilometry. Přes noc přejíždíme autem směrem město Owase (Mie pref.). Od tohoto města začíná pěkná přírodní divočina. Uzoučké silničky proplétající se nádhernou přírodou. Náš cíl je maličký poloostrov Tategasaki, ke kterému vede silnice 311.
Kolem druhé hodiny po půlnoci jsme asi tak třicet km za Owase. Místní krajina začíná mít kopcovitý tvar a silnice se mění v klikatici. Vypadá to, že od tohoto místa to začne být skutečně zajímavé a tak zastavujeme na nejbližším parkovišti , abychom si dali pár hodin spánku. Na parkovišti nás překvapí srnci, leknutí a překvapení, že se vůbec nebojí. Svítím na ně autem, abychom je lépe viděli a Srnci jsou naprosto v klidu. Parknu auto a připravujeme lůžkovou úpravu. Dlouho jsem neměl pivo a už vůbec ne s Čechem. Otevřeme plecháče a popíjíme v autě. Asi jsem se radostí rozhodl užit si piva co nejvíce a tak jsem si ho vylil do auta i do spacáku.
Ráno se probouzíme trošku později. Snídaně a valíme najít maličký poloostrov. Silnice se klikatí a jak se tak kochám krajinou a užívám si řízení v serpentinách, podaří se mi přejet odbočku na silnici 311. Podle mapy Martin našel zkratku a tak nakonec nacházíme silnici 311 i když z druhé strany. Silnice 311 vede na skalnatém pobřeží a je skutečně co obdivovat. Ze zvědavosti se vracím na parkoviště s vyhlídkovým místem a zjišťujeme, že je to ve skutečnosti místo odkud se vyráží pěšky na poloostrov. Paráda jsme tady.
Poloostrov je skutečně velice nádherný. Vysoké útesy, divoké moře a nádherné okolí. Prší, ale i tak jsme si vzali věci na lezení. Šlapeme okolo a hledáme cestu pro sestup k útesům dolu na pobřeží. Vyhlídka z útesů je fascinující a pohled dolů láká víc a víc prozkoumat a vidět útesy od spodka. Nacházíme místo pro sestup. Pomalu slézáme dolů, prší a tak začínáme vypadat velice zajímavě. Pod stromem nacházíme smotané lano. Je to skutečně sestupová cesta dolů pod útesy. Hodím lano dolů a pomalu slézáme podél lana. Lano prohlédnu a převážu spojovací uzle. I tak lano používáme spíš jako pojistku a raději slézáme po svých. Nakonec sestup nebyl tak dramatický jak vypadal a my jsme dole. Nádhera. Obrovské kulaté balvany omleté mořem. Vysoké sloupovité útesy a spousta mořských živočichů. Prolézáme se okolo. Prší a vše je dost mokré, takže lezení nebude. I tak je to dost zajímavé a občas náročné. Když už jsem slezli dolů tak to chce dát koupel . Trošku se obávám vln a velkých balvanů. Jak tak prolézáme okolo útesů nacházíme skvělé mořské jezírko. Je rozhodnuto a za pár minut jsme ve vodě. Jezírko je plné krabů a jiných živočichů. A tak si dáváme společnou koupel a kocháme přírodou.
Stále prší a jsou malé obavy s výstupu, nakonec naprostá pohoda za chvilku jsem zpět u auta. Super a spokojenost. Máme namířeno dát našim tělům odpočinkovou lázeň v Japonských termálních pramenech.
Pro jistotu nabíráme benzín. Některé Japonské benzínky jsou hodně zajímavé. Čerpací stojany jsou namontované na stropě. Zajede se autem na benzínku. Podám obsluze klíče a už se jen čeká až obsluha vše zařídí. Načerpání nádrže, umytí oken a zrcátek, marný pokus o konverzaci (neumím Japonsky), teplý mokrý ručník na utření vnitřku auta. Klíče mám zpět a mi pokračujeme dál směr Kawayu a Yunomine onsen.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář