Zelená je teorie a šedivý strom života.
Není to jev k vidění každý den, kdy někdo (tedy já - Jiří Korbel ml.) okukuje obsah kontejneru, do kterého nic nevhazuje a naopak má tendenci z něj ubírat věci, které tam nepatří. Bohužel jsem si stále nezvykl na kvanta PET lahví, skleněných lahví, kartonů, tetrapakových obalů (od mléka, džusů, krabicového vína apod.), hliníkových plechovek - prostě nehorázné plýtvání. Kde není žalobce, není soudce.
(Na okraj trochu z aktuální legislativy (zákon 185/2001 Sb., o odpadech).
Všeobecné povinnosti při nakládání s odpady (§ 10 - § 12). Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy. Předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, má povinnost při své činnosti každý, tj. podnikající subjekt i občan. Každý má povinnost přednostně odpady využít před jejich odstraněním, přičemž materiálové využití odpadů má přednost před jiným, např.energetickým...).
Od Nového roku umožňuje město po dohodě se zpracovatelskou firmou (RESUR s.r.o.) třídit také vícevrstevné obaly (což jsou už zmíněné tetrapaky) a to do kontejnerů pro plasty. Informovanost však vázne a tak končí další a další množství zbytečně na skládce, což samozřejmě skládkovým společnostem vůbec nevadí. Město mohlo již dávno doručit informaci svým mateřským školkám a základním školám o možnosti využít tuto možnost. Kraj nedohlédne na zřízené střední školy, kdy je např.problém dostupnosti kontejnerů přes rušnou komunikaci ve středu města, na jedné straně s objekte, kde je předpoklad velkého výskytu PET lahví a na straně druhé je objekt školy, která se honosí letitou snahou zavést eko teorii do praxe. Marně. Bohužel zde nefunguje ani ta základní věc a to je třídění základních složek (plasty, sklo, papír). Potom je zbytečné vštěpovat žákům, studentům teorii, když sami dospěláci neumí dobrovolně dodržovat zákon.
Na sídlištích je to chorobná anonymita, kdy lidé nemají chuť třídit, protože to ostatní sousedé také nedělají. Jaký kmán, takový krám. Pokud nebudou město, kraj (úřad, organizace) schopni sami u sebe zajistit to základní, nebudou to dělat ani obyvatelé.
Další zvláštní kategorií jsou živnostenské odpady. Malá provozovna má dvě možnosti, jak nakládat s odpady v případě povinnosti třídit. Třídit minimálně nebo přiznat, že produkuje více odpadu a třídit do pronajatých. V prvním případě stačí doložit kontrolním orgánům potvrzení, že tříděný odpad byl převzat odbornou firmou. Zákon neříká kolik a za jaké období. Tudíž stačí jeden doklad a živnostník nelegálně využívá v lepším případě systém v režii města, v horším ve směsném odpadu nebo v lese.
Chce se mi věřit, že není nutné hledat žalobce...