Sendraž
Převážně zemědělská obec Sendraž se nachází vysoko na svahu Sendražského kopce (Varty) v nadmořské výšce cca 550 metrů, v místě s dalekými výhledy do kraje.
Dle lidové tradice lze klást počátky Sendraže do 12. století. Na Sendražském kopci, zvaném Varta, nebo též „Zemská varta“ měly být umístěny stráže pozorující krajinu a dávající signály v případě nebezpečí.
Počátky osídlení území je možno klást do souvislosti se sendražskou tvrzí, která stávala na hřebeni severozápadně od dnešní vesnice. Písemné doklady týkající se vzniku tvrze se nedochovaly. Podle staré kroniky písmáka Matěje Bystrého, psané na konci 19. století, měla tvrz vzniknout v roce 1275. A autor zaznamenal i svou představu vzhledu tvrze (který však budeme raději brát s velkou rezervou): „Na skalnatém nezarostlém kopci, nad řekou Methují, rozkládá se neveliká tvrz v pojmenování "tvrz Sendraž", po pánech ze Sendraže a hradiště Krčina pod Jestřebím.
Vystavěna jest z lomového kamene, nevysoká, střechy dřevěné s podsebitím a otvory pro hájení. Ke tvrzi té vede špatná cesta od vesničky. Když se přijde ke tvrzi, musí se překročiti příkop hradební, přes nějž byl most, který se dal v potřebě strhnouti. Odtud zabočovala cesta vpravo, chráněná vysokou o-zubenou zdí. Vchod do tvrze nalézal se od strany severní s příkré stráně. Brána ona dala se v potřebě uzavříti železnou vysunovací mříží. Nad bránou bylo podsebití a podstřeší, kde se nalézaly střílny, sroubené z mohutných dřev. Za bránou byl menší dvorek a odtud vlevo vchod do hlavní budovy.
Tato byla nevysoká, ale ze silných zdí sáhových. Mnoho místností zde nebylo. Byla velká světnice panská, tři pokoje, špižírna v přízemí, jejíž rovina a podlaha "glajchovala se" se dnem příkopu hradebního. Odtud vedly kamenné schody do sklepů, jež byly dvoje nad sebou, spojeny jedním vchodem. Sklep spodní byl vytesán ve skále rukou lidskou. Po pravé straně dvorku byly místnosti pro čeleď a sluhy pána tvrze. Uprostřed dvorku byl stůl kamenný a několik lavic z hrubého dřeva. V rohu dvorku stála kuchyně.
Nad bránou byla věž, jež převyšovala obytné stavení a v ní světnička, jež sloužila pro hradníka, který odtud dával znamení hlásnou troubou a oznamoval příchod blížících se hostů.
Tvrz byla obehnána příkopem 5 m hlubokým a 7 širokým. Při východní a jihovýchodní straně byla obranná zeď s cimbuřím a před ní násypy a parkány ze silných trámů. Na jižní straně byla menší zahrada, kde se pěstovala zelenina pro kuchyni pána tvrze. Pod hlavní panskou budovou nalézaly se šatlavy, kamž byli zavíráni všelijací záškodníci a pobudové, již byli co podezřelí v okolí schytáni. Původ tvrze na Sendraži sahá do r. 1275. Měla asi za úkol hájiti blízkou stezku ke Kladsku vedoucí, a z této tvrze zbrojný lid docházel na horní a dolní vartu a zde ohněm dávali výstrahu dále do kraje, když se v nepokojných dobách blížil nepřítel. Na nejvyšších bodech stály sloupy, 4 sáhy vysoké a 4 stopy široké, obalené slámou a prolité smolou k snadnému a rychlému zapálení strážného ohně. Tato místa jsou dosud v soukromí i na mapách známa pod jménem Varta.“
Tvrz měla vyhořet v roce 1564 a poté již nebyla obnovena. Potíž je, že o ní neexistují písemné zmínky. Do dnešních dob se na místě, nazývaném „Na zámečku“, dochovalo jen nevelké tvrziště, obklopené příkopem (hlubokým téměř 2 metry) a valem, dosahujícím i dnes zhruba metrové výšky. Tvrz nebyla nejspíše příliš rozsáhlá, předpokládá se, že jí mohlo tvořit roubené stavení.
O vesnici Sendraž se pak soudí, že mohla původně stávat v sousedství tvrze a až později se přestěhovat do dnešní polohy.
Ves Sendraž (dříve někdy též Sendraže) se prvně připomíná roku 1338 coby majetek Zbyška Sendražského ze Sendraže (do této doby také historici kladou na základě sporých archeologických nálezů existenci tvrze). Ovšem za okolností ne právě příznivých. Takřka celá ves tehdy podlehla požáru. Zbyšek se však ukázal jako dobrý hospodář. Aby urychlil obnovu vsi, věnoval poddaným dřevo na obnovu jejich obydlí a poskytl jim úlevu na robotě. O tři roky později zdědil Sendraž Zbyškův syn Ješek. Ten již tak schopným nebyl. Naopak zboží zadlužil, prodal jej Černčickým z Kácova a sám vstoupil do jejich služeb. Sendraž se tak dostala pod správu hradu Krčína.
30. srpna 1403 byl v náchodském kostele sv. Vavřince zřízen nový oltář na paměť zesnulého pana Beneše Silného z Dubé, a existence nového záduší měla být po hmotné stránce zajišťována z poddanských platů usedlostí v Mezilesí (11 usedlých) a Sendraži (8 usedlých). Celkem měly vsi platit roční úrok ve výši 9 kop pražských grošů (z toho Sendraž 4 kopy a 12 grošů, Mezilesí 4 kopy a 48 grošů). Vesnice však měly i nadále zůstat součástí Krčínského panství.
V polovině 16. století se Sendraž stala součástí náchodského panství a tak tomu bylo až do roku 1848, kdy se osamostatnila. O 111 let později, roku 1959, byla ve vlně shora řízeného slučování obcí Sendraž připojena (stejně tak jako nedaleká Libchyně) k sousednímu Jestřebí. Znovu se osamostatnila v roce 1990. Roku 1896 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1869 měla Sendraž 42 domů a 216 obyvatel, dnes se počet obyvatel pohybuje okolo stovky.
Obživu hledali místní převážně v zemědělství. Kromě běžných zemědělských činností se zde dobře dařilo sadařství a včelařství. Hojně se místní věnovali též tkalcovině.
PAMÁTKY A TURISTICKÉ ZAJÍMAVOSTI:
- rozhledna na Sendražském kopci
- kaple v centru obce
- pomník padlým v 1. světové válce před kaplí, upomínající na 10 obětí ze Sendraže (Věnováno padlým 1914 - 1918; Škoda Václav, Franc Josef, Šmída Josef, Zelený Antonín, Štěpán Josef, Mervart Josef, Mervart Václav, Umlauf Adolf, Krahulec Jan, Kumprecht Jan; Oku vzdálení duchem ne)
- kamenný kříž při silnici k Mezilesí - dílo J. Raimunda z Nového Města nad Metují.
- valy a příkopy na místě původní tvrze na kraji lesa SZ od obce
TURISTICKÉ MOŽNOSTI:
a) pěší turistické trasy
zelená Libchyně (1,5 km) – Pavlátova louka (4 km) – Rokolský most (5 km) – Nové Město nad Metují, Husovo náměstí (6 km) – Nové Město nad Metují, u Rychty (6,5 km)
zelená Holubí palouk (2km) – Hraniční potok (3 km) – Borová (5 km)
modrá Na Vartě (1 km) – Peklo (3,5 km) – Lipí (5 km) – Pod Jiráskovou chatou (6 km) – Skalka (7 km) – dále po zelené Náchod (8,5 km)
DOPRAVA, DOPRAVNÍ SPOJENÍ:
autobusová linka Nové Město nad Metují - Jestřebí - Sendraž - Mezilesí - Slavoňov - (Janov - Dobřany v Orlických horách)/(Nový Hrádek - Borová - Náchod). V provozu i o víkendu. Zastávka se nachází v centru obce.
nejbližší železniční stanice: Nové Město nad Metují (6,5 km)