Hle poutníče! To hrob boží a chrám Šalamounův a já, rytíř chrámu, jež u bran stojí, ti pravím vejdi a nestrachuj se, neb pod ochranou boží a paží mých stojíš.
Po dobytí Jeruzaléma v roce 1099 byly zakládány rytířské řády, které měly chránit spasitelův hrob a poutníky přicházející do svaté země. Největším a nejsilnějším z nich byl Řád rytířů Chrámu, zkráceně řád Templářů, který byl založen na přelomu roků 1118 a 1119 devíti francouzkými rytíři - křižáky v čele s Hugonem de Paien. Jeruzalenský král pak daroval řádu dům, jež údajně stál na místě Šalamounova chrámu. Řád templářů pak patřil po dvě století mezi oporu katolické církve a byl i přední silou v organizaci křižáckých tažení.Templářský řád se vyznačoval řeholní přísností a tvrdým vojenským životem. Řádovým oděvem byl bílý plášť s červeným křížem jednoduchého tvaru. Řádová korouhev byla červeně a bíle pruhovaná. V řádovém znaku nalezneme symbol chudoby a odvahy, dva rytíře jedoucí na jednom koni. Templářský řád byl podřízen přímo papeži, čímž se tedy vymykal jakékoli světské moci. Měl vlastní duchovenstvo, nezávislé ostatním, vlastní vojenskou sílu, jež hojně využíval nejen ke křižáckým výpravám. Vzhledem k nezávislosti na světské moci byl templářský řád hojně využíván i ekonomicky. Jeho pevnosti sloužily jako úschovny peněz a půjčovny pro různé evropské dvory. Ekonomickou sílu řádu pak zajišťovaly i výběry poplatků za vstup do řádu, zvláště jednalo-li se o bohatého uchazeče. Dále měl řád zajištěnu ekonomickou samostatnost také odkupem pozemků v různých místech tehdejšího světa.
Když saracéni vypudili křesťany ze svaté země, přesídlil řád, po krátkém pobytu v Akkře, koncem 13. století na ostrov Kypr. V té době byl velmistr řádu Jacques de Molay pozván s celým konventem z Kypru k jednání s francouzským králem Filipem Sličným, kde byl náhle roku 1307 na jeho rozkaz zatčen. Tato náhlá akce byla domluvena s papežem Klimentem V. Současně začalo zatýkání a pronásledování templářů po celé Francii. Později, na příkaz papeže, i v jiných křesťanských zemích Evropy. Lstí byl obsazen Pařížský "Templ", pevnost, v níž bylo nashromážděno obrovské bohatství. Následujícího roku byla proti templářům vydána papežská bula, podle níž byli vyobcováni z církve a měli být všude souzeni jako kacíři. Procesy proti templářům se pak konaly po sedm let a skončily upálením představitelů řádu v čele s de Molaym v Paříži dne 11. března 1314. Popraveno bylo i mnoho členů řádu po celé Evropě a jmění řádu bylo zkonfiskováno.Tolik stručná historie řádu. O skutečných důvodech jeho likvidace se myslím nemusím rozepisovat. Obrovský majetek nashromážděný řádem vyvolával v mnohých panovnících jistě nemalé chutě a závist, vždyť řád si mohl v podstatě naprosto bez problémů koupit skoro jakékoli evropské království.
Vzhledem k množství pomluv, jež se na řád nabalilo, je dneska poměrně těžké zjistit, co všechno templáři věděli a ukrývali. Je však jisté, že během svých tažení po východě narazili na spoustu zvláštních a zajímavých věcí. Není od věci zmínit spojení řádu templářů a svatého grálu, který prý nalezli oni zakladatelé řádu po dobytí Jeruzaléma a jehož nalezení bylo vlastně impulsem k založení řádu. Tento předmět byl pak odvezen do Pařížského templu a díky varování, jež se prý včas dostalo k jeho ochráncům, byl tento přemístěn ještě před jeho zabráním na doposud neznámé místo. Je také velmi těžké zjistit, zda-li během oněch dní, kdy byli rytíři řádu pronásledováni, několik z nich nepřežilo a neuniklo pronásledování. Nicméně není od věci předpokládat, že se tak opravdu stalo. Tito rytíři pak mohli stát u založení několika tajných společenstev, jako jsou například Svobodní zednáři, řád Růže a kříže ( Rosenkruciáni ) a ostatní.
Ještě zmíním jednu malinkou drobnost k dokreslení historie. Když byl de Molay upalován na hranici, popřel všechna proti němu vznesená obvinění a povolal Filipa Sličného a Papeže Klimenta V. na boží soud. Oba jmenovaní pak skutečně do roka od popravy zemřeli za záhadných okolností. Papež Kliment V. zemřel 20. dubna 1314 na záhadnou nemoc, kdy jeho tělo bylo doslova pokryto vředy. Král Filip Sličný pak zemřel 29. listopadu 1314 na lovu. Není od věci také zmínit, že za záhadných okolností téhož roku zemřel i žalobce v procesu s templáři, prokurátor Nogaret.
Náhledy fotografií ze složky Templáři v celé své kráse
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář