Úprava sacích a výfukových kanálů
ÚPRAVA SACÍCH A VÝFUKOVÝCH KANÁLKŮ
Pokud jste si někdy prohlíželi demontovanou hlavu válců, jistě jste si všimli, že od sériové výroby je povrch kanálků drsný a nepřesně tvarovaný, rovněž slícování kanálků v hlavě s kanálky v sacím a výfukovém potrubí je nepřesné, což způsobuje velké hydraulické ztráty vznikající při nasávání a vyfukování obsahu válce. Pro snížení těchto ztrát je třeba kanálek vyleštit a změnit jeho tvar, podle požadované charakteristiky motoru pak i jeho průměr. Spolu s kanálkem se samozřejmě upravuje ventil, tedy přechod mezi dříkem a talířkem ventilu, povrch se leští, hrany na talířku se zaoblují. Výsledné snížení ztrát je tedy prvním plus této úpravy. Dalším kladem je zvýšení objemové účinnosti. Teorie: ideálem procesu výměny náplně válce by bylo, pokud by se na začátku kompresního cyklu nacházela v pracovním prostoru válce (ten je dán objemem válce + objemem kompresního prostoru) jen čistá směs benzínu a vzduchu. Byl by tak maximálně využit pracovní prostor, čerstvá směs by nebyla ohřívána zbytkovými výfukovými plyny atd., což by mělo za následek větší měrný výkon, větší účinnost, snížila by se měrná spotřeba atd. Vlivem nedokonalosti ventilového rozvodu, průběhu výměny směsi a proměnnosti otáček však ve válci vždy zůstane část výfukových plynů z předchozího cyklu. Objemová, neboli plnící účinnost je tedy měřítkem kvality procesu sání a je poměrem mezi množstvím čerstvé náplně skutečně nasáté do pracovního prostoru a teoretickým množstvím čerstvé směsi nasáté do pracovního prostoru válce beze ztrát. S úpravou kanálků souvisí i větší tlak ve válci v době uzavření sacího ventilu, tedy na začátku kompresního zdvihu, který má příznivý vliv na průběh tlaků ve válci při kompresním zdvihu. Objemová účinnost u atmosférického motoru je v rozsahu přibližně od 50 do 85%, přičemž při určitých otáčkách dosahuje maxima, při snižování nebo zvyšování otáček motoru se pak účinnost snižuje. Motor při otáčkách maximální objemové účinnosti dosahuje maxima kroutícího momentu, motor je tzv. naladěn na tyto otáčky a v oblasti kolem této hodnoty pak leží pole ideálních otáček motoru. Průběh křivky a poloha maxima je ovlivňována již zmíněnou úpravou hlavy, délkou a průměrem sacího a výfukového potrubí a časováním rozvodového mechanismu. Naladění motoru do otáček, jaké požadujeme se tedy provádí kromě úpravy sacího a výfukového traktu hlavně časováním vačkového hřídele, přičemž zvyšováním úhlu otevření ventilů se posouvá křivka objemové účinnosti, a tím i kroutícího momentu do vyšších otáček, kroutící moment v nízkých otáčkách se sníží. Úprava kanálků se provádí pomocí elektrické či pneumatické přímé brusky, tzv. fortunky. Na litinovou hlavu a potrubí se používají stopkové brusné kotoučky o různém tvaru a zrnitosti brusiva. Na hlavu či potrubí z hliníkové slitiny se používají stopkové technické frézy. Úprava ventilu se provádí na soustruhu nebo brusce nakulato, konečné zaleštění pak lze provést ve stolní vrtačce pomocí smirkového papíru.