Mýtus č. 6 - šporny používají jen prasojezdci - bohuželi i takoví lidé mezi námi jsou, u nichž je prasojízdra způsobena přadevším nedostatkem kvality jejich jízdy. Nicméně šporny v podstatě používáme pro rozšíření repertoáru pomůcek a k tomu, abychom je časem u některých cviků paradoxně vůbec používat nemuseli.
Mýtus č. 5 - koně hrozně baví, když s ním jednáte jako s hračkou - např. když mu zacpáváte nozdry a šišláte na něj. Chcete-li vědět, co si v tu chvíli o vás kůň myslí, postavte se na všechny čtyři, nechte si od někoho dát na záda takovou zátěž, aby se vám špatně zvedalo a pak dotyčnému řekněte, aby vám zacpával nos a šišlal na vás.
Mýtus č. 4 - v jakém sedle sedíš, takový styl jezdíš - bylo by to sice fajn, ale bohužel tomu tak není. Protože v tom případě bych musel jezditi ve stylu australském honáckém, kterýžto neexistuje. Je tedy úplně jedno, jaké máte sedlo, když se rozhodnete jezdit tzv. anglii, western nebo pokud plánujete jen a jen skákat. Styl totiž není o sedle ale o způsobu, jakým koně ze sedla ovládáte. Ve westernovém či australském sedle lze velmi slušně jezdit anglii a naopak, stejně jako v nich můžete skákat. Samozřejmě, že pokud se chcete věnovat určitému stylu na 120%, pak je lepší si obstarati sedlo k tomu určené.
Mýtus č.3 - čabraka je kulich - používat v zimě čabraku v zimě samozřejmě lze, ale takovéto použití je naprosto bez praktického významu a může tak míti význam pouze estetický. Čabraka slouží předvším v letních měsících a to jako ochrana před dotěrným hmyzem v citlivých uších koňských. V zimních měsících může mít čabraka také vliv negativní, pokud je používána pravidelně, neb koníkovi uši schoulostivý (stejný problém jako s přehnaným dekováním).
Mýtus č.2 - NHS, resp. Natural horsemanship čili přirozená komunikace jsou cirkusové kousky - chyba lávky. Přirozená komunikace je způsob jak lépe porozumět svému koni a jak ho naučit věcem potřebným a odnaučit jej zlozvykům. Nikdy totiž nemůžete vědět, kdy budete potřebovat koně někam zacouvat pouhým vztyčením ukazováku, připravit ho ze země na ustupování na holeň nebo vás prostě přestane bavit, že vás váš kůň předchází a není schopný zůstat stát, když zastavíte vy
Mýtus č.1 - velcí lidé by si měli pořizovat velké koně - rozdíl v malém a velkém koni je z velké většiny jen v délce nohou. Výhody menšího koně, resp. koně normálně velikého (kolem 165cm), spočívají ve větší obratnosti, menší náchylnosti na nemoci kloubů a v neposlední řadě u menšího koně také padáte z menší výšky pokud nevážíte 140 kilo, tak je úplně jedno na jak velkém koni jezdíte, protože dospělý kůň váží od 450 do 650 kilogramů a proti tomu je váha člověka zanedbatelná :-) ať žijí menší šikovní koně!