Jizerky - kolo - 19-06-2010
Kolo a hory? To je jenom pro ty nejodvážnější a nejvíce namakaný blázny ... tak to jsem si ještě před víkendem myslela a byla jsem přesvědčena, že tuto kombinaci n.i.k.d.y nezkusím. Jenomže přišel víkend a nějak se stalo, že jsme v sobotu ráno s Ondrou nasedli do auta, naložili kola, zabalili stan a spacáky a vyrazili směr Jizerské hory. Zaparkovali jsme v Lázních Libverda, prohlédli si blízký Obří sud a zkusili první single track. Musím říci - dost dobrý. Sice jsem byla celá od bláta, ale za ten pocit jízdy v terénu to stálo. Dokonce jsme zapomněli na první nepříjemnost, kdy Ondrovi rupnul nový řetěz a nebýt party kluků s nýtovačkou, asi bychom nevyjeli. Potom jsme se jeli podívat na Paličník, což je pro mě nejkrásnější místo. Chtěli jsme vidět, jak to tady vypadá v létě. V zimě na běžkách to tu známe již nazpaměť. Potom směr Smědava, Kneipa, Hřebínek, Hejnice a auto. Spali jsme nad Obřím sudem, kde jsme zajeli s autem na lesní cestu a schovali se do lesa. Spalo se krásně. Ráno jsme nasedli do auta a přiblížili se na Smědavu. Nasedli jsme na kola a vyjeli na nejvyšší horu Jizerských hor - na Smrk. Ondra se chtěl podívat do Polska, a proto jsme se vydali po zelené, potom po zpevněné cestě pod červenou značkou na Polanu Izerska a poté již po cyklostezce na Orle. Celá část této trasy byla krásná, nejhezčí část však na červené značce, kde cesta vedla podél řeky Jizery. Poté jsme se vrátili zpět do Čech a přes osadu Jizerka asi 2 kilometry po cyklostezce na Jezdeckou cestu (žlutá značka), kde je z místních kamenů úžasný výhled na přehradu Souš. Cesta pod černým vrchem nás zavedla zpět na Smědavu.