Brdská vrchovina 15-08-2009
Brdy pro mě znamenají hodně a to z toho důvodu, že jsem zde strávila svůj první trek. Ondra mi tenkrát koupil veškerou výbavu a řekl mi, že se mi to možná bude líbit. A měl pravdu :o) Na tento víkend hlásili krásné počasí a já už dlouho nebyla v zelené přírodě. Protože mám hodně zkušeností, řekla jsem si, že to třeba zvládnu sama. Když jsem se však na chodově připravovala na cestu, bráška řekl, že mě samotnou nepustí. Jeli jsme tedy společně a vybrali si Brdskou vrchovinu. Hlavním důvodem je dobrá dostupnost. V sobotu ráno jsme nastoupili na Hlavním nádraží do osobního vlaku směr Hostomice. Cesta trvala pouze hodinku, přestože jsme museli v Zadní Třebáni přestupovat. Zde jsme šli po žluté na Kuchyňku (635,6) a poté pokračovali po červené směrem na Plešivec (653,8). Trasa kolem Kuchyňky je nádherná, cesta vede lesem a po měkkém jehličí. V polovině cesty na Plešivec se však cesta změní na betonovou a ztrácí na kráse. Miška dosti hnal a už na začátku nám bylo jasné, že 15 km ujdeme během 3-4 hodin. Proto jsme si užívali dlouhých přestávek. Vrchol Plešivce jsme si nechali až na druhý den a těsně před jeho sedlem jsme šli po červené tečkované resp. modré na žlutou, kde jsou Křižová studánka, Fabiánův pramen (Miška pořád toužil po zlatém prameni či staroprameni) a Smaragdové jezírko. Poté jsme vystoupali na Fabiánovu zahrádku. Spali jsme na úžasném místě, které je na mapě označeno jako pramen pod červenou cestou blízko Plešivce. Je zde rovná zelená planinka, přírodně rozdělená do několika částí a na nich jsou upravené tábořiště s posezením a vždy s rovným místem na spaní. Když jsme tam kempovali, nebyl tam ani jeden odpadek. A ten krásný západ slunce! Spali jsme pod širákem, protože byla teplá a příjemná noc. Druhý den jsme došli na vrchol Plešivce a přes modrou opět obešli sedlo. Miška mi chtěl ukázat viklan a mohyly, ale nějak jsme je přešli. Značení je v této oblasti v současné době dosti špatné. Někdo vymazal značky a pokud nejste místní nebo neumíte odhadnout směr, většinu tras minete. Kvůli mohylám jsme se však nevraceli, pamatovala jsem si je z minulých výletů. Došli jsme do Lochovic, kde jsme si dali pivčo a klobásu a spěšným vlakem ve 13,21 odjeli zpět do Prahy.