Zpráva o činnosti Společnosti NK ČR za Období 2003 - 2004
Vážení členové,
i když má zpráva pro valnou hromadu připomenout a zhodnotit především události posledního volebního období - tedy uplynulých let 2003 a 2004 - a také tak učiní, dovolte mi, abych se na některých místech zabýval činností Společnosti i v širším časovém intervalu.
V čase, kdy jsem byl zvolen předsedou Společnosti Národní knihovny, byly ještě v plném proudu práce zahlazující a napravující to, co způsobila povodeň z konce léta roku 2002.
Národní knihovna sice již sloužila čtenářům, ale v jejím podzemí stejně jako v pracovní náplni jejích specializovaných pracovišť záchranné práce kulminovaly. To po povodňové katastrofě udržovalo atmosféru zvýšeného zájmu o Národní knihovnu a o knihovnictví vůbec a přinášelo i věcnou a finanční pomoc z domova i ze zahraničí.
Společnost Národní knihovny jako jednu ze svých významných akcí zorganizovala v
r. 2003 slavnostní večer s poděkováním jednotlivcům i institucím za pomoc po povodních a současně ohlásila záměr vydat komentované digitální faksimile Velislavovy bible. V tomto večeru vystoupili členové souboru Šanson,věc veřejná. Záznam večera byl vysílán Českým rozhlasem. Společnost se také zasloužila o uskutečnění živého hodinového vysílání na Českém rozhlasu 2 Praha, který s ročním odstupem zhodnotil situaci knihoven a vztahy veřejnosti ke knihovnám po záplavách.
Zastavme se poněkud déle u digitalizace: v roce 2003 už měla Společnost na svém kontě financování kolem 70 titulů středověkých manuskriptů převedených do digitální podoby, opatřených nutným vyhledávacím aparátem a možností studia detailů jednotlivých folií rukopisů. Šlo o spisy Johna Wycliffa, Jana Rokycany, Tomáše Štítného, Matěje z Janova, Jana Milíče z Kroměříže, ale i o autory méně proslulé - Petra Payna, Jana z Brakel, Jana Lupáče, Maříka Rvačku...- přesto pro bádání o předhusitských i pozdějších myšlenkových proudech v Čechách významné. Jiným rozsáhlým celkem je soubor jezuitik, dnes přístupný v digitální podobě.
Všechny tyto unikátní spisy lze v plném textu vyhledat a studovat v Digitální knihovně na internetových stránkách Národní knihovny.
Financování projektu digitalizace si vyžádalo nemalé náklady. Většina nákladů byla pokryta sponzorským darem Nadace Preciosa z Jablonce nad Nisou. Za všechna léta darovala tato Nadace ve prospěch Národní knihovny více než 800 000 Kč.
Systematický příspěvek k projektu digitalizace poskytovaný Národní knihovně po mnoho let, považuje Společnost NK za svůj největší úspěch. Za stejně důležitý přínos - avšak nevyčíslitelný - považuje Společnost veškerou snahu o navázání kontaktů s významnými osobnostmi české společnosti z oblasti kultury, vědy, obchodu, médií, kteří vždy ochotně ve prospěch Národní knihovny vystupovali.
V roce 2003 a 2004 pokračovala v projekčním sále Klementina setkání s osobnostmi české literatury v pořadech s názvem Modré pondělí. Za všechny jmenujme alespoň setkání s Ivanem Binarem, Jiřím Stránským, Milanem Hrabalem, Petrem Skarlantem a Mariánem Hatalou, Eduardem Světlíkem, Lenkou Procházkovou a Alešem Pejchalem, Zdeňkem Šmídem, Zorou Dvořákovou, Zdeňkem Janíkem, Romanem Cílkem, Romanem Rážem,
s autory z řad knihovníků a dalšími. Za uplynulých pět let šlo o setkání s více než 40 prozaiky, básníky a autory literatury faktu.
Pro rok 2004 připravila Společnost Národní knihovny s Obcí spisovatelů a za přispění Národní knihovny cyklus literárních seminářů pro knihovníky z celé ČR. Role byly rozděleny následovně: NK poskytne prostory, Obec spisovatelů pomůže při výběru přednášejících, Společnost činnosti zkoordinuje, rozšíří informace o cyklu do knihoven a bude jednotlivé semináře organizovat. Každého semináře se účastnilo kolem 60 knihovníků, vyslechli přednášku čtyř nebo více odborníků, získali tištěný sylabus přednášek. Přednášky se zabývaly úrovní domácí literatury a jejím šířením do světa, frekventanti mohli také diskutovat se zahraničními bohemisty, jinými tématy byly literatury na západ, na východ a na jih od našich hranic. Protože přednášející uváděli kromě obecné charakteristiky a historického vývoje i přehled soudobých autorů a zabývali se jejich významnými a do češtiny přeloženými díly, pokládali přítomní knihovníci účast na těchto seminářích za velice přínosnou pro jejich každodenní praxi s beletrií.
Společnost Národní knihovny se pokusila hledat pro projekty Národní knihovny, zvláště pro digitalizaci, partnery v zahraničí. Podařilo se navázat bližší kontakty s ministerstvem zahraničí ČR a vzbudit zájem o spolupráci s NK pro Česká centra v zahraničí zvláště s využitím digitálních dokumentů.
Jiným úspěšným projektem se jevilo setkání členů výboru Společnosti s ředitelkami knihoven při Radě Evropy. Na pozvání předsedy Společnosti a bývalého ředitele NK skutečně pak do ČR přicestovala ředitelka knihovny Evropského soudu pro lidská práva paní Nora Binder. Jejího velice úspěšného semináře o této knihovně, její praxi a možné spolupráci s našimi knihovnami se účastnilo více než 40 významných pražských knihovníků. Společné úvahy zástupců SNK, NK a paní Nory Binder vedly k hledání takového titulu historického fondu NK, který by mohl oslovit více evropských států a na jehož rozšíření by se tyto státy podílely. Takovým titulem by mohl být unikátní soubor univerzitních tezí, který nemá ve světě konkurenci.
Společnost jako každoročně podpořila vystoupení Národní knihovny na Mezinárodním knižním veletrhu a pomohla při realizaci zahajovacího slavnostního večera, vydala další čísla nepravidelného bulletinu, zajistila pro své členy možnost exkurzí na významná pracoviště - např. do Ústavu soudobých dějin ČAV, informovala členy o cyklu koncertů v Zrcadlové kapli a možnosti zvýhodněného abonentního vstupného.
Za úspěch při všech pořádaných akcích je potřeba poděkovat těm členům, kteří se osobně na organizaci jednotlivých akcí podíleli. Byli to především PhDr. Věra Břeňová, PhDr. Helena Kudláčková, Ing. Irena Stibralová, Mgr. Marie Paráková, PhDr. Lenka Štětinová, Ing. Josef Dušek, Mgr. Fr. Čálek, Ing. Jan Mottl, Ing. Stanislav Psohlavec. Vřelý dík patří Karle Erbové za uskutečnění všech setkání s literáty, za přípravu nepravidelného bulletinu. Mimořádné poděkování za vydatnou pomoc pak prof. Věnku Šilhánovi, PhDr. Jiřině Šiklové, poděkování za popularizaci Národní knihovny v médiích Petru Siostrzonkovi, Jiřímu Grygarovi, Janu Petránkovi a Karlu Tejkalovi a zvláštní dík Miladě Kozderkové za soustavné udržování kontaktů mezi rozhlasem, Společností a knihovnou.
Až dosud jsem přednášel zprávu o úspěšné činnosti Společnosti, o akcích, které vždy spíše než Společnost samu propagovaly a upozorňovaly na činnost Národní knihovny. Je ovšem mou povinností hovořit i o projektu neúspěšném, o záměru vydat komentované digitální faksimile Velislavovy bible - bible z poloviny 14. století, významného rukopisu chovaného ve fondech Národní knihovny.
Ačkoli první část tohoto plánu byla úspěšná (obrazový přepis Velislavovy bible pořízený za finance Společnosti můžete prohlížet v Digitální knihovně NK), k vydání komentovaného digitálního faksimile a doprovodné publikace nedošlo, i když Společnost měla zajištěny jak finance, tak lidské, tj. odborné pracovní síly. Proč k tomu nedošlo?
Změnou ve vedení Národní knihovny se také změnily podmínky pro činnost Společnosti. Předchozí, poněkud nadstandardní podmínky, byly dány především zájmem vedení knihovny o činnost Společnosti a tím, že Společnost měla s knihovnou úzký kontakt prostřednictvím pracovníka v oddělení PR knihovny. S novými poměry bylo potřeba najít nová řešení. Domnívali jsme se, že nejlepší cestou bude uzavření smlouvy mezi NK a Společností, která dá základní rámec spolupráci. Z podmínek této smlouvy pak budou vycházet možnosti pro další činnost. Ačkoliv jsme návrh takové smlouvy vypracovali a ačkoliv jsme se o jednání nad jejím textem velmi starali, nedošlo ani k jednání, tím méně k podpisu smlouvy.
Není-li uzavřena smlouva o spolupráci s NK, nemůže Společnost pracovat s dokumenty, které jsou ve fondu Národní knihovny. Nemůže tedy dále postupovat v záměru vydat jako edici digitální faksimile s doprovodnou publikací o Velislavově bibli. Práce zastavila a finanční dar, který byl na tento projekt určen, je Společnost nucena dárci vrátit.
Ze stejného důvodu - neuzavření smlouvy - nepokračují od ledna 2005 například literární pořady Modré pondělí.
Protože není uzavřena smlouva s NK, nedostává se Společnosti informací o jejím chodu, plánech, aktivitách, jež by měly být podle našich stanov Společností podporovány. Sestavit v takovém případě plán činnosti Společnosti je tedy iluzorní.
Protože není uzavřena smlouva s NK, ztratila Společnost i své trvalé sídlo a bude nucena najít novou adresu.
To všechno jsou skutečnosti, které výbor Společnosti velice mrzí. Dosud je nezveřejnil, domnívá se totiž, že by zveřejnění mělo jediný efekt - poškození dosud dobrého jména knihovny, ke kterému se v posledních letech těžce propracovávala.
Společnost NK měla v r. 2003 130 členů, z toho v posledních dvou letech odešlo navždy 5 členů. Nově se přihlásili 3 členové. Práce ve výboru se ze zdravotních důvodů vzdali 2 členové. Výbor byl doplněn kooptací o tyto členy:
PhDr. Kudláčkovou, PhDr. Štětinovou a Ing. Stibralovou.