9.3.2011
Zmatky v hlavě.
Mišmaš a tajemství.
Salátový vydání.
Nejsem zvyklá na romantiku.
Nejsem kýčovitej puberťák.
Miluju smyslnost.
Akci a vášeň.
Moje mysl odvykla.
Tomu roztomilýmu poblouznění.
Nesmělýmu otrkávání.
Motýlům v břiše.
Tělo taky odvyklo.
Třepou se mi kolena a koulím oči.
Nevím, co si počít.
Nevím, jak se chovat.
Stojím jak solnej sloup a čumím.
Nejsem zvyklá na začátky.
Prvotní nesmělý úsměvy, letmý dotyky a "nechtěný" pohyby rtů.
Zdlouhavý pohledy do očí a třpytivý jiskřičky v nich.
Moje vztahy berou rychlej spád bez viditelnejch emocí.
Žádná něha a city.
Velká neznámá.
Stoupnul si za mě, lehce mě pohladil po břiše a pak mě jemně objal kolem boků.
Miluju to.
Svýma velkýma dlaněma mě něžně hladil po heboučce hebký mikině.
Nehybně a křečovitě jsem stála na místě, celá nesvá těkala očima z místa na místo, tiskla čelisti k sobě a nevěděla, co dělat.
Co se ode mě očekává.
Nebyla jsem si jistá co chci.
Nevěděla jsem, jestli něco chci.
Položil hlavu na mý rameno.
"Pěkně voníš." řekl, když mě políbil na ucho.
Náušnice se mi na slunci třpytily.
Motýlí polibky na šíji.
Zbožňuju to.
Něha je pro mě cizí slovo.
Nevím, co znamená.
Slovník jsem ztratila.
On mi to přeložit chtěl.
Osobní tlumočník v riflích.