Primademo

Kolem Strategické průmyslové zóny v Holešově byl nějakou dobu relativní klid. Klid, který věstí bouři. Zdá se, že vítr se již začíná zvedat a k oné bouři se pomalu ale jistě schyluje. Společnost Industry Servis ZK se bude nejspíše muset svých vyhlídek na velké peníze vzdát. To v tom lepším případě, může totiž být i hůře.

Ten klid byl jen zdánlivý. Jak informuje portál Aktuality.cz, některé problémy řešily soudy či odborné instituce, aby pak vystavily „resumé“, které jednak potvrzují stanoviska ekologických aktivistů, ale také verdiktem soudu byly potvrzeny fakta, která jsou těžkým úderem na solar lidem, stojícím za tímto megalomansko-lobbyistickým (ne-li korupčním) projektem. Jen stručně: Počátkem roku zrušil krajský soud v Brně dvě povolení pro dílčí stavby uvnitř zóny. Soud mj. připustil, že úředníci, kteří o povolení rozhodovali, mohou být ve střetu zájmů. Oba rozsudky ze 3. ledna 2013, vynesené Krajským soudem v Brně dávají za pravdu v podezření, že krajský úřad se nevypořádal s jejich oprávněnými námitkami na možnou podjatost úředníků. Také verdikt Nejvyššího správního soudu konstatuje , resp. nevylučuje, že pokud jsou jistí úředníci existenčně závislí na zaměstnavateli (tím není krajský úřad, ale Industry Servis ZK) který záměr tak tvrdošíjně prosazuje, nemohou být „pochybnosti o podjatosti automaticky rozptýleny“ protože se zakládají na „objektivních důvodech“.

Podle očekávání, představitelé Industry Servisu ZK i nadále stojí za svým a rozhodnutí soudu značně bagatelizují či zlehčují tím, že jak řekl Jakub Černoch: „Soud se nezabýval žádnými věcnými námitkami, ale výhradně možnými procesními vadami“. Jenže věci se mají poněkud jinak. Jeden z rozsudků zrušil rozhodnutí krajského úřadu právě kvůli věcným námitkám, pro zónu značně zásadním a to až tak, že tyto problémy jsou rázu svědčící o tom, že tato zóna se pro průmyslové objekty nehodí. Další nečekanou ranou je skutečnost, že nové krajské vedení, vzešlé z podzimních krajských voleb, stáhlo žalobu na hydrogeologa Zdeňka Vacka, kterou na něj podalo vloni v létě předchozí vedení kraje, v němž seděl náměstek a hlavní iniciátor  zóny a bývalý hejtman za ODS Libor Lukáš, dnes jeden z hlavních představitelů tohoto lobbyistického záměru (ISZK). Pan Lukáš na adresu p. Vacka prohlásil, že „ Svým nekorektním jednáním (rozuměj v neprospěch SPZ) významně poškodil projekt průmyslové zóny!“ Na druhé straně posudek, vypracovaný hydrogeologem Vackem podpořila i  Česká asociace hydrogeologů. Stejný závěr "nedoporučujeme" přitom zóně vystavil už posudek vypracovaný pro město Holešov dávno před samotnou výstavbou zóny v červenci 2004 Miroslavem Fialou pro Vodní zdroje Holešov.

Co k tomu dodat. Všechna fakta nasvědčují tomu, že původní záměr ze strany vedení Krajského úřadu ve Zlíně, vedeného hejtmanem Lukášem, vybudovat z bývalého letiště v Holešově strategickou průmyslovou zónu byl, možná ve svém samém počátku, racionálně zdůvodněný. Pravda, i tenkrát šlo o velké peníze (o ty jde ostatně dosud), ale na druhé straně možnost či spíše naděje, že by se z bývalého letiště v Holešově stala průmyslová zóna v čele s komplexem automobilky Hyundai, byla zajímavá nejen z hlediska státní ekonomiky, ale i z hlediska občanů, neboť by přinesla tolik potřebnou práci pro tisíce občanů regionu. Jenže plány šité horkou jehlou nevyšly a možno říci, zaplať pánbůh. Jednak si Korejci vybrali jinou plochu u Nošovic a další investice, se kterými společnost Industry Servis ZK počítala, se také nerealizovaly. Důvod? Podzemní zdroje vody! Vidina peněz však byla natolik motivující, že jisté lidi vedla k bezohledné a nevýhodné, ne-li přímo nebezpečné realizaci zainvestování plochy SPZ investičními celky bez toho, že by byla plocha SPZ podrobena řádnému geologickému průzkumu. Tak se stalo, že po zjištění záměru společnosti Industry Servis ZK dát možnost realizace investicím, které by mohly ohrozit podzemní zdroje pitné vody pod plochou SPZ, se do hry vložily ekologičtí aktivisté, občané Holešova a Občanské sdružení Zdravé a krásné Holešovsko. Tak se stalo, že tento „problém“ dal stop záměrům vlastníka pozemku a sny o velkých ziscích se začaly když ne rozplývat, tak zcela určitě hatit. Představitelé IS ZK  se s tím samozřejmě nehodlali smířit a začali okopávat kotníky všem, kteří jim jejich plány začali narušovat, ne-li hatit. Proto neváhali žalovat hydrogeologa Vacka, nevybíravými způsoby napadat členy občanského sdružení a samotné občany Holešova a okolí, pro které je podzemní pitná voda rezervním zdrojem pro 30 tisíc občanů regionu, neboť prý podlehli nepravdivým informacím a falešným obviněním.

Jak ale dokazuje další průběh kauzy SPZ Holešov, pravda a skutečnosti ze strany odpůrců SPZ se zcela jistě naplňují a šance vlastníků plochy SPZ, tj. společnosti Industry Servis ZK jsou velmi vážně a reálně ohroženy. Nepřekvapuje proto, že tato lobbyistická laň se snaží toto krajní nebezpečí odvrátit, neboť ve hře jsou stamilionové zisky, které jinak půjdou vniveč. A kdo se jen tak lehce smíří s takovou ztrátou? Nemluvě o tom, že na tomto projektu je zainteresována řada dalších lidí jako úředníci, zaměstnaní touto účelově zřízenou společností a jak vyplývá z verdiktu soudu, není u nich  vyloučena podjatost k zaměstnavateli. To lze pochopit tak, že jim také jde o práci a zcela jistě i o slušný příjem (otázkou je, z jakých zdrojů finanční prostředky na mzdy pocházejí). Již méně pochopitelné je, že ačkoliv je více než jasné a prokázané, že jakákoliv větší investice na ploše SPZ by mohla ohrozit podzemní zásoby pitné vody, představitelé společnosti se nehodlají vzdát tak snadno.

V takovém případě, kdy jde o peníze a to jak očekávané  případného zisku, tak i o peníze již  zcela zbytečně proinvestované ( cca 1,7 miliardy korun z veřejných prostředků, které mohly být využity racionálněji),  musí jít čest, morálka i pověst stranou. Stává se, a přísloví „Kdo chce moc, nakonec nemá nic“ to potvrzuje, že se tak může stát i v tomto případě. Ale vědomí, jak  nezodpovědně z veřejných prostředků byla vyhozena částka 1,7 miliardy korun za něco, čemu se mohlo předejít a prostředky, kterých nemá dost ani kraj, ani stát, mohly být použity na mnohem potřebnější účely. Konkrétně na co ani nemá smysl jmenovat, protože peníze jsou potřeba všude, kam oko dohlédne. A nejblíže je to do peněženek za předpokladu, že je práce. A ta v holešovském regionu mnoha lidem chybí a  když není, tak ten pohled je stejně smutný, jako kamkoliv jinam. Že by o tom pánové z Industry Servisu ZK uvažovali nebo brali na vědomí, pochybuji. Kdyby ano, pak by jednali jinak. Opak je však pravdou a co hůře, oni se to ještě pořád snaží zachránit, což stojí další peníze, nás, daňových poplatníků.