Zde jsou básničky které jsem složil... klidně kritizujte :-D
Když hledím na tvé krásne oči, mé srdce chce a k tobě kráčí.
Už je spojeno s tím tvým, a to tvoje už je jenom mým.
Náhle oči zahledí se k sobě, a zavřou se moje obě.
Cítí že polibek se blíží, ale náhle něco tomu kříží.
Ostré světlo, záblesk a pak temno, ale coto neslyším slovo ani jedno.
Otočím se a tam postava, už z dáli vidím že je krvavá.
Skloním se a vidím ji, nahle ten pohled mě zabijí.
Je mrtvá a ja klečím a pláču, rozhodl jsem se a říkám ''za tebou já kráču''
Nedaleko vysoký kamenný most, já řekl poslední slovo ''mám toho dost''.
Tyto slova poslední byly, a tak skočil a oba mrtví byly.
__________________________________________
Jak tu krásně povídáme, ten čas ale rychle plyne.
Za chvili zas pujdem spát, a nebudem si zase povídat.
Tak snad zase zítra pokecáme, ať tu chvíli pryč zas máme.
Proč je času vždy tak málo? aby smysl života to dalo?
To asi neví lidí moc, proto přejí dobrou noc.
tobě přeju též dobrou noc, sice nenaspíme už moc.
Ale sladké sny být mohou, ale pouze jen naší představou.
_______________________________________________
Tvé oči modré barvy jsou, já okouzlen jsem tou jejich krásou.
Tvůj úsměv nadherný jest, být tvým přítelem velkou je mi čest.
Jsem rád že já to mohu být, jsem rád že tebe můžu mít.
Jsem rád že za ruku tě vedu, jsem rád že za tebou já jedu.
Bez tebe smutno mi je. mé srdce zas méně bije.
Stýska se mi hodně moc, beze tebe zas další noc.
Další den se neozíváš, copak asi zase děláš?
Je tomu zas další den, copak děláš? sám tu sem.
Pak já jedu za tebou, nikdo není doma kdepak jsou?
Když se vracejí už domu, nejsi mezi nimi ja divim se tomu.
Zeptám se pak kdepak je? Řeknou mi jen že mě miluje.
Další den tam jedu zase, a znovu kde je? já ptám se.
Pojď s námi mi ti to ukážem, proč tak zaraženě čekáš? mi už jdem.
Objeví se v dáli budova, vypadá jako by byla nová.
Po chvilce jen nápis nemocnice, v měm srdci zas smutku více.
Když už jsme v budově, já se zeptám kdepak je.
Zavedou mě k ní, její modré oči vidět není.
Přistroje, jediný zdroj života, nejadnou- hlava se mi zamotá.
Špatná zpráva zjistila se, blbej nádor nezjistil se.
Dnešek pro ní poslední je, smutek usměv mi zakryje.
Sedím brečím nevím co mám dělat, asi hledat nějakou velkou pomoc.
Na dně z toho já teď jsem, nikdy na to nezapomenem.
Byla skvěla proč minulý čas? a tak smutek všicni máme zas.
Blizcí pomoct se nám stále snaží, pomáhají a za ruce nás drží.
Proč musela tak mladá odejít, nemůžu to stále pochopit.
Nemyslet na to a životem dál jít, určitě je někdo pro koho jde žít.
Když to nejde smířit se s tím, vědět že už jí nikdy nepolíbím.
Kdyby to byl jenom blbej sen, tak to zkuste štípněte mě jen.
Bolí to sen to bohužel není, a ta osoba tu taky už není.
hmm....
(janča(sestrenice), 27. 7. 2009 22:05)