Po dlouhé době
Tak jsme se dlouho neviděli... Naposledy sme sem psali o neštěstí které se přivodilo naší tetě. Od té doby sme urazili velký kus cesty v našem vývoji. Prvně už lozíme oba Celý byt je teď naše království a revír... Ale nebráníme se ani překročit jeho hranice při vítání taťky na chodbě...
Oba máme dva spodní zuby a čerstvě prořízlé dva vrchní (máme víc zubů než leckterý dospělák) Mimo to se pokoušíme stoupat, ale na všechno dosáhneme i bez stání... Máme totiž hrozně dlouhé ruce a taky krky, jak je pořád za něčím natahujeme...
Kolik vážíme to nevíme. Na kontrolu jdem až v půlce srpna, sami sme zvědaví... Mamka pořád říká jak se pronesem, tak jen aby si to nevymýšlela, jen aby nás nemusela tahat.
Jo a ještě jedna velká novinka. Máme nový přírustek do vozového parku. Mamka nám koupila golfky od Chicca. Prý značka, o tom nejsme až tak přesvědčeni. Ale pásy chutnají docela dobře, potah se dá dobře upatlat, jen ta stříška by mohla líp clonit když svítí sluníčko, ale to bysme zase neměli ty krásné kloboučky co mamka nakoupila. Spolu s klouboučky nám doplnila šatník. Jsou z nás teď machři mezi miminama Holčička co bydlí pod náma jen kouká. Vážíme totiž jen asi o dvě kila míň než ona a to má přes rok Už jen zbývá abysme uměli chodit a můžem začít balit holky
Jinak sme se taky naučili bez řevu koupat a je to docela zábava. Mamina nám totiž pořídila hromadu blbin do vany. Vodolepky, kačenky, krokodýla co plave, loď co už teda neplave, potom nějakou vkládačku krokodýla a kelímky. Teda my dost dobře nechápeme proč prodávají díravé kelímky do vany... Pít se z nich nedá, vodou se z nich taky nepolijem.. všechno znich hned vyteče. Musíme jí říct ať je reklamuje.
No už budeme muset končit. Blíží se čas naší siesty. Nechali sme mamku si přispat tak teď si to zase vybereme my.
Tak se měj a zase někdy příště