Anna Boleynová (1501/1507^? – 19. května 1536) byla anglická královna, druhá manželka Jindřicha VIII. a matka královny Alžběty I. Jindřichova svatba s Annou a její následná poprava z ní udělala jednu z hlavních postav anglické reformace.

Anna jako dcera Sira Thomase Boleyna a jeho manželky Lady Alžběty Howardové byla urozenější než Jindřichovy pozdější manželky Jana Seymourová nebo Kateřina Parrová, původem se však nemohla vyrovnat své předchůdkyni Kateřině Aragonské. Anna studovala v Evropě a do Anglie se vrátila v roce 1522.

O tři roky později se Jindřich VIII. začal o Annu zajímat a zamiloval se do ní. Anna však odolala všem jeho pokusům ji svést a udělat z ní jeho milenku, jako byla krátce před tím její sestra Marie Boleynová. Zřejmě kombinace Jindřichovy touhy a nutnosti mít syna - dědice trůnu, kterého mu zjevně Kateřina již nemohla dát, vedla krále k tomu, že požádal o anulaci sňatku s Kateřinou Aragonskou. Když začalo být zřejmé, že papež Klement VII. s anulací sňatku nebude souhlasit, objevily se první myšlenky na odluku Anglie od římskokatolické církve.

Thomas Wolsey, který byl Jindřichův kancléř a kardinál církve římskokatolické, byl údajně na Annin popud propuštěn z veřejných služeb, načež se později novým arcibiskupem canterburským stal Boleynův rodinný kaplan Thomas Cranmer. Svatba Jindřicha a Anny se konala 25.ledna 1533. Dne 23.května téhož roku prohlásil Cranmer manželství Jindřicha a Kateřiny za neprávoplatné a o pět dní později prohlásil manželství Jindřicha a Anny za zákonné. Krátce na to zahájil papež proti Jindřichovi a Cranmerovi exkomunikaci. V důsledku tohoto sňatku došlo k odloučení Anglie od Říma a vzniku anglikánské církve, která byla od té doby podřízená panovníkovi.

Anna byla korunována anglickou královnou 1. června 1533. O rok později, 7. září 1534 porodila dceru, budoucí anglickou královnu Alžbětu I. K Jindřichově nelibosti mu však nebyla schopná porodit syna; v březnu 1536 se na scéně objevuje Jana Seymourová. Anna byla od dubna do května 1536 vyšetřována ze závažných zločinů, z nichž byla usvědčena a následně popravena 19. května téhož roku. Historici považují obvinění proti ní, jejichž součástí bylo i cizoložství a incest, za nepřesvědčivé a vykonstruované. Po korunovaci své dcery Alžběty královnou byla Anna uctívána jako mučednice a hrdinka anglické reformace, a to především v dílech Johna Foxe. Po staletí byla inspirací a byla zmiňována v množství uměleckých a kulturních děl. Anna je díky rozvodu Jindřicha VIII. s Kateřinou Aragonskou a vyhlášení odluky anglikánské církve od Říma považována za vůbec „nejvlivnější a nejvýznamnější královnu Anglie.“

Mládí

Anna byla dcera Sira Thomase Boleyna, později hraběte z Wiltshiru a z Ormonde, a jeho manželky Lady Alžběty Howardové, dcery vévody z Norfolku. Thomas Boleyn byl uznávaný diplomat s velkým jazykovým nadáním a Jindřich VII. jej často posílal na diplomatické mise do zahraničí. Kvůli nedostatkům farních záznamů této doby (vzaly za své v dramatických událostech po smrti Eduarda VI.) není možné určit datum, kdy se Anna Boleynová narodila. Důkazy ze 16. století jsou neslučitelné s několika dalšími daty, na které poukazují jiní autoři. Italský dějepisec roku 1600 označil rok 1499 jako rok jejího narození, zatímco např. zeť Thomase Mora hovoří o roku mnohem pozdějším, roku 1512. Všechny ostatní dohady potom spadají do časového období mezi roky 1499 a 1512. V současnosti se historici shodují především na letech 1501 a 1507.

Za důležitý písemný důkaz lze považovat Annin dopis z roku 1514. Je psán ve francouzštině (Annin druhý jazyk) jejímu otci, který stále žil v Anglii, zatímco Anna dokončovala své studium ve Francii. Profesor Ives poukazuje na styl, v němž je dopis psán, a také na Annin již vyzrálejší rukopis - to vše pak podle něj dokazuje, že v této době dívka musela být starší třinácti let. Tato verze je podporována tvrzením kronikáře 16.století, který napsal, že Anně bylo dvacet let, když se vrátila z Francie. Závěry se ovšem znovu dostávají do pře s Warnickovou a několika jejími knihami a články. Mnoho akademiků tento spor uzavírá názorem, že přesné datum narození Anny zkrátka nebude nikdy známo. U Anniných sourozenců není rovněž, podobně jako u ní, známo, kdy se přesně narodili, je však pravděpodobné, že Annina sestra Marie byla starší.^[1] Mariiny děti byly přesvědčené, že jejich matka byla starší než Anna. Jejich bratr Jiří se narodil kolem roku 1504.^[2]

Život

Původně byla dvorní dámou a milenkou krále Jindřicha VIII. Jeho manželkou se stala poté, co se Jindřich rozvedl se svou první manželkou Kateřinou Aragonskou. Anna Boleynová nebyla mezi lidem oblíbená a většina ji nazývala šestiprstou čarodějnicí. Anna znetvořený šestý prst zakrývala dlouhými, rozšířenými rukávy a říkalo se, že pod stužkou s drahým kamenem skrývá na krku ďáblovo znamení. Po její popravě Jindřich prohlásil, že ho okouzlila svými čáry.

Jindřich se o Annu Boleyovou začal zajímat koncem 20. let 16. století. Anna, která strávila dětství ve Francii společně se svým otcem Thomasem, velvyslancem ve Francii, perfektně ovládala francouzštinu a dokázala se chovat dle francouzské módy, jak se u královského dvora očekávalo. Ačkoli nebyla podle standardů své doby nejkrásnější, především její břitký intelekt jí zajistil královu pozornost. Když se jí začal dvořit, odmítla stát se jeho milenkou, patrně proto, že nechtěla skončit jako sestra Marie, o kterou Jindřich brzy ztratil zájem. Místo toho se pokusila využít králova problematického manželství s Kateřinou Aragonskou. Král potřeboval mužského potomka, dědice trůnu, Kateřina však porodila pouze dceru Marii a několikrát potratila.

Jindřichův sňatek s Annou a její následná poprava byly součástí složitého začátku významných politických a náboženských převratů známých jako anglická reformace, kdy právě Anna aktivně podpořila reformu náboženskou a vznik anglikánské církve. Byla to právě ona, kdo Jindřichovi věnoval knihy plné protestantského učení, které přinášely řešení problému s královským rozvodem - podle tohoto učení byl král jedinou hlavou církve v zemi. Mimoto také vládla nesmírným politickým vlivem, a proto ji můžeme nazývat „nejvlivnější a nejdůležitější manželkou krále, kterou kdy Anglie měla“.

Anna Boleynová je známá především díky svému konci. Jelikož stejně jako její předchůdkyně Kateřina Aragonská ani ona nebyla schopná dát svému manželovi slibovaného syna (porodila „jen“ dceru Alžbětu a poté i ona potratila), rozhodl se král zbavit i Anny, a 19. května 1536 ji nechal popravit po obvinění z údajného cizoložství, incestu a zrady (cizoložství královny bylo vždy zradou, protože mohlo "znečistit" královskou linii). Spolu s ní byla popravena řada jejích přátel, údajných milenců, a také její bratr. Poprava měla mimo jiné v budoucnu nesmírný dopad na její dceru Alžbětu.

Anna Boleynová je považována za jednu z hlavních iniciátorek důležitých změn, které v Anglii na počátku 16. století proběhly, a později byla také oslavována jako mučednice (v souvislosti s kulturou anglických protestantů, především pracemi Johna Foxe).

Anna Boleynová v populární kultuře

Annin život byl zachycen v několika novelách, hrách, operách, televizních dramatech a filmových projektech, mezi ně můžeme zařadit např. Donizettiho operu Anna Boleynová, filmy Tisíc dnů s Annou (Anne of the Thousand Days), Králova přízeň (The Other Boleyn Girl), Šest žen Jindřicha VIII. (The Six Wives of Henry VIII) a Odsouzená královna Anna (Doomed Queen Anne) či televizní seriál Tudorovci (The Tudors). Postavu Anny Boleynové ztvárnilo ve filmu mnoho hereček. V televizním seriálu Tudorovci ji ztvárnila Natalie Dormer, za nejzdařilejší je považováno ztvárnění herečky Genéviéve Bujold ve filmu Anne of thousand days (1969).