Přemysl Otakar I.

(1155-15.12.1230)

vláda (1192-93, 1197-1230)

Mládí

Přemysl se narodil okolo roku 1155 jako syn druhého nedědičného českého krále Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.

O jeho mládí není mnoho známo. Víme, že v letech 1173-1179 pobýval ve vyhnanství v Míšni, kde se poprvé oženil s Adlétou Míšeňskou. Roku 1179 se stává markrabím Moravy, o kterou má zájem i jeho příbuzný Konrád II. Ota. Bitva u Loděnice,kde se utkal Přemysl s Konrádem, skončila Přemyslovým krvavým vítězstvím. Po smrti Bedřicha I.(nevlastního bratra Přemysla), usedl na knížecí stolec (podle Stařešinského zákona) Konrád II.Ota. Po jeho smrti při křižácké výpravě se ujal vlády Václav II. syn Soběslava I. Přemysl dlouho neváhal a Václava sesadil a uvěznil.

Problémy doma

Od té doby se stal poprvé knížetem,ale ne nadlouho, protože si stěžoval Jindřich Břetislav na jeho vládu u císaře Jindřicha VI. Císař neměl moc na vybranou a knížetem zvolil Jindřicha Břetislava, syna Jindřicha, strýce Přemysla.Jeho čtyřletou vládu ukončila jeho smrt. Teď si nikdo nepřál na trůně Přemysla,ale jeho bratra Vladislava Jindřicha.Přemysl proti němu vytáhl a obě vojska se střetla 6.12.1197 , kdesi mezi Prahou a Plzní. Ale co stalo by asi všechny překvapilo, Vladislav se v noci s Přemyslem sešel a dobrovolně mu ustoupil, s tím že mu ponechá markrabství Moravské. A tak se stal Přemysl podruhé knížetem a už mu v tom nikdo nezabránil. 

Problémy v říši

První léta vlády se snažil vyřešit problémy v říši, a jako velký diplomat vždy z toho něco utržil. Po smrti Jindřicha VI. nastaly problémy. O moc se přetahovali Štaufové a Welfové. Za štaufy Filip švábský, bratr Jindřicha VI. a za Welfy Ota Brunšvický, syn Jindřicha Lva. Přemysl nejprve podporoval Filipa, tak horlivě, že za pomoc mu potvrdil dědičný královský titul. Jelikož měl problémy s manželkou Adlétou, chtěl se rozvést ,potřeboval podporu papeže, který stál na straně Oty Brunšvického,přeběhl tam i Přemysl. Od Oty dostal opět královský titul, který potvrdil korunovací 24.8.1203.Když Ota byl už na vrcholu slávy, přestali ho podporovat jeho příznivci a zanedlouho si ho znepřáelil i papež. Přemysl i papež přešli na stranu Fridricha II.Sicilského, zapomenutého syna Jindřicha VI. Od Fridricha dostal Přemysl známý dokument Zlatá bula sicilská.

Vláda v Čechách

Doma si Přemysl počínal také dobře. Vypořádal se zbylými Přemyslovci. Nenechal si znepřátelit šlechtu. Významně se podílel na zakládání měst,zejména na moravě (např. Uničov, Opava, Znojmo). Největší vnitropolitický boj vedl Přemysl s pražským biskupem Ondřejem I., který se snažil v Čechách získat větší svobodu pro církev, což vyústilo v roce 1222 vydáním tzv. Velkého privilegia pro českou církev.

Rodina Přemysla Otakara I.

Jeho první manželkou byla Adléta Míšeňská. Porodila Přemyslovi čtyři děti: Vratislava, následníka trůnu, Markétu-Dagmar, provdanou za Valdemara II. dánského krále, Božislavu, provdanou za Jana I. Ortenburského a Hedviku,která se stala jeptiškou. Druhou manželkou Přemysla byla Konstancie Uherská.Měla s Přemyslem devět dětí: Vratislava, Václava I., pozdějšího krále, Juditu, Annu, Anežku, Vladislava, Přemysla, Blaženu a Sv. Anežku.