Norsko
Hornatá skandinávská země Vikingů. Nádherná scenérie fjordů, útesů, divokých hor a zalesněných údolí činí Norsko nejkrásnější zemí Evropy. Celým Norskem prostupuje Skandinávské pohoří, jehož úbočí modelovaly čtvrtohorní ledovce. Na nejvyšších horách ledovce dosud přetrvávají. Nejdelší z nich Jostedalsbreen o ploše 486 km čtverečních je vůbec největším ledovcem Evropy. Dvě třetiny území leží v nadmořské výšce nad 300 m a čtvrtina ve výšce přes 1000 m n. m. V jižním Norsku v horském masivu Jotunheimen se zvedá nejvyšší hora Norska Galdhoppiggen (2469m). Jen o málo nižší je nedaleký štít Glittertind (2452m). Mohutná ledovcová erozivní činnost vyhloubila na západním pobřeží fjordy, hluboká údolí zaplavená mořem, které patří k nejhlubším na světě. Ze všech hor stékají řeky, jež jsou bouřlivé zejména na jaře a v létě. Mají četné peřeje a vodopády a Norové jejich energii využili k výstavbě mnoha vodních elektráren. Divoká příroda skandinávských hor, k níž patří několikaměsíční zimní tma, sesuvy půdy, záplavy a mořské bouře, částečně vysvětlují zálibu Norů v nadpřirozeno. Norskou představivost patrně podněcovaly dlouhé zimní večery jako stvořené pro vyprávění. Téměř třetina země leží za polárním kruhem. Podnebí však zmírňuje Golfský proud, který teče podél norského pobřeží, jež téměř nezamrzá a žije v něm hojnost ryb. V severním Norsku vyvažuje temné zimy okouzlující pohled na polární záři. V létě však svítí v polárních oblastech Norska slunce i o půlnoci. Jinou přírodní pozoruhodností jsou ostrovy. Jen kolem norského pobřeží jich leží na 150 tisíc a další tisíce jsou rozsety po jezerech, kterých je také na tisíce. Norská krajina je skutečně krásná