1. leden 2009
Jakej byl rok 2008? První polovina teda nic moc . . . na Valentýna se to ale nějak začalo lomit, no a od jara už to byl jeden zvrat za druhým. Mám z nich radost! Z těch zvratů:-)
Když začnu prosincem 2007 - balík k svátku, leden 2008 - balík k narozeninám, únor - balík k Valentýnu, březen - balík "jen tak", duben - nejlepší Nokii N70, kterou bych si v životě nemohla dovolit . . . květen - balík k uklidnění před maturitním stresem plus úžasná kytička osobně předaná (a během pár měsíců bohužel mou osobou neúmyslně zlikvidovaná) no a nekončíme, jdeme dál. V červnu jsem dostala ušatýho Bobíška (co má zrychlení asi jako Dauer 962 Le Mans) a v červenci jsem dostala úplně nejvíc . . . Novou rodinu. V červenci 08 si mě totiž Prchálek nastěhoval i s ušákem do své poklidné domácnosti Místeckého bytečku, no a od té chvíle jsem opravdu šťastná!
Ale Prchálek není žádny béčko ani céčko. Den co den s ním zažívám něco nového. S ním jsem poprve v životě baštila zmrzlinku z "Mekáče" a pečená stehýnka z KFC. Poprve v životě jsem se stala vlastnicí riflí za nehoráznou částku (pro srovnání asi jako dvouměsíční splátka zdravoního pojištění:-). A pleťovou masku (se kterou se dá úplně bombasticky jít zeptat sousedky jestli nemá mouku), tu mi poprve v životě udělal taky - kdo jiný než - Prchálek ! :-) Díky němu jsem ale taky zjistila například to, jak neuvěřitelně luxusní žrádýlko jsou tresčí játra a vlastně tak nějak celkově naboural žebříček mých oblíbených jídel. Prvních asi 6-7 míst totiž obsadil Prchálkův losos s křupavou kůžičkou a na jazyku se rozplývajícím masíčkem zalitý nivovou omáčkou. Jaj, to je lidi žrádlo! :-) Taky výrazně obohatil mou slovní zásobu. Kdyby mi ještě nedávno někdo řekl následující text, zírala bych s otevřenou pusou a myslela, že mluvím s Maďarem. Ale teď . . . :-)