Jak kojit

Většina žen je schopna kojit. Kojení je přirozený děj, předpokládaný a připravovaný organismem matky v průběhu celého jejího života a zvláště během těhotenství. Přečtěte si podrobné instrukce, jak na to.

VÁŽENÁ MAMINKO,

kojíte-li své dítě, poskytujete mu přirozenou cestou tu nejlepší a ničím nenahraditelnou výživu. Mateřské mléko chrání obsahem protilátek dítě před většinou infekcí, snižuje výskyt alergií a svým stále se měnícím složením se přizpůsobuje potřebám dítěte.

Mateřské mléko je zároveň potravou i lékem. Kojení přináší výhody i matce. Její organismus se po porodu rychleji zotavuje. Žena, která kojila své dítě, je méně ohrožena rakovinou vaječníků a prsu. Antikoncepční účinek kojení je nadějí pro regulaci porodnosti ve světě.

Většina žen je schopna kojit. Kojení je přirozený děj, předpokládaný a připravovaný organismem matky v průběhu celého jejího života a zvláště během těhotenství. Nezáleží příliš na velikosti a tvaru prsů. Jediné na čem záleží, je, jak často a jak správně budete dítě už od počátku přikládat k prsu. Zásadou je přiložit dítě k prsu brzy po narození a kojit je podle jeho zájmu, často, bez omezení frekvence a délky a nedávat mu nic jiného než mateřské mléko.

První přiložení k prsu by mělo být po narození ještě na porodním sále, co nejdříve, nejlépe do 30 minut. Touha dítěte sát je v té době velká a hormonální odpověď organismu matky na sání dítěte je také největší.

V prvních dnech pije dítě mlezivo. Je lehce stravitelné, kaloricky vydatné, s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a obranných látek. Častým a správným přikládáním již v tomto období se dítěti umožní využít všech výhod, které mu mateřské mléko poskytuje.

Zdravé, donošené a správně kojené dítě nepotřebuje navíc ani čaj ani ovocné šťávy ani žádné další tekutiny nebo jiné mléko do šesti měsíců života.

Při přiložení dítěte k prsu dbejte na to, aby Vaše poloha byla co nejpohodlnější. Strávíte v ní denně totiž několik hodin. Použijte polštáře, je-li to třeba. Uvolněte se. Uchopte prs do dlaně, palcem nad dvorcem a ostatními prsty pod ním. Dotkněte se několikrát bradavkou spodního rtu nebo tvářičky dítěte, vzbudíte tím "hledací reflex". Když dítě samo otevře ústa jako při zívání, přitiskněte je k sobě a vsuňte mu do úst bradavku spolu s co největší částí dvorce. Držte dítě tak, aby se jeho bříško dotýkalo po celé délce Vašeho těla. Rukou mu podpírejte ramínka (ne hlavičku, ta spočívá v mírném záklonu v ohbí Vašeho lokte). Správně přiloženému dítěti se prs dotýká brady, tváří i nosu současně. Neodtahujte prsty tkáň prsu od nosu dítěte z obavy, že nemůže dýchat. Upravte ale vzájemnou polohu přitažením ramínek a hrudníku dítěte k sobě, netiskněte mu k sobě pouze hlavičku. I když dítě saje silně, nesmíte při přiložení cítit bolest. Bolest při kojení znamená, že poloha dítěte není správná a pokračováním kojení v takové poloze může dítě poškodit jemnou tkáň bradavky už po jediném přiložení. Přerušte v takovém případě sání tím, že vsunete dítěti malíček do úst a vzájemnou polohu upravte tak, aby sání nebylo nepříjemné. Příčinou poranění a bolestivosti bradavek není délka kojení, ale nesprávná poloha při něm!

Jen trvalý pobyt matky s dítětem (rooming in) umožňuje matce od počátku porozumět projevům dítěte a kojit je vždy, když projeví zájem.

Narozené dítě má malý obsah žaludku, pije často a po malých dávkách. Mělo by mít možnost pít kdykoliv a libovolně dlouho. Při pití nerozlišuje den a noc tak, jak to nerozlišovalo, když bylo v těle matky. Čím častěji a s větší chutí dítě saje, tím více mléka se vytvoří. Toho je možno využít i později, pokud z nějakého důvodu tvorba mléka poklesne. Stačí dítě opět častěji přikládat k prsu a do 2-3 dnů se produkce mléka zvýší. Žádná vnucená omezení nejsou v prvních dnech na místě a dítěti neprospívají. Jeho přirozený instinkt je základním pravidlem, podle kterého se musí počet i délka jednotlivých kojení řídit. Časným, častým a správným přikládáním dítěte předejdete bolestivému nalití prsou mezi 3.-5. dnem. Určitý pocit napětí a tepla je v této době normální a vymizí během několika hodin. Pocit úlevy přináší přiložení studeného až ledového obkladu mezi kojením. Přebytek mléka je někdy nutné odstříkat rukou nebo odsávačkou, po předchozí masáži a uvolnění vlažnou sprchou. Před přiložením dítěte je někdy třeba odstříkat prs v okolí bradavky a dvorce, aby jej dítě mohlo dobře uchopit ústy. Po nakojení se odstříkává jen pokud je nutné, aby se prs vyprázdnil, je-li zpočátku mléka nadbytek. Později se tvorba a spotřeba mléka vyrovnají.

Sáním bradavek se z mozku matky uvolňují dva důležité hormony, kterými se řídí tvorba mléka. Prolaktin udržuje jeho stálou tvorbu, oxytocin spouští "ejekční reflex", kterým se mléko z prsu uvolňuje. Přikrmováním dítěte nebo nabízením dudlíku snižujete jeho touhu a potřebu sát a zasahujete do jemné regulace tvorby a uvolňování mléka.

Pití z láhve, používání dudlíků k "uklidnění" dítěte, které by chtělo sát, vyžaduje zcela jiný způsob sání. Dítě je zmateno, nenaučí se pít rychle a efektivně.

Kojící žena nemusí jíst a pít "za dva". Nadměrné pití a neobvyklá jídla neovlivní ani množství ani složení mateřského mléka. Strava kojící ženy by měla být pestrá a odpovídat zásadám zdravé výživy. Kojící žena by měla jíst, na co byla zvyklá před těhotenstvím. V každém případě by však do svého jídelníčku měla zařadit alespoň 2x týdně mořské ryby. Ty obsahují jód, který je naprosto nezbytný pro zdravý duševní i tělesný vývoj dítěte.

Po příchodu z porodnice strávíte většinu času péčí o dítě a kojením a často budete mít pocit, že neděláte nic jiného, než kojíte. Odpočívejte, kdykoli to bude možné. Vaše rodina si váží obětavosti a lásky, se kterou o dítě pečujete. Mnoho povinností za Vás může vykonat někdo jiný. Kojit své dítě však můžete jenom Vy. Hormonální změny v průběhu těhotenství a po porodu přispívají ke zvýšené únavě, ke změnám nálady se sklony k nadměrné citlivosti na jinak obvyklé situace. Poučená matka, její okolí i chápající partner vědí, že jde o stav přechodný, který se postupně upraví.

Zpočátku dítě pije velmi často, zhruba po 2-3 hodinách, 10-15x za den. Přibližně po 6. týdnu se dostaví v kojení určitá pravidelnost, doba mezi kojením se prodlužuje. Po 3 měsících, někdy i dříve, dítě vynechává jedno z nočních kojení. Stále však platí, že kojit je třeba tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá.

V prvních týdnech mívají matky obavy, zda mají dostatek mléka a zda je jejich mléko kvalitní a postačí k výživě dítěte. Prsy nejsou již tak nalité jako v porodnici a mění se i vzhled mléka. Mizí husté, žlutavé mlezivo a začíná se tvořit bělejší zralé mléko. Na začátku kojení se již mléko rozlišuje na "přední" a "zadní". Přední mléko, vzhledově bledší, sladké a méně tučné, je určené k ukojení žízně. V průběhu pití se mléko stává tučnějším (zadní mléko) a dítě se jím nasytí. Pokud pije tak dlouho, jak samo chce, vždy si vypije to, co právě potřebuje. Aby dítě vypilo dostatek tučného mléka, doporučuje se od 2. týdne kojit v průběhu jednoho krmení jen z jednoho prsu. Pokud chcete tvorbu mléka zvýšit, můžete dítěti nabídnout oba prsy, ale několikrát je v průběhu kojení vystřídat. To je obvykle třeba v průběhu "růstového spurtu", kdy chce dítě pít více a častěji a Vám se může zdát, že mléko nestačí.

Skutečný nedostatek mateřského mléka ale vznikne málokdy. Daleko častější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky ve vlastní schopnost kojit a předčasné a zbytečné dokrmování umělou výživou. Přiložení i ke zdánlivě ochablému prsu zajistí dítěti dostatek mléka, protože sáním se podporuje tvorba hormonů a mléko se v prsou dotváří. Každé dítě po narození ubývá na váze, protože se mění obsah a rozložení v jeho těle.

Váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít strmě stoupající trend a váhový přírůstek nesmí být jediným ukazatelem prospívání dítěte, zvláště je-li hodnocen v krátkém časovém úseku. Stejně tak jedno "kontrolní" kojení neinformuje spolehlivě o dostatku či nedostatku mléka. Množství a složení vypitého mléka se dávku od dávky a od dítěte k dítěti liší. Častým a stejně tak zcela nevhodným testem ke zjištění, zda má dítě dostatek mléka, je nabídnutí láhve s mlékem či čajem po nakojení. Většina dětí totiž vypije trochu nabízeného mléka či čaje, i když nejsou hladové. Ani zelená barva stolice dítěte není sama o sobě známkou nedostatku mléka. Stolička kojeného dítěte může totiž na pleně po nějaké době zezelenat, zvláště u dítěte se zbytky novorozenecké žloutenky. Koncem prvního týdne má dítě několikrát denně řídkou žlutou stoličku. Později je stoliček méně. Starší kojenec nemusí mít stoličku i několik dní a přesto to neznamená ani nedostatek mléka ani zácpu. Znamená to, že dítě mléko úplně využije. Stále platí, že 6 - 8 pomočených plen za den je důkazem, že dítě má dostatečný přísun mléka. Pro nedostatek mléka svědčí málo pomočených plen, sporá, hnědá, páchnoucí stolice s hlenem, plochá váhová křivka a neklid dítěte.

Naprosto nesprávným postupem při řešení nedostatku mateřského mléka je podání umělé výživy jako prvního opatření. U dítěte, které zdědí dispozici k nesnášenlivosti kravského mléka, může jediná dávka vyvolat pozdější obtíže. Bezpečným způsobem, jak tvorbu mléka opět zvýšit, je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a zvláště časté kojení v noci.

Není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože děti se v růstu a vývoji liší. Kojené dítě dosahuje porodní váhy někdy až ve 3 týdnech. Pomalejší přibývání v tomto období nemusí být vždy známkou nedostatku mléka.

V průběhu prvního půlroku mohou nastat i obtíže. Buďte na ně připravená. S oporou blízkých a radou zkušených je jistě překonáte.

Pamatujte, že ne každý pláč dítěte je projevem hladu nebo dokonce nemoci. Mezi nejčastější příčiny pláče patří mokré pleny, bolesti bříška, způsobené větry, únava, žízeň, chlad apod. Dítě chce stále být v náručí matky, cítit její teplo a mazlení.

Při uklidňování dítěte začněte těmi nejběžnějšími opatřeními, jako je pochování dítěte, přebalení, přiložení k prsu či pokus o další odříhnutí. Někdy pomůže i těsnější zabalení do zavinovačky. Pokud dítě pláče těsně po jídle nebo do 2 hodin po něm, nejspíše vyžaduje odříhnutí nebo další pití. Pokud si všimnete, že dítě více pláče po určitém jídle, které jste jedla, měla byste potravinu přechodně vynechat. Vaše přítomnost, konejšivý hlas a náruč, nabídnutí prsu, přiložení teplé pleny a jemná masáž bříška obvykle dítě uklidní. Při opakujících se obtížích se poraďte s lékařem.

Předčasně narozené děti nebo děti se zbytky novorozenecké žloutenky bývají velmi klidné, spavé a musí se ke kojení budit. Takové děti, pokud neprospívají na váze, je nutné kojit častěji než po 3 hodinách, s výměnou prsů tak, aby dítě z každého pilo alespoň 2x při jednom kojení. Počet krmení je potom vyšší než 10-12 denně.

I nadbytek mléka a jeho příliš rychlé uvolňování na začátku kojení může působit obtíže. Dítě nestačí mléko polykat a s křikem pouští prs. Odstříkání části mléka před kojením nebo kojení vleže s dítětem na břiše umožní, aby dítě pilo pomaleji, proti působení gravitace. Máte-li před kojením nalité prsy, je nutné dvorec uvolnit odstříkáním, aby se dítě mohlo správně přisát. Přebytky mateřského mléka můžete odstříkat pečlivě umytýma rukama do vyvařené kojenecké lahvičky a uzavřené skladovat v lednici po dobu 24 hodin, v mrazicím boxu 3-6 měsíců. V případě nutnosti pak stačí ohřát mléko ve vodní lázni. Tímto mlékem může dítě dokrmit kdokoliv i ve Vaší nepřítomnosti, a to lžičkou nebo hrníčkem (v krajním případě láhví se savičkou). Při rozmrazování mléka není vhodné používat mikrovlnou troubu. Jednou rozmrazené mléko nelze znovu zmrazit.

Kojení nesmí matku bolet. I při správné technice kojení ale můžete mít v prvním týdnu lehce zarudlé a citlivé bradavky. K jejich zklidnění napomáhá mast obsahující calcium nebo vetření pár kapek mléka, odstříkaného po skončení kojení. Vždy však musí bradavka dokonale oschnout, než si vložíte do podprsenky savý polštářek. Tvar a velikost podprsenky mají být voleny tak, aby prsy podpírala, nesmí však nikde tísnit.

Napětí, neklid, nejistota matky a starosti nejrůznějšího druhu mohou nepříznivě ovlivnit uvolňování mléka z prsu. Dítě pak musí pít s větším úsilím a déle, než se mléko spustí a začne vytékat volněji. Je přitom neklidné, pláče, pouští prs. V takovém případě pomáhá vyvolat uvolňovací reflex vypití teplého nápoje před kojením, přiložení horké, mokré žínky nebo jemná reflexní masáž prsu. Vytvořte si z kojení chvíle klidu a pohody, kdy jste Vy a Vaše dítě opět nerozlučně spojeni a dáváte si najevo vzájemnou lásku.

Pokud se na bradavce objeví bolestivé trhlinky, začněte kojit z nebolestivého prsu a pak teprve z prsu postiženého. Změňte polohu při kojení tak, aby brada dítěte směřovala k místu trhlinky. Ani kojení s poškozenou bradavkou nemusí být bolestivé, pokud je poloha a přisátí dítěte správné. Použití prsního kloboučku v kombinaci s chybnou technikou kojení, která ke vzniku trhlinky (ragády) vedla, situaci naprosto neřeší a nedoporučuje se. Úlevu přináší, přiložíte-li si na trhlinku použitý, ještě vlhký čajový sáček. Výjimečně je nutné na den nebo dva kojení zcela přerušit. Odstříkané mléko pak podejte dítěti lžičkou, hrníčkem, pokud možno ne láhví s dudlíkem kvůli riziku odstavení dítěte. Nezhojí-li se trhlinka nejdéle do 2-3 dnů, je třeba pomýšlet na plísňovou infekci a poradit se s lékařem o dalším postupu a hlavně zlepšit techniku kojení.

Pocítíte-li po kojení v některé časti prsu napětí, obvykle bývá důvodem ztížený odtok mléka z určité části žlázy (retence). Zatuhlé místo je třeba včas uvolnit masáží, přikládáním teplých, vlhkých obkladů, použitím teplé sprchy s následným odstříkáním nebo častějším nabízením prsu dítěti. Pokud se retence do několika hodin uvolní, není další léčba nutná. V průběhu období kojení, zvláště při odstavování, se tato situace u některých matek opakuje.

Může se však stát, že k napětí v prsu se přidá pocit celkové únavy, teplota, zimnice, bolesti hlavy a kloubů. Kůže nad zatuhlým místem je zarudlá a napjatá. V postiženém prsu pravděpodobně vznikl zánět. Protože zánět často vzniká náhle a rychle se zhoršuje, je třeba včas vyhledat lékaře, který doporučí klid na lůžku, dostatek tekutin, léky na snížení teploty a někdy i léčbu antibiotiky. V kojení můžete bez obav pokračovat, a to i v případě, že teplota je vysoká a užíváte-li antibiotika. Ta v obvyklé dávce dítěti nemohou ublížit. Naprosto nezbytné je nadále prs co nejlépe vyprazdňovat odstříkáváním. Mezi kojením přináší úlevu studený až ledový obklad, těsně před kojením či odstříkáváním naopak prohřátí pod teplou sprchou nebo přiložení teplé, vlhké žínky. S úspěchem se setkává také použití obkladu z měkkého tvarohu. Během několika dnů teplota poklesne, prs přestane bolet. V případě neustupujících obtíží rozhodne lékař o dalším postupu. V postiženém prsu může přechodně poklesnout tvorba mléka, ale budete-li k tomuto prsu dítě přikládat, je tato situace dočasná.

V období kojení může tvorba mléka náhle poklesnout. Tato situace se nazývá "laktační krize". Trvá zpravidla několik hodin až jeden den a jak vznikla, tak mizí. Zachovejte klid, věřte svému tělu a pokračujte v přikládání dítěte k prsu. Jen občas je třeba podat zvlášť neklidnému dítěti odstříkané mléko, které pro takovou situaci mějte uložené v mrazničce.

I v době, kdy kojíte, můžete onemocnět. Při běžné infekci horních cest dýchacích není nutné nosit roušku ani přerušovat kojení z obavy před nákazou dítěte. V průběhu onemocnění kojení naopak představuje pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek. Výjimkou je onemocnění, provázené tvorbou oparů, zvláště objeví-li se poprvé. V takovém případě byste měla nosit roušku do zaschnutí oparu v obličeji. Mytí rukou chrání dítě před řadou onemocnění, přenášených rukama, zvláště před průjmovými onemocněními. Péče o čistotu rukou se týká i ostatních členů rodiny.

Kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy. Rozhodující je kvalita stravy, nikoliv množství. Není nutné nadměrně zvyšovat kalorickou spotřebu ani množství tekutin. Nadměrné pití nemá na produkci mléka žádoucí vliv. Pokud některou potravinu nesnášíte nebo jste na ni alergická, můžete ji vyloučit z jídelníčku. Je rozumné se vyvarovat potravin, které u dítěte zvyšují plynatost spojenou s bolestmi bříška. V případě speciální diety byste se měla vždy poradit s lékařem, zda je pro Vás v této době vhodná a neohrožuje-li dítě.

Není mnoho léků, které nesmí kojící žena užívat. Dítě neohrozí použití většiny antibiotik či léků proti bolesti hlavy a teplotě v přiměřené dávce, stejně jako místní znecitlivění při ošetření zubů nebo rentgenový snímek.

Stejně jako v těhotenství tak i při kojení nemá matka kouřit a nemá ani dovolit, aby v přítomnosti dítěte v místnosti kouřil někdo jiný. Nikotin přechází do mléka, snižuje jeho tvorbu a nepříznivě ovlivňuje chování i vývoj dítěte. Malé množství alkoholu neškodí, ale ani neprospívá. Nadměrné pití kávy a ostatních nápojů, obsahujících kofein, může u dítěte vyvolat neklid a zažívací potíže.

Ideální stravou pro dítě od narození do 6 měsíců věku je mateřské mléko. Odstavování by mělo být pozvolné a nenásilné. Někdy může trvat několik týdnů, než si dítě zvykne na novou chuť zeleninového předkrmu a polévky, první nemléčné stravy, kterou začne dostávat. V kojení s postupně převládajícím příkrmem lze pokračovat až do 2 let věku dítěte. Ne každá náhražka mateřského mléka je vhodná pro každé dítě. O každé změně stravy dítěte byste se měla předem poradit s lékařem.

U většiny plně kojících matek se menstruace objevuje obvykle až po několika měsících. Během menstruace se může přechodně snížit tvorba mléka, změnit jeho chuť a dítě může přechodně mléko odmítat. Výlučné kojení Vás sice do jisté míry chrání před otěhotněním, ale nelze je používat jako jediný spolehlivý antikoncepční prostředek. Pokud těhotenství není žádoucí, je třeba ochranu před početím doplnit jiným způsobem.

Kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje kojence ani plod. Pokud si těhotná matka přeje dál kojit, může v kojení pokračovat do narození dalšího dítěte.

Návrat matky do zaměstnání či školy nemusí být překážkou kojení. Existuje mnoho možností, jak alespoň částečně zachovat pro dítě i matku výhody mateřského mléka a kojení (úprava pracovní doby, práce doma, časté noční kojení, odstříkávání mléka pro dobu nepřítomnosti matky). Kojení při zaměstnání umožňují i legislativní opatření, vymezující práva kojící ženy vůči zaměstnavateli. Při odstavování dítěte z těchto příčin je vždy třeba zvážit individuální situaci dítěte, matky i rodiny a pokusit se najít nejvhodnější řešení pro všechny.

Důvěřujte ve svoji schopnost kojit. Své děti kojily miliony žen před Vámi a mateřské mléko umožnilo mnoha dětem přežít. Důvěřujte svému dítěti, samo nejlépe ví, kdy a co potřebuje. Naučte se mu porozumět a vztah, který se mezi vámi dvěma vytvoří, nemůže nikdo nahradit, ani přerušit po zbytek života. Příroda, která vás spojila od začátku, má mnoho možností, jak vzájemné pouto upevnit. Jednou z těch nejkrásnějších a jedinečných je kojení.

Vydal Český výbor pro UNICEF, Vyšehradská 51, 128 01 Praha 2