Květen 2009
Ahoj všem,
Měsíc květen by opět plný nových vjemů a zážitků. Cestou na procházku jsme vyzvedli Nikýska a šli jsme na louku na okraj města. Nikýsek mi ukázal jak krásně a efektivně umí hloubit jámy. Já tam koukal a nic jsem neviděl. Musí mi příště pořádně vysvětlit proč to dělá. Když nebyl Nikýsek vytížený hloubením, tak jsme běhali. Moc nás to bavilo. Celé to ukončilo počasí. Vypadalo to, že bude pořádně pršet, tak se šlo domů. Nemohli jsme se s Nikýskem rozloučit. Vůbec se mi od něho nechtělo, ale musel jsem.
Honzík mi ukázal u babičky v Kamenici kam chodil jako malý. Šlo se na ponorku (pro neznalce je to skalní útvar v podobě ponorky), ještě tam je žába, vše je cestou na Jehlu. Celé jsme si to prolezli. Chtěl jsem se podívat přes okraj skály, ale to mi zakázali. Prý bych spad, kam asi, copak jsem nemehlo? No poslouchat prý musím tak jsem se tam trošku nudil na protest. Cestou jsem potkal pejska. Tak jsem si tam hráli. Rád poznávám nové věci. Zpátky k babičce jsme se vraceli lesem - "zkratkou". Nezapomenutelná cesta.
Miška mě a Honzíka vzala na pracovní výlet na Lemberk. Jel s námi Nikýsek. Den před tím jsme zkoušeli s Nikýskem jízdu vozem, dopadlo to dobře. Tak jsme mohli být v jednom voze cestou na Lemberk. Seděli jsme v kufru a koukali kam to jedeme. Na parkovišti u Lemberku si to Nikýsek namířil k rybníku. Čvachtal se v něm a já se spíše koukal co to vyvádí. Bahýnko v rybníku až bylo nějaký ten pátek, takže Nikýsem do té doby krásný a voňavý pejsek se změnil na stále krásného ale už ne příjemně voňavého hafíka. Šárka - panička se ho sice snažila vykoupat v potoce ale nepomohlo to. Pak byli nevoňavý oba, ale nám to vůbec nevadilo. Pro mě to bylo o to zábavnější a zajímavější. Nenechal jsem chvíli Nikýska na pokoji. Miška se byla podívat na Lemberku. Já byl s Honzou, Šárkou a Nikym u vody pod Lemberkem. Potom jsem s zase sešli a už šli společnou cestou zpět k autům. Cesta domů vedla přes Malevil. Stavili jsme se tam podívat na koníčky - moji velcí "psí" kamarádi a lidičky tam měli další zvířátka, které jsem ješte neznal. Teď už znám. Moc krásný den. Cestou z Malevilu jsem byli už s Nikym docela utahaný tak bylo v kufru klidno. Pár fotek je ve fotoalbu. Doma jsem se sebou plácl o podlahu a spinkal dokud nebyl čas večerní procházky. Těším se na další výlety :-)
Váš Sam
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj Samíku, já ti prozradím, proč ten Nikísek hloubí jámy. Myslí si totiž, že myši jsou cucací bonbóny a když nějakou ucítí, začne pracovat jako krtek. Nemůžu mu vysvětlit, že na něj myška nebude čekat 10 minut, než se k ní dohrabe. Jednou ale měl štěstí, že vyhrabal malinkou myšku ve hnízdě, která ještě neuměla utíkat a udělal s ní, to co s bonbónem. Od té doby hrabe ještě urputněji... A taky ti na Nika prásknu, že ten smrádek z Lemberského rybníka z něj občas cítím dodnes... A co vyvedl u vás na zahradě s tvými hračkami na něj prozradím na jeho stránkách, až se budu prokousávat vším, co tam ještě dlužím napsat.
Pac a pohlazení.
Jen tak mezi námi
(Šárka od Nika, 30. 6. 2009 21:02)